Náčelník Vojenské kanceláře prezidenta republiky Rostislav Pilc přišel o bezpečnostní prověrku. Současně figuruje jako hlavní svědek obžaloby v kauze údajného zneužití Vojenského zpravodajství, a zároveň se dlouhodobě zná s kancléřem Vratislavem Mynářem, který mu na Hrad pomohl. Proč o prověrku přišel a co z toho vyplývá?
[ctete]36225[/ctete]
Babišovy noviny mlží
Zprávu o odebrání prověrky na stupeň přísně tajné Národním bezpečnostním úřadem (NBÚ) přinesly Lidové noviny. Okamžitě vypustily kouřovou clonu spekulací, že může jít o mstu zpravodajců loajálních k bývalým ředitelům Ondreji Páleníkovi a Milanu Kovandovi, kteří byli v kauze Vojenského zpravodajství obviněni. Ve skutečnosti měl osobní důvody vyřizovat si účty Pilc.
Podklady k odebrání prověrky pro NBÚ zpracovávalo Vojenské zpravodajství, ovšem už pod novým vedením. Pilc podle obvykle dobře informovaných zdrojů Lidových novin údajně pro účely vyšetřování výše uvedené kauzy upravil dokument, který popisoval bezpečnostní rizika v okolí bývalého premiéra Petra Nečase. Učinil tak prý na žádost vyšetřovatelů.
Už to samo o sobě je výbušná zpráva, v tomto případě však slouží spíše k odvedení pozornosti jiným směrem. Na povrch totiž vyplavaly i jiné závažné informace, o kterých se Babišovy noviny záměrně nezmiňují. Ale popořádku.
Pilcovy ambice
Rostislav Pilc působil jako náměstek ředitele Vojenského zpravodajství Páleníka, který skončil v listopadu 2012. Projevoval eminentní zájem o tuto funkci, ale Páleník jej kvůli odborným schopnostem nedoporučoval. Stejný pohled převládl u tehdejšího ministra obrany Alexandra Vondry, který nakonec jmenoval Páleníkovým nástupcem Milana Kovandu. Pilc nesl tento neúspěch velmi úkorně.
Následně se výrazně angažoval v kauze Vojenského zpravodajství, která dosud nebyla pravomocně uzavřena. Po obvinění Páleníka a Kovandy byl pověřen řízením zpravodajství. Po nástupu ministra obrany Martina Stropnického však bylo zřejmé, že má jako kandidát na ředitele slabou pozici. Nakonec se jím stal Jan Beroun, který má blízko ke Karlu Randákovi z Janečkova nadačního fondu.
Pilc měl o svém kariérním postupu zjevně jiné představy, a proto využil nabídku hradního kancléře Vratislava Mynáře. V lednu letošního roku jej prezident Miloš Zeman jmenoval náčelníkem Vojenské kanceláře, kde náhle a bez jakéhokoli zdůvodnění nahradil Zdeňka Jakůbka.
Intenzivní kontakty Pilce se Šlachtou
Zlom nastal na podzim letošního roku. Týdeník Euro nedávno přinesl zjištění, že NBÚ zahájil proces k odebrání Pilcovy bezpečnostní prověrky, a uvedl i možné důvody.
Především šlo o závažnou skutečnost, že během zákonné kontroly v rámci bezpečnostní prověrky armádní zpravodajci zachytili Pilcovy intenzivní telefonické kontakty s Robertem Šlachtou (ÚOOZ). A to zejména v dubnu a květnu 2013, tedy v době, kdy se rozjížděla kauza vedoucí k pádu vlády. Problém spočívá především v tom, že podobné kontakty jsou pro příslušníky Vojenského zpravodajství přísně upraveny interními předpisy a musí být zdokumentovány.
Euro už tehdy potvrdilo výše uvedené informace Lidových novin. Obsáhlý dokument sepsal na žádost vrchního státního zástupce Ivo Ištvana šéf vojenské kontrarozvědky (dnes zástupce Jana Berouna) Libor Jílek, ale kvůli citlivým skutečnostem jej ponechal v utajovaném režimu. Na žádost tehdejší vyšetřovatelky ÚOOZ Hany Švadlenkové jej pak ale přepracoval (směrem přitěžujícím obviněným) a odtajnil generál Pilc.
Euro zmiňuje i další Pilcovy problémy. Po nástupu do funkce pověřeného ředitele začal podle zdrojů z armády do funkcí prosazovat jemu zavázané osoby. Problematické bylo zejména vyslání své manželky jako styčného důstojníka na Ukrajinu. „A to přesto, že byla před třemi lety jako persona non grata za údajnou špionáž z Ukrajiny vyhoštěna. Jde o naprosto nepřiměřené bezpečnostní riziko,“ uvedl zdroj Eura.
Rostislav Pilc se chce proti odebrání prověrky bránit, NBÚ však musel mít k tomuto razantnímu kroku zjevně závažné důvody. Pro náčelníka hradní Vojenské kanceláře je tento problém neřešitelný. Z titulu své funkce musí těsně spolupracovat s ministerstvem obrany nebo pro prezidenta zpracovávat analýzy bezpečnostní situace doma i ve světě. Potřebuje přitom využívat utajovaných informací, což nyní nepřichází v úvahu.
Pilcova „trafika“ na Hradě jako odškodnění
Tento případ vyvolává řadu dalších otázek. Pilcovo angažmá na Hradě v tomto světle vypadá tak, že když neuspěl v hierarchii Vojenského zpravodajství, nabídl mu lukrativní „trafiku“ jeho dlouholetý přítel Mynář jako odškodnění za to, že se přímo angažoval v kauze vedoucí k pádu vlády.
Pokud byl Pilc v intenzivním kontaktu se Šlachtou, nelze se vyhnout podezření, že věděl předem, co se chystá. A nezbývá než se ptát, kdo všechno měl v předstihu informace o chystané razii na úřadu vlády? Nedoputovaly náhodou také na Hrad k Mynářovi?
Stačí jen připomenout, že Hradu se zápletka s pádem pravicové vlády náramně hodila k rozehrání vlastních her na hraně ústavnosti. Krátce po její demisi Miloš Zeman jmenoval svoji vládu bez parlamentní podpory a jeho lidé následně přispěli k rozklížení koaliční „stojedničky“.
Prezident tehdy svoje počínání zdůvodnil zejména ujištěním vrchního státního zástupce Ištvana, kterého si v červenci 2013 bezprecedentně pozval na Hrad, že vyšetřování skončí během několika týdnů. Prezident tehdy avizoval, že očekává řadu senzačních odhalení. Nedostavila se ani dva a půl roku poté.
Vývoj se ubíral jiným směrem, po všech stránkách. Ale to už je jiná „kauza“.
[ctete]35808[/ctete]
