Místo, na kterém leží Myanmar, je považováno z jednu z nejneklidnějších částí světa. A to nejen, co se týče politické situace, ale také co do přírodních podmínek. Napříč celou zemí se totiž táhne rozhraní čtyř velkých tektonických desek, které jsou v neustálém pohybu. Právě tyhle pohyby způsobují zemětřesení nebo sopečnou činnost. Páteční zemětřesení v této oblasti dosáhlo 7,7 stupně Richterovy škály a vyžádalo si podle odhadů více než deset tisíc obětí.

Česko má štěstí, že leží v geologicky velmi klidné oblasti. I u nás se mohou vyskytovat zemětřesení, ale obvykle je téměř nezaznamenáme. Jiné části světa jsou na tom mnohem hůře. Ostatně záběry z Myanmaru (dříve Barma), které se začaly objevovat od pátku, ukazují, jak ničivé může být zemětřesení. To, které tuto oblast postihlo, dosáhlo asi 7,7 stupně desetistupňové Richterovy stupnice. To je podle definice zemětřesení, které „může způsobit vážné škody na velkých oblastech“.

Obvykle se jich vyskytne méně než dvacet za rok po celém světě. Ostatně, jak zjistil americký US Geological Survey, uvolnilo zemětřesení v Myanmaru více energie než jaderná bomba svržená na Hirošimu. Podle doktorky Rebeccy Bellové, profesorky tektoniky na Imperial College London, došlo v minulém stoleté v této oblasti k minimálně šesti zemětřesením o síle 7 a více stupňů. Na to, jak vzniklo a proč padaly budovy i v poměrně vzdáleném Thajsku, se zaměřila britská BBC.

Vodorovný pohyb v Sagaingském zlomu

Jak vysvětluje BBC, horní vrstva Země je rozdělena do různých částí, nazývaných tektonické desky, které se všechny neustále pohybují. Některé se pohybují vedle sebe, zatímco jiné jsou nad a pod sebou. Myanmar se rozkládá v místech, kde se setkávají hned čtyři zemské desky – Euroasijská, Indická, Sundská a také takzvaná Barmská mikrodeska.

Dále čtěte

Thajsko a Barmu zasáhlo silné zemětřesení. Může si vyžádat tisíce obětí

Thajsko a Barmu v pátek zasáhlo zemětřesení o síle 7,7 stupně. Z regionu jsou zatím hlášeny první jednotlivé oběti. Americká…

Představu o tom, jakou sílu může mít vzájemný náraz těchto zemských desek, si uděláme snadno. Stačí se podívat na nejvyšší pohoří světa, tedy Himaláje. Protože ty vznikly srážkou indické desky s euroasijskou. Ničivé cunami v Thajsku v roce 2004 s desetitisíci obětí (včetně čtyř Čechů) bylo způsobeno zasunutím části indické desky pod barmskou mikrodesku. Vlny měly tehdy u pobřeží více než 30 metrů.

„Existuje hlavní takzvaný Sagaingský zlom, který protíná Myanmar od severu k jihu a je dlouhý více než 1 200 km,“ píše BBC a pokračuje: „První data naznačují, že pohyb, který způsobil páteční zemětřesení o síle 7,7 stupně, byl ,strike-slip‘, kdy se dva bloky pohybují vodorovně podél sebe.“ To je pro Sagainský zlom poměrně typické. Jednotlivé desky se totiž mohou při pohybu do sebe náhodně zaklesnout. Pomalu se hromadící energie je uvolněna v okamžiku, kdy desky od sebe zase odskočí, a právě tak vzniká zemětřesení.

Mělké zemětřesení se šíří daleko

Zajímavostí je, že ačkoli se mohou zemětřesení vyskytovat i poměrně hluboko pod zemským povrchem, klidně až 700 kilometrů, páteční myanmarské mělo epicentrum v hloubce jen asi 10 kilometrů. Tím, že je zemětřesení mělké, jsou otřesy na povrchu znatelnější. A toto bylo. Jak připomíná Bellová, velikost zemětřesení byla způsobena typem zlomu. „Povaha tohoto zlomu je taková, že praskliny se mohou objevovat na velkých plochách. Přitom platí, že čím větší je oblast zlomu, který se pohybuje, tím silnější zemětřesení způsobí,“ vysvětlila BBC odbornice.

