To, že za smrt Darji Duginové můžou Ukrajinci, mi dává nejmenší smysl. Pokud by chtěli útočit na člověka, tak jsou daleko zajímavější cíle, které ani nemusí být tak moc chráněné. Udělali by poměrně velkou, náročnou operaci kvůli člověku, který zase tak zásadní není, říká rusista Karel Svoboda z Katedry ruských a východoevropských studií Univerzity Karlovy. V rozhovoru pro deník FORUM 24 také popisuje, jak z myšlenek Alexandra Dugina vychází ruský prezident Vladimir Putin, nebo to, jak velké podpoře se v Rusku těší válka na Ukrajině.

O víkendu se objevila zpráva o explozi auta, ve kterém seděla Darja Duginová, dcera předního ideologa nového ruského imperialismu Alexandra Dugina. Můžete popsat, kdo je Alexandr Dugin?

Alexandr Dugin je, řekněme, radikální hlasatel velkoruské myšlenky. Hlásá to, že Rusko má být víceméně všude, kde si vzpomene. Je to opravdu extrémní radikál. Koketoval i s fašismem, zakládal Nacionálně-bolševickou stranu Ruska, což byla taková směsice neonacismu, bolševismu a nevím čeho všeho ještě. Nicméně taky napsal Základy geopolitiky. Je to člověk, který v ruském spektru intelektuálů zastává ty nejradikálnější pozice.

Dále čtěte

Nový Týdeník FORUM: Kdo zametá na Hradě stopy? A proč?

V novém čísle Týdeníku FORUM nabízí šéf bezpečnostního výboru poslanecké sněmovny Pavel Žáček zajímavé srovnání. Podle něj likvidace státních dokumentů…

V roce 2001 založil také stranu Eurasie, která se o dva roky později změnila v Mezinárodní eurasijské hnutí. Jak velkou podporu toto hnutí v Rusku má?

To je právě ten základní problém. Není tak epochálně populární. Odvolávají se na to, ale když se podíváte na záznamy jeho přednášek, tak se nedá říct, že by se tam scházely stadiony. Trochu to vypadá jako vlastenecký svaz v Příčovech, kde se sejde několik desítek lidí, a ti si navzájem vysvětlují, jak s nimi jde celý národ. U Dugina je to podobné. Je považovaný za mozek ruského jara a nevím, čeho všeho, ale nutno říct, že neexistují žádné indicie, že by se s ním Putin kdy stýkal. Nezdá se pravděpodobné, že by Putin sám četl Dugina. Jestli někde Duginovy myšlenky rezonují, tak spíš v prezidentské administraci, která Putinovi připravuje podklady, ale není to přímo tak, že by se Putin na Dugina odvolával.

Je tam ještě základní problém, že máte v Rusku dva typy nacionalismu. Oficiální, který hlásá silný stát, silného prezidenta a nevím, co všechno, ale Dugin představuje podobně jako Igor Girkin neoficiální nacionalismus, který je etnický a založený na tom, že Rusové musí vítězit, že jsou nejlepší a že Rusko musí být osvobozeno. To může vyvolávat tenze vůči neruským národům a Putin je zrovna moc nemusí. Využije je ve chvíli, kdy jsou jejich zájmy společné, ale rozhodně to není tak, že by tím Putin řídil svou politiku.

Když zmiňujete jeho vliv na prezidenta Putina, Dugin bývá občas označován za jeho pravou ruku. Myslíte si tedy, že to přirovnání není správné?

Nepovažuji ho za správné. Nevím, kde tato aureola výjimečného vlivu Dugina na ruskou politiku vznikla. Myslím si, že ji nejvíc ze všeho šíří ochotně sám. Vliv je výrazně menší, neříkám, že myšlenky nesplynou, že Putin nemyslí určitým směrem. Putin myslí geopoliticky, myslí si, že celý postsovětský prostor je jeho a že střední Evropa má být poslušná a mlčet, protože se hra odehrává mezi Ruskem a Spojenými státy, což by určitým způsobem konvenovalo Duginovu myšlení. To ale neznamená, že Putin vychází z Dugina. Kromě jiného Dugin Putina v poslední době dost kritizoval, takže ta vazba je tam, dovolím si říct, poměrně slabá.

