Ministr vnitra a předseda Ústředního krizového štábu Jan Hamáček (ČSSD) FOTO: ČTK
FOTO: ČTK
„Vláda zakázku nezrušila,“ oznámil ministr vnitra Jan Hamáček po jednání vlády, která probírala kontroverzní dodávku první várky čínských antigenních testů do škol. Hájil se tím, že nákupy umí, což zní vzhledem k jarním zkušenostem jako výsměch. Tehdejší situace se v mnohém opakuje.
Jednání vlády, která měla na programu kontroverzní zakázku antigenních testů pro žáky a pedagogy vracející se do škol podle původního plánu 1. března, bylo podle kuloárových zpráv bouřlivé. Hamáček odcházel, práskalo se dveřmi. Premiér Babiš chtěl sporný tendr narychlo organizovaný v přítmí nouzového stavu zrušit poté, co vyšly najevo závažné informace o vítězném dodavateli Tardigrad International Consulting, který nesplnil podmínky soutěže, ačkoli Hamáček tvrdil opak.
Neprůhledný dodavatel
Tato neprůhledná společnost nemá jasné vlastníky, vznikla s kapitálem pouhých 1000 korun a neplnila zákonnou povinnost vkládat do obchodního rejstříku účetní závěrky. Původně vznikla pod názvem Tardigrad International LP, kdy ji ovládaly Janette St. Luceová a Deborah Merina Grantová, obě s pasem Dominikánské republiky.
Tyto právní zástupkyně založily v minulosti v daňových rájích stovky společností s neznámými vlastníky a investigativní organizace Bellingcat je zmiňuje v souvislosti s praním špinavých peněz. Dnes firmu Tardigrad International Consulting řídí Monika Jírovcová, bývalá vysoce postavená manažerka společnosti CET 21 v době, kdy televizi Nova vlastnila skupina PPF.
Šéf Ústředního krizového štábu Jan Hamáček v tom problém nevidí. Nepřipadá mu divné, že vybraný dodavatel čínských antigenních testů Lepu Medical má pochybnou minulost a netransparentní přítomnost. Nepozastavuje se nad tím, že tato schránková firma sídlí ve skotském Edinburghu na stejné adrese se 797 dalšími společnostmi, a nikdo neprověřoval její finanční způsobilost a současné vlastníky.
Čínský výrobce vybrán předem
Je zarážející, že o čínském výrobci testů Lepu Medical bylo rozhodnuto předem. K dispozici jsou i jiné neinvazivní výrobky českých firem ze slin nebo dalších zemí EU. Ostrý boj se strhl pouze o jejich distributora, i když rakouská vláda je nakupovala napřímo bez prostředníků. Řada expertů, včetně Romana Prymuly, zároveň pochybuje o jejich kvalitě.
Některé indicie svědčí o zákulisní režii Hamáčkova přítele Jaroslava Tvrdíka, šéfa česko-čínské komory. Ministr vnitra s jejími spolupracovníky osobně konzultoval informace o konkurenční firmě Chironax prosazované premiérem Babišem, která nabídla výhodnější podmínky.
Chironax byl ze soutěže vyřazen kvůli dřívějšímu napojení na sponzora ANO Tomáše Horáčka, nyní trestně stíhaného kvůli korupci ve veřejném sektoru. Pokud ovšem Hamáček argumentuje, že tajné služby neupozornily na problémy kolem firmy Tardigrad International Consulting, realita je složitější.
Zpravodajské služby BIS a Úřad pro zahraniční styky a informace (ÚZSI) měly velmi málo času na prověření všech firem v tendru. Hamáčkův náměstek Vilibald Knob, podepsaný pod smlouvou s vítězným dodavatelem, je podle kuloárových zpráv oslovil „několik hodin“ před vyhlášením výsledku tendru.
Doporučení obou institucí proto bylo obecnější, že vítězná firma musí splňovat patřičná bezpečnostní kritéria, měla by být finančně stabilní a sídlící mimo daňové ráje. Pokud by Hamáčkova výběrová komise brala varování zpravodajců vážně, musela by z výše uvedených důvodů vyřadit i firmu Tardigrad International Consulting.
Vzal jsem si to na triko
Jan Hamáček v rozhovoru pro Seznam Zprávy vysvětlil, proč zaštítil výběr dodavatele antigenních testů do škol, což je v celkovém objemu mnohamiliardový byznys.
„Já jsem si to vzal na triko, když bylo evidentní, že to bude vyžadovat koordinaci několika rezortů, které to dělat nechtěly. Bylo to logický krok pro Ústřední krizový štáb. My jsme se tomu jako vnitro nebránili, protože nakupovat umíme,“ prohlásil šéf ČSSD. Opravdu?
Mnozí mají ještě v patrnosti nedůstojné jarní extempore členů vlády v čele s premiérem Babišem a vicepremiérem Hamáčkem na ruzyňském letišti, kde za přítomnosti čínského velvyslance vítali dodávku Tvrdíkových roušek a respirátorů. Miliardové čínské akvizice pokračovaly i v následujících měsících a prakticky vyblokovaly kvalitnější výrobky českých firem.
Hamáček tehdy velmi lobboval za prodloužení nouzového stavu s odůvodněním, že umožňuje rychlé nákupy v řádu dnů mimo rámec zákona o veřejných zakázkách. Už tehdy se potýkal s podivnými obchody.
Jednorázová rouška za 80 korun
Loni v květnu otevřel portál Seznam Zprávy kauzu pochybné kupní smlouvy s čínskou firmou Liyi Trade Limited na dodávku 1,5 milionu jednorázových roušek za 121 milionů korun. Jedna rouška v zanedbatelné hodnotě podle tohoto kontraktu, podepsaného ředitelem odboru správy majetku ministerstva vnitra Miroslavem Konopeckým, vyšla na rekordních 80 korun.
Jak upozornil web Sinopsis, firma Liyi Trade Limited vznikla jen půl roku před sjednaným kontraktem se základním jměním 33 tisíc korun. Primárně obchoduje s alkoholickými a nealkoholickými nápoji a čajem.
Hamáček se tehdy bránil, že šlo o „pouhou“ chybu ve smlouvě, která se ovšem opakovala v několika dokumentech, a ve skutečnosti šlo o dodávku respirátorů. Jenže ministerstvo vnitra zatajilo celní prohlášení, které by prokázalo, jaký druh zboží a v jakém množství byl skutečně z Číny importován.
Bláznivej příběh
Podobně jako Hamáček argumentoval klíčový česko-čínský lobbista Jaroslav Tvrdík, figurující jako „poradce nákupního týmu“, jenž měl ve skutečnosti všechny obchody ministerstva vnitra pod palcem.
„Ten bláznivej příběh je ospravedlnitelný jen tak, že byla válka. Že jsme v té době zoufale hledali respirátory a prosili na kolenou, aby nám něco dodali,“ vyprávěl Tvrdík. Kolik bylo a je takových „bláznivých příběhů“, skrytých před veřejností?
Tandem Hamáček–Tvrdík je zřejmě ve „válce“ pořád, a velmi mu vyhovuje nouzový stav i dnes. Co na to policie a vrchní státní zastupitelství, které se před nástupem současné „protikorupční“ garnitury tolik vyžívaly v honu na politiky?
