Ještě před pár lety byl Vratislav Mynář neznámým mužem z vesnice s minulostí ve vymahačských firmách a ne zrovna lichotivou přezdívkou „vlekař“. Dnes je hradním kancléřem a prezidentovým chráněncem – i když mu chybí bezpečnostní prověrka. Investuje také miliony do nemovitostí. Otázkou zůstává, odkud jeho bohatství pochází.
Majetkové portfolio hradního kancléře se v loňském roce rozrostlo o další nemovitost. Podle zjištění HlídacíPes.org si Vratislav Mynář koupil dům v Osvětimanech, kde léta žil a kde podniká.
Dům s pozemkem přes šest tisíc m² koupil za milion korun. Na tom by nebylo samo o sobě nic zvláštního, nejde o horentní sumu, zarážející je ale celkový pohled na Mynářovy výdaje v porovnání s jeho dohledatelnými příjmy.
Současné i bývalé firmy, ve kterých podle oficiálních údajů Mynář působil coby vlastník či spoluvlastník, skončily za dobu jeho působení v kumulativní ztrátě v řádu milionů korun.
Přesto Mynář dál investuje a na účtu má k dispozici 14,2 milionu korun. Dalších téměř 64 milionů rozpůjčoval svým firmám.
Na dotazy HlídacíPes.org po původu těchto peněz Mynář nereagoval, telefon nezvedal a nechal také bez reakce žádost o schůzku, na níž by mohl své transakce objasnit.
Lze předpokládat, že Mynářův majetek zajímal i Národní bezpečnostní úřad, který jej prověřoval v souvislosti s žádostí o udělení prověrky na nejvyšší stupeň utajení. NBÚ nakonec vyhodnotil, že Mynář může být bezpečnostním rizikem, a hradní kancléř prověrku nezískal.
Milionové výdaje
Redakce HlídacíPes.org se rozhodla zmapovat, jak prezidentův kancléř investuje a odkud vlastně peníze získává.
Z údajů v katastru nemovitostí vyplývá, že během uplynulých pěti let si Mynář pořídil kromě zmíněného osvětimanského domu také vilu v Praze za 5,5 milionu korun, která prošla následnou nákladnou rekonstrukcí (odhady nákladů se pohybují kolem deseti milionů korun).
Pokud odhlédneme od dalších investic a životních nákladů, utratil tak Mynář během pětiletého působení na Hradě minimálně 16,5 milionu korun. K tomu je ovšem nutné ještě připočíst další rekonstrukci historického domu v Praze s odhadovanými náklady v řádech desítek milionů korun.
Současně podle majetkového oznámení půjčil svým firmám a svému obchodnímu partnerovi dalších 63,8 milionu korun. Celkově tak Mynářovy výdaje mohly vyšplhat až ke 100 milionům korun.
Budeme-li vycházet ze zveřejněných údajů o výši jeho kancléřského platu, který činil alespoň v roce 2014 v průměru i s odměnami 120 tisíc korun čistého za měsíc, lze předpokládat, že za dobu svého dosavadního působení na Hradě inkasoval přes 7 milionů korun.
To by však nestačilo na pokrytí uvedených výdajů, natož k naplnění bankovního účtu a k poskytnutí milionových půjček.
Podnikání v minusu
Mynář současně s prací pro prezidenta také podniká a má v držení akcie několika firem jako například Unipetrol či Pražská plynárenská. Z majetkového přiznání však není dohledatelné, kolik akcií a v jaké hodnotě vlastní. Sám Mynář ale dříve uvedl, že je to jen zanedbatelné množství ještě z kuponové privatizace. Tam tedy milionové příjmy také zřejmě nelze hledat.
Aktivně nyní Mynář působí ve třech firmách. Ty však podle analýzy výsledků hospodaření vykázaly za dané období kumulativní ztrátu téměř 14 milionů korun. Ze současného podnikání tedy čerpat miliony nejspíš také nemohl.
HlídacíPes.org proto zároveň analyzoval výsledky hospodaření firem, ve kterých Mynář působil v minulosti coby společník.
Podíly měl v těchto společnostech: Trever, Europrofin, Ski Moravia, PF Invest, Clever Management a Mittec.
Z doložených účetních závěrek vyplývá, že všechny tyto firmy hospodařily v období Mynářova vlastnictví také se ztrátou – celkově přes dva miliony korun. Velké peníze nezískal Mynář ani jejich prodejem. Celkově inkasoval podle smluv o prodeji pouze 230 tisíc korun.
