FOTO: ČTK
Komentáře a názory
7. 11. 2017
- Stát se musí řídit jako rodinná firma
Ale kdepak. Tento přístup nemá s liberální demokracií nic společného a nemá nic společného ani s právním státem, neboť neguje základní dělbu moci, demokratickou diskuzi a také mezinárodní závazky a ukotvení země. Ve firmě rozhoduje síla majitele.
- Všetci kradli a kradnú
Kdo přesně, kdy a jak, už nezazní. O vině či nevině musí rozhodovat nezávislý soud, a ne všeobjímající marketingové heslo, které navíc pronáší korporátní oligarcha, který byl po celou dobu úspěšnou součástí systému, jež nyní sám označuje za korupční. Je to zvláštní a špatně maskovaný druh sebekritiky? Slyší na něj ti, kteří hledají své nepřátele a viníky svých potíží a neúspěchů a chtějí se konečně svézt na vítězné vlně.
- Skvělý marketing ANO
Babišův oblíbený marketingový mág a expert na sociální sítě Prchal je přičinlivým žákem americké agentury PSB, která pro Babiše pracovala v roce 2013. Zaměřují se na marketingové strategie, politické konzultace a průzkumy veřejného mínění. Pracují pro různé klienty po celém světě. Hlavní tváří agentury je bezesporu Mark J. Penn, který propaguje účinnost tzv. negativní kampaně. Je znám svými výroky – masivní negativní kampaň dokáže utvářet názor voličů, aniž jim předložíte jediný důkaz, anebo tento – řekněte lidem jen to, co chtějí slyšet, lidskost a odpovědnost do kampaně nepatří, protivníci proti nám vedou štvavou kampaň vždy a všude. A to stačí. O profesionálním politickém marketingu, respektujícím soupeře a pravidla, nemůže být v případě Prchala a spol. ani řeči. Je to bezohledná, brutální propaganda a manipulace, která se neštítí vůbec ničeho. Nezaslouží si žádný obdiv.
- Nejlepší ministr financí všech dob Babiš
Pokud to posuzujeme podle toho, jak se zvýšil osobní majetek pana ministra a velkopodnikatele v jedné osobě (po dobu výkonu funkce), ze 40 mld. Kč na 88 mld. Kč, pak je to bezprecedentní výkon, který nemá nikde obdoby. Pozitivní ukazatele české ekonomiky jsou dány dobrou kondicí naší ekonomiky, a to navzdory zásahům vlády a zejména ministerstva financí. Táhla nás především konjunktura eurozóny EU, pevné propojení se silnou německou ekonomikou a mimořádný přísun evropských dotací.
- Politika zdržuje, parlament je žvanírna, potřebujeme vládu odborníků
To vše a mnohé další najdeme v díle kolektivu autorů o snech budoucího premiéra. Je to vlastně takový koncentrovaný návod na demontáž demokracie. Tzv. odborník v pozici ministra je politikem, ať chce, nebo ne. Přijímá politická rozhodnutí, hlasuje ve vládě, obhajuje zákony v parlamentu, veřejně vystupuje, ale hlavně je zcela závislý na vůli toho, kdo jej do vlády nominoval. Tento model pouze urychlí přerod ČR v jeden velký Agrofert.
- Ano, bude líp, teď anebo nikdy
S Babišem nás čeká ráj, všichni ostatní nabízejí jen peklo. A co když ne? Rozděl a panuj, je heslo, které funguje od nepaměti. Babišovi stačí rozdělit společnost a koncentrovat co největší porci moci. Jemu a jeho sektě bude líp. To určitě. Motivace jsou zjevné – další kumulace majetku, moci a beztrestnost pro sebe a své blízké. Takto postupuje každý autoritativní vůdce, který nedbá práv ostatních a férové soutěže. A navíc – nemusíte ho mít rádi, stačí, když se ho budete bát. Teď i potom.
- O vítězi voleb rozhodl nejlepší program, nejlepší lídr a nejlepší kampaň v rovné soutěži
Ano, na schůzích ANO se to takto musí prezentovat. Program je jen souborem líbivých hesel a po volbách stejně není důležitý. Politická soutěž ve volebních kampaních není v ČR férová a rovná. Vítěz má zcela zásadní ohromnou finanční, vlivovou a zejména mediální převahu. Ta deformuje podobu kampaně a utváří její logické výsledky. Ukázalo se to již v roce 2013, kdy se uváděla značka ANO na trh, pokračovalo to celé volební období a vyvrcholením byla kampaň před letošními volbami. Co neobsáhl Babiš sám se svými lidmi a svými médii, to dohodl s dalšími důležitými hráči mediálního, byznysového a marketingového prostředí, a to ve shodě se zájmy prezidenta Zemana. Naprostá většina voličské veřejnosti tak konzumovala jen umně stvořené virtuální obrazy o boji šlechetného spasitele a mučedníka, který, ač Slovák, se jde obětovat ve prospěch českého národa.
