Tak trochu ve stínu mediální masáže PR týmu Andreje Babiše, který se pasoval do role největšího koronabojovníka, zůstává naprosto skandální výlet hradního kancléře Vratislava Mynáře do Číny. Celá tato mise a především to, že nemá žádné následky, dobře ilustruje absurdnost naší dnešní situace.
Od začátku. Pražský hrad vypravil do Číny jakousi delegaci, kterou vedl kancléř Mynář. Ten, kterého prezident Zeman drží ve funkci i navzdory všem jeho finančním skandálům a především přes chybějící bezpečnostní prověrku, kterou bezpečnostní služby Mynářovi zřejmě z pochopitelných důvodů odmítají udělit. Ten člověk nemá ve funkci kancléře vůbec co dělat, jestliže ho tajné služby České republiky považují za bezpečnostní riziko.
Vypravil se do Pekingu, aby – alespoň podle oficiálních informací – vyjádřil, jak moc se ČR chce s Čínou kamarádit, a slíbil humanitární pomoc, kterou předtím premiér Babiš odmítl Číňanům poskytnout. Co bylo pravým důvodem cesty, se zřejmě nikdy nedozvíme. Nicméně už sama mise je skandální. V normální zemi by kancléř musel okamžitě rezignovat a věc by řešili premiér a ministr zahraničí důraznou promluvou s prezidentem.
Jenže jsme v ČR roku 2020. Mynáře poslal do Číny sám prezident. Mocenské kšefty prezidenta a premiéra jsou tak propletené, že si premiér nedovolí říci Miloši Zemanovi ani jedno ráznější slovo. A přitom právě Babiše musí v nitru tahle mise nesmírně mrzet. Mynář si totiž jen tak přivlastnil jeho kompetence. Navíc není žádným tajemstvím, že Babiš a Mynář spolu nemají úplně nejlepší vztahy.
V normální zemi, kde jsou ta největší média svobodná, by taková skandální mise plnila titulní stránky novin. Mynář, Zeman a spol. by byli nuceni k odpovědnosti. Čínská hradní mise totiž přišla v tu nejnevhodnější dobu. V kanceláři zesnulého předsedy Senátu Jaroslava Kubery nalezl jeho nástupce Miloš Vystrčil sprostý dopis, kterým Čína České republice vyhrožuje a vytváří nátlak kvůli plánované cestě šéfa Senátu na Tchaj-wan.
Mynář v Číně nemluvil za Českou republiku. Mynář byl v Číně jako turista. Na nic víc nemá kompetence a mandát. ČR potřebuje, aby ji ve vztahu k Číně reprezentoval někdo, kdo s patřičnou autoritou nastaví tamnímu komunistickému režimu mantinely, ne někoho, kdo se před ním plazí.