Pozemky a anonymní akcie
Nic z toho stále neodpovídá na otázku, kde se desítky milionů na Mynářovy výdaje vzaly. Sám Mynář dříve pro MF Dnes uvedl, že peníze získal ze svého dřívějšího podnikání s odpady.
Až při detailním zkoumání obchodního rejstříku se ukazuje, že Mynář byl v minulosti držitelem anonymních akcií ve společnosti RCP-Recycling Park.
U této společnosti nejsou v rejstříku založeny žádné dokumenty. Nicméně u nástupnické firmy lze dílčí informace dohledat.
Této společnosti s řadou dceřiných firem se oproti ostatním Mynářovým firmám dařilo lépe: v roce 1998 vykázala zisk přes čtyři miliony, v roce 2000 pak 12,5 milionu korun, o rok později se ale firma ocitla ve ztrátě 3,8 milionu korun.
Kdo firmu ve skutečnosti vlastnil, se těžko prokazuje – anonymní akcie byly volně převoditelné, vlastníkem byl ten, kdo danou akcii fyzicky v daný moment držel.
Nicméně z notářských zápisů je patrné, že v letech 1999 a 2000 se Mynář anonymními akciemi prokázal. Ve firmě mu však náležely akcie odpovídající pouze 5,5% podílu.
V roce 2001 firmu Mynář společně s majoritním vlastníkem, právníkem Ivanem Peclem a Vladimírem Pavlíkem prodali. Suma, kterou za tuto transakci Mynář inkasoval, není z otevřených zdrojů dohledatelná.
Mynářovy současné investice přitom nejsou jeho jediné velké výdaje, které měl. Naopak, největší investice uskutečnil ještě v době, než se stal prezidentovým kancléřem. Tehdy koupil za 12 milionů výše zmíněný historický dům nedaleko Pražského hradu. Nezbytná pak byla nákladná rekonstrukce, dům nyní slouží k pronájmu.
Významně investoval také v Osvětimanech, kde dříve žil s bývalou manželkou. V současné době zde Mynář vlastní 134 pozemků o celkové rozloze zhruba 15 hektarů, patří mu také penzion, restaurace a tři domy.
Není bez zajímavosti, že na výstavbu penzionu a přilehlého areálu získal (přes sdružení a vlastní firmu) ze státního rozpočtu při takzvaném porcování medvěda (poslanecké návrhy na výdaje ze státního rozpočtu) 15,5 milionu korun, a také dotaci 5,5 milionu z EU.
„Nebylo to košer“
Peníze teoreticky mohl Mynář inkasovat i z byznysu, který byl před veřejností skryt. Mynář totiž v minulosti držel například anonymní akcie vymahačské firmy Credit Management.
Vymáhání pohledávek černých pasažérů bylo tehdy lukrativním a kritizovaným byznysem – z několikastovkové pokuty za jízdenku se konečná suma vyšplhala kvůli vysokým náhradám pro advokáty na desetitisícové částky, často došlo i na exekuce majetku. Ústavní soud tuto praxi posléze označil za neetickou.
Mynář působil také v představenstvu další vymahačské firmy Tessile Ditta Services, která se podílela na byznysu s vymáhání pohledávek pro pražský Dopravní podnik.
Objevil se také v další kontroverzní společnosti Petrcíle, kde byl po dobu jednoho měsíce minoritním akcionářem. Stát s touto společností prohrál arbitráž o akcie ostravské Nové huti. „Bylo veřejné tajemství, že tato záležitost neprobíhala košer,“ uvedl v minulosti lobbista Miroslav Šlouf, který také Mynáře přivedl k Miloši Zemanovi.
Právě Mynářovo působení v těchto firmách a nejasný původ jeho peněz mohly být hlavním zádrhelem při udělování bezpečnostní prověrky NBÚ, o kterou sám požádal, ale nedostal ji. Mynář navzdory tomu nadále zůstává kancléřem i v dalším funkčním období prezidenta Zemana.
MF Dnes pak nedávno upozornila, že firmy spjaté s Mynářem a jeho lidmi získaly zakázky za stamiliony na zámku v Lánech, který je letním sídlem českých prezidentů.
Vyšlo na webu Hlídacípes.org.