- Má už tolik, že už nepotřebuje podvádět a krást
Tento názor de facto připouští, že dotyčný v minulosti podváděl, lhal a možná i kradl. Ostatně podobný názor má i česká policie, která jej právě stíhá. Ta základní zmýlená je v tom, že člověk jeho druhu bude mít někdy dost. Omyl. Pro tohoto predátora je hromadění majetku a moci smyslem života. Proto se z něj kdysi stal kariérní komunista a spolupracovník StB, proto se spojil s bývalými předlistopadovými kádry, proto najal bývalé policisty, proto si koupil média a proto uchvátil českou politiku. Přestat nemůže, nechce a nedokáže. Má navíc velmi vysoké úvěrové zatížení, a i s bankami se mu lépe jedná z pozice síly, stejně jako se stovkami obchodních partnerů jeho asi 220 firem. Své bezohledné podnikatelské praktiky přenesl do politického prostředí. V tomto ohledu je to sociopat a recidivista svého druhu. Konkurenci si nepřipouští. Konkurenci likviduje.
- Lékem bude přímá demokracie
Tento zvrácený postoj není vlastní jen Okamurovi. Vyhovoval by i mocenskému paktu Babiš-Zeman. I o tom se píše v předvolební brožurce o snění vůdce. My nejsme Švýcarsko. Ten, kdo vlastní podstatnou část mediální krajiny, může posouvat veřejným míněním podle libosti. Z pozice vítěze voleb může formulovat otázky pro referenda, může navrhovat a prosazovat změny ústavy a může změnit demokratický půdorys země k nepoznání. Může dokonce změnit zahraničněpolitickou orientaci státu a odvolávat se na tzv. vůli lidu. To všechno může, pokud mu to bude umožněno. Přímá demokracie a její formy se tak snadno mohou stát pouhým nástrojem k definitivnímu a totálnímu uchvácení moci autoritativním vládcem, s jeho loajálními nádeníky.
- Vítěz píše dějiny a určuje nová pravidla. Je třeba to respektovat
Pokud dodržuje zvyklosti a neopouští to základní schéma liberální demokracie, právního státu a naší orientace na Západ. A co když ne? Pak je třeba těmto zjevným tendencím bránit všemi způsoby. Tedy aktivitou ostatních ústavních institucí, hlasem skutečně nezávislých médií, aktivitami opozice a občanské společnosti, varováním ze zahraničí a konečně i volbou nového prezidenta, který by nebyl součástí tohoto mocenského holportu.
- EU nám již neprospívá a neuchrání nás před uprchlíky a teroristy
Budoucí premiér je nejpilnějším příjemcem evropských dotací za uplynulých nejméně deset let. V souhrnu se jedná o desítky miliard Kč. V tomto ohledu mu EU nevadí. Ve všech ostatních ano, včetně toho, že chce, aby představitelé členských zemí dodržovali společná pravidla. Náš vývoz a dovoz je ze tří čtvrtin fixován na země EU, přičemž polovinu tohoto výměnného obchodu tvoří bilance s Německem. Je bludem a iluzí se domnívat, že by nás spasil obchod s Čínou či Ruskem. Téma uprchlíků je komplexní a složité, a účinné řešení může být jen to společné pro celou Evropu. Není možné na všechny uprchlíky pohlížet jako na teroristy a není možné stavět mezi pojmy islám a Islámský stát rovnítko. Tento extremistický a populistický postoj posouvá ČR na periferii Evropy.
- Agrofert – vzor pro ostatní podnikatele
Argumenty jsou líbivé. Ryze česká firma. Je transparentní. Platí vysoké daně v ČR. Zaměstnává tisíce lidí a dobře je platí. Pravda je taková, že stále nevíme, komu vlastně Agrofert patřil a jak se toto impérium zrodilo. Indicie z minulosti jsou alarmující a svědčí o podivných praktikách. Některé firmy spjaté s historií i současnosti Agrofertu mají své tajemné stopy mimo ČR a nezřídka sloužily k podivné optimalizaci daní. V roce 2014, kdy Babiš již makal jako ministr financí, si nechal od své firmy vyplatit roční odměnu ve výši 244 mil. Kč. Dámy a pánové, kdo z vás to má? Jeho zaměstnanci se musejí spokojit s odměnou, která je hluboko pod hranicí průměrné mzdy. Krom toho dostává Agrofert podstatně více dotací a příspěvků od státu a EU, než odvádí na daních.
- Za všemi útoky na Babiše stojí mafie tradičních stran, je to účelovka a kampaň
Bylo by to až komické, kdyby to nebylo tak vážné a bohužel tak účinné. Propaganda politické divize Agrofertu funguje. Stokrát opakovaná lež se stává pravdou, nejlepší obranou je útok, na každého existuje složka. Všechno je sestříhané, účelové, na objednávku atd. Všechno je relativní, včetně nezpochybnitelných důkazů. Jak dlouho? Zdá se, že opravdu dlouho. I proto potřebuje mít nejen finance, ale i vnitro, spravedlnost atd. Kdo jsou ti nepřátelé? Sprostí podezřelí drobní a střední podnikatelé, zhrzení pisálci, část pražské kavárny, nepřátelský OLAF, Kalousek a spol. z tradičních stran atd.
- Babiš není Bureš a Bureš není Babiš.
No tak určitě. Šuman není Šuman apod. Babiš nám chce dokázat, že za peníze si lze koupit i vlastní minulost. A těch jeden a půl milionu českých voličů mu to baští, nebo té jeho minulosti dokonce fandí. Smutná realita divné doby v divné zemi zvané Babišland.
