Václav Klaus FOTO: Wikimedia Commons / CC AS 3.0 / DerHuti
FOTO: Wikimedia Commons / CC AS 3.0 / DerHuti
NÁZOR / Je zjevné, že v Německu, které je na základě své smutné historické zkušenosti citlivé na různé totality, mají také dost plesnivé extremistické podhoubí. V AfD (Alternativa pro Německo) jim často vykvete něco z nacismu, něco z ruského fašistického putinismu. A také tam mají část občanů, kterým se to líbí.
Vydavatel časopisu Compact Jürgen Elsässer poněkud pookřál, protože mu soud jeho ultrapravicový plátek zatím nezakázal. Povzbuzen do života, napadl německou vládu a vyjádřil podporu ruskému diktátorovi Vladimiru Putinovi.
„A samozřejmě mi nikdo nebude zakazovat říkat: ‚Jsem Putinův příznivec,’“ prohlásil Elsässer na zemské stranické konferenci AfD Saska-Anhaltska v Magdeburku. Za tento výrok sklidil od členů velký potlesk. Hezky se tam rozjel. Během uvítacího projevu označil spolkovou ministryni vnitra Nancy Faeserovou (SPD) za fašistku, ministra obrany Borise Pistoria (SPD) za válečného zločince a urazil předsedkyni Strany zelených Ricardu Langovou.
Spolkový správní soud dočasně zrušil zákaz Compactu, který nařídila ministryně Faeserová. Vyjádřil zejména pochybnosti o přiměřenosti zákazu, takže časopis může být prozatím za určitých podmínek opět vydáván. Konečné rozhodnutí bude přijato v hlavním řízení. Putinův příznivec si stěžoval, že „loupeživý stát“ pořád sedí na majetku Compactu a že bude po ministryni požadovat náhradu škody. Výtisky svého časopisu na konferenci rozdával.
AfD je pozoruhodné hnízdo. Dokážou tam kombinovat sympatii k nacismu i k putinovskému Rusku, jako by jedna nechutnost byla málo.
V minulosti vzbudily pozornost výroky některých členů strany. Například Alice Weidelová, jedna z lídryň AfD, prohlásila, že nemůže oslavovat 8. květen, protože by to znamenalo oslavovat porážku vlastní země. Jako by snad chtěla ztotožnit Hitlerův režim s německým státem.
Další členka, Erika Steinbachová, tvrdila, že porážka nacistického Německa byla v rozporu s mezinárodním právem. „Spojenci nechtěli Německo osvobodit, ale porazit,“ prohlásila šéfka stranického think-tanku.
Björn Höcke, další prominentní člen AfD, byl také kritizován za používání rétoriky a symboliky, které byly spojovány s nacismem. Podobné incidenty vedly k tomu, že německá kontrarozvědka sleduje AfD kvůli podezření z pravicového extremismu.
Kromě specifické lásky k některým aspektům temné německé minulosti je tu ještě ruská současnost. Poslanci AfD dostávali z Moskvy texty svých projevů, lobbovali za kremelské iniciativy, a dokonce žalovali vlastní vládu kvůli dodávkám zbraní na Ukrajinu.
„Oficiálně AfD své spojení s Kremlem nepřiznává, ale jak ukazuje hacknutá korespondence, poslanci této frakce se s Moskvou nejen koordinovali, ale dostávali přímé pokyny, a dokonce připravené šablony, kterými se poslušně řídili. Jedním z takových úkolů byla snaha zastavit vojenskou pomoc Ukrajině. Kreml doufal, že AfD může tyto dodávky zvrátit prostřednictvím právních kroků. Sergijenko měl za úkol vysvětlit poslancům AfD tuto myšlenku a zajistit jí právní podporu i financování, což se mu podařilo,“ píše web Theins.ru.
Tohle je tedy strana, které projevuje zvláštní sympatie exprezident Václav Klaus. Sám sebe označil za „opravdového fanouška“ AfD a považuje její „démonizaci“ v německých politických a akademických kruzích za „absurdní“ a „lživou“. Zúčastnil se několika konferencí spojených s AfD, kde kritizoval politickou korektnost a masovou migraci.
„Svou účastí na akcích AfD vyjadřuji to, co říkám nepřetržitě. Je to poprvé za desítky let, kdy se v sousední zemi, v Německu, zorganizovala skupina statečných lidí, kteří se navzdory totalitě politické korektnosti odvažují nahlas říkat, co si myslí. Jsem přesvědčen, že reprezentují významnou část ‚mlčící‘ německé veřejnosti. Proto pokládám za svou povinnost tyto lidi v jejich nelehkém politickém zápase podporovat,“ sdělil Klaus na stránkách svého institutu 11. září 2017.
Takže bývalá hlava státu podporuje extremistický útvar, kde se vyskytují sympatie k nacismu a k ruskému fašistickému režimu. V případě Ruska to nejsou jenom sympatie, ale přímo aktivní kolaborace za peníze a proti vládě vlastní země. Žebříček hodnot Václava Klause je skutečně velmi podivný. Není v tom sám, takto se chová i jeho okolí, čehož nejkřiklavějším případem je bývalý muž Klausova Hradu Petr Hájek. Zjevně proruská Trikolora, kterou založil Václav Klaus mladší, je další takové dračí vejce vysezené v klausovském hnízdě. Sám Klaus starší skončil jako volič SPD. Strana Tomia Okamury je proti dodávkám zbraní bránící se Ukrajině a své duševní rozpoložení její poslanci jasně dali najevo, když při projevu prezidenta Volodymyra Zelenského ve sněmovně nejen nezatleskali, ale jako burani zůstali sedět.
Nositel Puškinovy ceny, kterou uděluje Vladimir Putin, účastník sedánek pořádaných agentem KGB Vladimirem Jakuninem pro užitečné západní idioty na ostrově Rhodos, přešel jako propagandista zcela na stranu Moskvy. Teď zastává tezi, že hlavní vinu za válku na Ukrajině mají Spojené státy a Západ.
Osoba, která tak dojemně dokáže hovořit o lidských svobodách, se o žádné svobody nezajímá, když dojde na reálný svět. S autoritáři si Klaus vždycky rozuměl mnohem víc než s demokratickými politiky. S Milošem Zemanem společně napáchali škody, které budeme napravovat ještě dlouho.