Za duchovního otce Vladimira Putina bývá považován Ivan Iljin. Jsou jeho myšlenky podobné těm Duginovým?

To jsou všechno podobné myšlenky. Je to ten velkoruský fašismus. Nemusíme si hrát na nějaká jiná slova. Toto je prostě velkoruský fašismus ve smyslu, my musíme dobýt, my máme právo. Když se podíváte, jak vedou takzvanou speciální operaci, tak vystupují ve stylu, že jsou v právu, že vtrhli na území sousedního státu, a tváří se, že je nepochopitelné, co proti tomu kdo má. Považují postsovětský prostor za svoje vlastnictví a toto jsou myšlenky, které se táhnou od Iljina, ale táhnou se ještě dál.

Putin pravděpodobně Iljina v nějaké formě četl, ale není to zase tak unikátní, že bychom mohli říct, že to vymyslel Iljin a všichni od něj opisují. Je to výrazně složitější, jde to až někam k extrémním slavjanofilům, z nichž se vydělovaly radikálnější a méně radikální proudy. Myšlenky jsou podobné, je to stejný myšlenkový proud, ale vždy tam najdete nějaké odlišnosti.

Spekuluje se o tom, že cílem útoku neměla být Darja Duginová, ale právě její otec. Proč k tomu útoku tedy došlo, když Dugin, jak říkáte, nemá velký vliv na prezidenta Putina?

To je právě jeden z těch důvodů, proč vznikají spekulace. Kdyby to byl Kirijenko, Solovjov nebo někdo podobný, tak tam je ta linka poměrně jasná. Solovjov je hlásná trouba režimu a Kirijenko je, řekněme, jeden z jeho mozků. Tam by to bylo poměrně jasné. Dugin je taková postavička, která není nepodstatná, ale je to třetí, čtvrtá sorta, která podle mě vůbec nerozhoduje. Proto vznikají ty spekulace.

Už jsem četl, že to zorganizovala FSB. Na tom parkovišti nefungovaly zrovna kamery, když nastupovala do auta, takže se neví, kdo tam tu bombu dal. To vede ke spekulacím, že si to udělali sami, aby někoho obětovali a mohli říkat: „Podívejte se, jací to jsou teroristé. Musíme přidat.“ To je jedna skupina úvah.

Ilja Ponomarjov  vystoupil s tím, že za to nese zodpovědnost jakási Národní republikánská armáda, organizace, o které jsme nikdy neslyšeli. Na druhou stranu ale logicky říká: „Myslíte si, že za výbuchy po celém Rusku stojí Ukrajinci? To nejde.“ To je další okruh úvah, kam to směřuje.

Poslední okruh je samozřejmě Ukrajina. To, že Ukrajinci nějakým způsobem zorganizovali výbuch. Marija Zacharovová už hlásala, že pokud se to potvrdí, je to akt státního terorismu. S touto verzí přišel i Denis Pušilin, a pokud s něčím přijde, tak si buďte jistí, že za tím je nějaká lumpárna. Ten člověk snad za život neřekl pravdivou věc. Ani bych se nebránil tomu, že to mohli způsobit lidé kolem něj. Všechno je možné. Od začátku jsem brzdil to, že za to můžou Ukrajinci, protože paradoxně mi to dává nejmenší smysl. Pokud by chtěli útočit na člověka, tak jsou daleko zajímavější cíle, které ani nemusí být tak moc chráněné. Udělali by poměrně velkou, náročnou operaci kvůli člověku, který zase tak zásadní není.

