Každé velké pozdvižení provází řada mýtů, fám a také vyslovených lží. V záplavě informací snadno hrozí, že bereme vážně spoustu nesmyslů, které k nám doputují z neznámých míst, anebo naopak z míst až dobře známých. A přesto je bereme vážně. 

Už jsme si zvykli, že se na krizových situacích, jakou byla naposledy třeba vlna masové migrace v roce 2015, pase ruská propaganda a její čeští trubači. Ti nyní hojně šíří lež, že za rozšířením nákazy novým koronavirem stojí Spojené státy. Není překvapivé, že tuto lež šíří bývalý tajemník prezidenta Václava Klause Petr Hájek z webu Protiproud. Ten již dříve s vážnou tváří šířil absurditu, že útoky Al-Káidy z 11. září 2001 zorganizovala americká CIA. Hájek je exemplárním příkladem cizopasníka, který zneužívá každý společenský problém k důkladnému poškození českého partnerství se západními zeměmi. Boj se Západem má u části Čechů kontinuální tradici, která sahá do let komunismu.

Máme tu ale bohužel i celou sérii mýtů, polopravd a otevřených lží, které šíří samotní představitelé našeho státu. Nemají sice tak okatě absurdní charakter, jako mají lži z dílny Protiproudu, ale je třeba jim věnovat o to větší pozornost a pečlivě je demaskovat. Jsou totiž nebezpečnější.

Zemanovy lži o hodné Číně a neschopné EU

Prezident je ohledně lží mnohem šikovnější než jurodivý Hájek. Dokáže lhát přesvědčivě a jeho příznivci Zemanovy lži bezmyšlenkovitě opakují jako železné pravdy.

Zemanova koronavirová lež č. 1: „Čína je jediná země, která nám pomohla.“ Do takhle kratičké věty dokáže prezident umístit hned dvojí převrácení skutečnosti. Jednak není pravda, že nám Čína pomohla. Od Číny jsme si stejně jako všechny země Evropy koupili poměrně draze ochranné prostředky pro boj s nákazou, protože je Čína vyrábí a prodává za účelem zisku. Čína není jediná, od níž bylo možné si tyto prostředky koupit, ale má jich k dispozici nejvíce. Tvrzení, že je jediná, kdo nám přispěl, má zamlžit snahu centrály Evropské unie mobilizovat prostředky na pomoc členským zemím. Tím klíčovým převrácením optiky je ale vykreslení komunistické Číny jako zachránce. Přitom víme, že je Čína naopak pachatelem této tragédie, byť asi nezáměrným. Její vina spočívá v tutlání informací o epidemii z přelomu roku, kvůli němuž došlo k rozšíření nákazy do světa.

Zemanova koronavirová lež č. 2: V čele EU jsou podle Zemana neschopné nuly. Doslova řekl: „Naprosto selhala Evropská unie a zejména Evropská komise.“ Pravda je taková, že zdravotní agenda není v pravomocích Evropské komise. Ta zůstala v gesci členských států, a EU nemá tudíž nástroje, jak by s epidemií mohla bojovat. Rozsah krize a nekoordinovanost postupů členských států navozují spíše otázku, zda to není chyba. Rozhodně jde ale o zřetelnou ukázku prolhanosti teze, že je Evropská unie všemocný superstát, který zotročuje evropské národy. Každý stát či národ se mohl postavit riziku sám a také to udělal. Už proto, že v každé zemi jsou zcela odlišné sociální i přírodní podmínky. 

Babišovy lži o našem úspěchu v boji s kopronavirem

Premiér Andrej Babiš se také hojně účastnil na podlézání Číně. Jeho ústřední lží je ale sebechvála.

Babišův mýtus č. 1: Celý svět se od nás učí, jak bojovat s koronavirem. „Jsme nejlepší a ostatní nás kopírují.“ V tomto případě jde o produkci líbivých mýtů a propagandu.

Andrej Babiš vychvaluje rychlé restriktivní opatření vlády, zavření restaurací, obchodů a zejména hranic. Tato tvrdá opatření mohla jistě pomoci k omezení šíření nákazy, ale vůbec nevíme, v jakém rozsahu. Opatrnost se ukázala spíše jako správná, nicméně o úspěchu nejde mluvit tehdy, když ve stejné chvíli nebyla vláda schopná se postarat o ochranné prostředky pro zdravotníky a vůbec všechny občany, protože vědomě z důvodů úspor zanedbala péči o hmotné rezervy státu. Menší rozsah šíření epidemie přitom nesouvisí jen s karanténními opatřeními, nýbrž i s odlehlostí České republiky od epicenter nákazy na jihozápadě Evropy a pravděpodobně také s nižší mírou cestování českého obyvatelstva po světě, než jakou vykazují třeba Holanďané či Švédové.

Je absurdní říkat, že Itálie oproti nám zaspala a epidemii nezvládla, jak to Babiš několikrát opakoval, aby ukázal, jak nás dobře řídí. Itálie epidemií strašlivě trpí jednak proto, že byla postižená nejdříve a nestihla se připravit. A jednak také kvůli sociální struktuře a zřejmě i nižší odolnosti obyvatelstva vůči respiračním chorobám, jež má přírodní či medicínské příčiny. Ať už je to ale jakkoli, je nevkusné mluvit o tvrdě postižené zemi s despektem, že hrozbu nezvládla. To se prostě ve slušné společnosti a mezi přáteli nedělá.

Babišův mýtus č. 2: „Evropské unii neděkujte, ty peníze už jsou naše.“ Toto zákeřné posunutí skutečnosti důkladně objasnil týdeník Respekt. Fakt je ten, že přiklepnutých 30 miliard korun bylo rezervováno pro Českou republiku. Podstata pomoci ale spočívá v tom, že Evropská komise kvůli koronaviru uvolnila podmínky, jak mohou členské státy se svým přídělem nakládat. Kvůli nízké schopnosti čerpat na základě kvalitních projektů by tyto peníze v celku Česká republika spíše nikdy neviděla. Nyní je ale má k dispozici bez posuzování výdajových položek. Když se trocha lži dobře smíchá s trochou pravdy, tak výsledkem není pravda, ale propaganda. V tomto případě je to nepřátelská agitace vůči EU.

Národní mýtus: Porazili jsme viry rouškami

A nakonec je třeba se zastavit u rozšířeného mýtu, že jsme koronavirus porazili rouškami. Nejde vysloveně o lež, ale nejde ani o potvrzenou skutečnost.

Národní vzepětí, kterým Češi čelili nedostatku ochranných prostředků, jistě pomohlo k omezení nákazy. Nošení roušek především vytvořilo atmosféru zpozornění vůči rizikům a nastolení všeobecně převažující ohleduplnosti. Potud je věc v pořádku.

Jestliže ale slavné propagační video Petra Ludwiga divákům sugeruje, že Češi epidemii potlačili rouškami, tak jde vskutku o dost odvážné tvrzení. Za nižším výskytem nákazy v Česku stojí celá řada faktorů a odborníci se budou ještě dlouho přít o tom, který převažuje. Navíc zatím nevíme, nakolik je nový virus ve společnosti skutečně rozšířený. Přesně víme jen to, že na něj v Česku neumírá ani zdaleka tolik lidí jako v Itálii, ve Španělsku či ve Francii. Jsme v tom podobní Němcům a Rakušanům.