Zemětřesení této síly se obvykle projevují v okruhu několika desítek či nízkých stovek kilometrů. Tentokráte to bylo jinak a zemské otřesy zapůsobily ničivě i na metropoli sousedního Thajska. Bangkok je přitom vzdálen od epicentra více než 1200 kilometrů. Napomohl tomu charakter Sagainského zlomu, ale i takzvaný superstřih.

Tak vědci označují situaci, kdy se energie ze vzájemných srážek zemských desek nahromadí, protože pohyb je rychlejší než rychlost seismických vln procházejících Zemí. Jak spočítal profesor Frederik Tilmann, seismolog Helmholtzova centra pro geovědy v Německu, pohybovala se trhlina v zemské desce rychlostí asi 5 km za sekundu, což odpovídá nadzvukové rychlosti. Protože se zlom „roztáhl“ směrem k jihu, nasměroval podle BBC tuto nahromaděnou energii směrem k thajskému hlavnímu městu Bangkoku. To je důvod, proč mělo zemětřesení takový dopad tak daleko.

Šetření na nesprávném místě

Thajsko samotné přitom mezi tektonicky nebezpečné oblasti nepatří. Tentokráte ale byly dopady poměrně vzdáleného zemětřesení relativně velké. Hodně tomu napomohlo geologicky měkké podloží, na kterém se celá thajská metropole rozkládá. V měkké půdě se totiž seismické vlny zpomalují, hromadí a následně zvětšují. Jak upozornil doktor Christian Málaga-Chuquitaype, docent inženýrství zemětřesení na Imperial College London, až do roku 2009 v Thajsku zcela chyběla pravidla pro odolnost budov vůči zemětřesení.

Dále čtěte

Mrtvých je už více než 1 600. Počet obětí zemětřesení v Barmě stále roste, země prosí o pomoc

Páteční mohutné zemětřesení o síle 7,7 stupně si v Barmě vyžádalo už více než 1 600 mrtvých. Záchranáři vytahují ze…

I to mohlo přispět k tomu, že sociální sítě okamžitě zaplavily záběry vody stříkající ze střešních bazénů na bangkockých hotelech. Co je ale závažnější, došlo ke zhroucení nedokončené budovy sídla generálního auditora v bangkocké čtvrti Chatuchak. Profesor Amorn Pimarnmas, prezident Asociace stavebních inženýrů Thajska, uvedl pro BBC, že zatímco ve 43 provinciích existují předpisy o budovách odolných proti zemětřesení, odhaduje se, že méně než 10 procent budov v celém Thajsku je odolných vůči zemětřesení.

Jenže budova, která se zřítila, byla nová, dokonce ještě nedokončená. Měly by se na ni tak vztahovat nové předpisy a zemětřesení by měla vydržet. Jenže výstavba zemětřesení odolných budov je samozřejmě dražší. „Existují obavy, že kvalita použitého materiálu, zejména betonu a výztuží, nebyla dostatečná a objevily se určité závady v konstrukčním systému. To je nutné ještě prošetřit,“ doplnil Pimarnmas. Podle Málaga-Chuquitaypeho se podle záběrů a dostupných dokumentů zdá, že pro konstrukci mrakodrapu nebyla zvolena vhodná stavební technologie. Jak řekl BBC, vše nasvědčuje tomu, že při stavbě byla použit proces takzvaných plochých desek.

To znamená, že podlahy jsou navrženy tak, aby spočívaly přímo na sloupech, bez použití nosníků. „To je v tektonicky nestabilních oblastech velmi nevhodné,“ doplnil. „Představte si stůl podepřený pouze nohami, pod ním žádné další vodorovné podpěry. I když má tento design nákladové a architektonické výhody, funguje špatně během zemětřesení, často se může sesypat velmi snadno a rychle,“ uzavírá Málaga-Chuquitaype.