Dále čtěte

Rusové rozvezou informace o explozích na Krymu do celé země. Může to zasít sémě pochybnosti, říká Michael Romancov

Nedávné exploze na letecké základně na anektovaném Krymu můžou změnit náladu v ruské společnosti. Podle politického geografa Michaela Romancova jde…

Kdyby vyletěl do povětří Kirijenko, Solovjov, Margarita Simonjanová nebo kdokoliv z těchto lidí, tak je to pochopitelnější. Stop je opravdu spousta. Malér je, že to bude vyšetřovat Bastrykin a jeho vyšetřovací výbor. Jeho závěry jsou zpravidla naprosto bezcenné, protože přijdou s tím, že už vědí, že to byli Ukrajinci. Své závěry vynášejí předtím, než nějaké vůbec můžou mít. Výsledky, které zatím předváděli, tak moc důvěryhodné nebyly.

Jaký vliv bude mít ten útok na další ruské ideology?

Je vrcholně možné, že se začnou bát. To způsobí obavy, když jste v kohortě nějakých lidí, z nichž jednoho vyhodili do povětří, a vy máte sednout do auta, tak si nejste úplně jistí, jestli se to auto rozjede. Strach samozřejmě budou mít, ale jak budou reagovat, nejsem schopen říct.

Vzniká v Rusku nějaká forma odporu, která není spokojená například s průběhem války na Ukrajině nebo s celkovým vedením země?

Obecně máme obrázky, že ruskou válku na Ukrajině podporuje 82 procent Rusů. Dovolím si ale říct, že to není tak jednoduché, že to zdaleka není tak, že by všichni Rusové byli nadšení. Skepse je tam daleko větší. Navíc za odpor bereme jen to, že jsou lidé proti válce, ale je tam velká skupina lidí v silových složkách, kteří jsou nespokojení s tím, že Putin nepřistoupil k plné válce. Girkin Putina přímo kritizuje, že nepřistoupil k přímé válce, že místo toho, aby zavedl mobilizaci a vrhl všechny síly proti Ukrajině, tak je to taková poloválka, která není schopná Ukrajince smést během pár dní. Vidíme, že Rusové postupují, ale za cenu obrovských finančních ztrát. Problém je i v tom, že se jim nedaří nábory, protože šance, že vás ve válce zabijí, je poměrně vysoká.

Takže zatím nevidíte žádný náznak toho, že by Rusko přistoupilo k tvrdší válce a k velké mobilizaci?

Spekuluje se o tom, že Putin není úplně zdráv a že v dohledné době se s ním může něco stát. Nikde není psáno, že na jeho místo nenastoupí některý z generálů, který řekne, že přitlačí. Tlak z bezpečnostních složek znamená to, že oproti liberálům, kteří budou demonstrovat, možná vyjedou s tanky. To je samozřejmě také risk. Nedovolím si vyloučit vlastně vůbec nic.

V tuto chvíli je situace extrémně křehká v tom, že Putin nemůže couvnout a vrátit se před 24. únor. Zároveň pro něj mobilizace nese to, že bude do války tahat běžné Rusy. To je rozdíl oproti tomu, když nabírají a branci berou 60 tisíc korun měsíčně. Za kontrakt jdou někteří zkusit, jestli přežijí. Vyloučit se nedá nic, protože mobilizace by zvedla nepokoje. Rusko má ale dostatečný bezpečnostní aparát, který by byl schopný se proti tomu postavit. Loajalita ale nemusí být stoprocentní. Je to obrovské množství vstupů na zvážení a nikdo nemůže říct, jak to bude.

Politický geograf Michael Romancov nedávno v rozhovoru pro deník FORUM 24 říkal, že většina Rusů pořád Putina podporuje. Souhlasíte s ním?

Myslím si to taky. Když zpochybňuji těch 82 procent, tak to neznamená, že říkám, že má podporu pět procent. Většina Rusů opravdu Putina podporuje. Dokázal eliminovat veškeré alternativy, možnosti toho, že by tam mohl být někdo jiný. Putina podporují, i když ne úplně nadšeně, možná mají výhrady, ale vždy to skončí tím, že řeknou: „Kdo je lepší?“ Konsenzus je vynucený, je tam tvrdá cenzura, jakýkoliv projev toho, že řeknete, že vám válka nepřijde jako skvělý nápad, tak schytáte diskreditaci armády a já nevím, co všechno. Podpora tam zatím ale je.