
Jiří Paroubek (ČSSD) a Jana Maláčová (SOCDEM) FOTO: ČTK / Wikimedia Commons / CC BY-SA 4.0 / FORUM 24
FOTO: ČTK / Wikimedia Commons / CC BY-SA 4.0 / FORUM 24

NÁZOR / Jana Maláčová s Jiřím Paroubkem najednou prokoukli komunisty. To brzo. To jsou nejdřív velké pokusy o námluvy, a když nápadník dostane košem, přijde velké prozření a dozvíme se, co je ten darebák ve skutečnosti zač. Všichni kolem to vědí od samého počátku, jenže ti ostatní se žádných námluv neúčastnili, tak nemuseli hrát hry na „průniky programů“ a podobné fantasmagorie. Přichází výsledek procesu zrání. Jak někdo nedostane místo na kandidátce, značně mu to zbystří úsudek.
„Mně už je celou řadu týdnů jasné, že s radikály kolem K. Konečné seskupené ve sdružení Stačilo! se nebude možné na společném politickém postupu před volbami do sněmovny dohodnout. Prostě radikálové vsadili na nesmyslně radikální témata a na vysoký ‚politický výtlak‘ předsedkyně KSČM Konečné ve volbách,“ odhalil Jiří Paroubek.
Pak následuje podrobná diagnóza.
„K. Konečná se svým nejbližším kruhem obdivovatelů, kam patří Sterzik vulgo Vidlák, Klusáček a podle všeho i J. Bobošíková a někteří další, se zaměřují politicky na témata, která jsou – aspoň podle mého názoru – politicky druhořadá,“ míní exšéf sociální demokracie a šéf strany, co si přivlastnila aspoň starou značku ČSSD.
Pak cituje myšlenky tváře převlečených komunistů Daniela Sterzika – Vidláka z jakési schůze v Hevlíně na Znojemsku.
„Rozvinul několik opravdu ‚nosných‘ témat,“ ironizuje Paroubek, s kterým se na tom výjimečně shodujeme, protože to jsou skutečně výživné body.
„Českou televizi zestátníme, zmarginalizujeme a zlikvidujeme,“ slibují revoluční síly. Pak to pokračuje, po volbách do sněmovny udělat referendum o členství v EU a v NATO… jako potenciální koaliční partner hnutí ANO pracovat i na tom, aby stávající vládní představitelé skončili za mřížemi, prostě samé lahůdky.
Podle Paroubka (v čemž má pravdu) by to bylo lepší nechat na orgánech činných v trestním řízení a zasloužilý činovník soudí, že „tohle vyjádření je čirá demagogie“.
Pak pochybuje o tom, jestli se útvar soudružky Konečné do sněmovny vůbec dostane, a nechybí nutná zmínka, že hlavní aktéři „ztratili dynamiku, strategickou iniciativu, utápějí se v politických marginalitách“. Na rozdíl od něj, který zjišťuje, že „skutečné levicové formace“ a jejich „krystalizační jádro“ vznikne jinde. Kde a kolem koho bude krystalizace podle Paroubka probíhat, můžete hádat a stačí jednou.
Jana Maláčová také zažila osvícení.
„Sociální demokracie se rozhodla ukončit jednání se Stačilo! Na začátku stál náš sen vytvořit po francouzském vzoru levicovou alianci proti ožebračování lidí,“ vykládá o svých snech předsedkyně SOCDEM na síti X, místo aby se svěřila nějakému odolnému psychoanalytikovi.
„Stačilo! nechce zdůrazňovat levicová témata, ale je postaveno ryze na antisystémovém programu. Cílem Sociální demokracie není slibování naprosto nerealistického referenda o odchodu z EU. Naším cílem není vyhledávání tzv. zahraničních agentů v české politice. Naším cílem je podstatné zlepšení života lidí v této zemi, kteří trpí drahými nájmy, drahými potravinami nebo drahou energií,“ pokračuje Maláčová.
Když už jsme pro jednou vstřícně naladěni, budeme souhlasit i s historicky první kapitánkou Titaniku, že Konečné a Sterzikovi je nějaká lidská havěť a její drahé nájmy ukradená. Cílem je moc, funkce, prachy a přísun maloburžoazních požitků. Je to tak pořád nejpozději od dob, kdy Miloš Jakeš vyházel z KSČ poslední soudruhy, co snad ještě v nějakém hnutí mysli něčemu z komunistických proklamací věřili.
Následkem tohoto násilného puštění žilou se z českých/československých komunistů stala totální fosilie. Zbyly ponuré a šedivé obličeje zapomenutelných tajemníků, brunátné masky vrhající nenávistné pohledy v provedení strejců z Lidových milicí a panáci ze Státní bezpečnosti s hadíma očima. Pak tu byli kariéristé, kteří v sobě bleskově odhalili fanoušky Margaret Thatcherové a Ronalda Reagana a trhu bez přívlastků. Všechny šéfy KSČM ale zplodily ty vrstvy, které se ve straně usadily ještě za Leonida Brežněva, v případě Konečné jde o potomka lidí této mentality. Už řadu let si soudruzi na nic nehrají. Budou sice citovat Orwella a Kryla (protože sebrat cokoliv není problém, díra v zemi, nebo národní bard, všechno berou), ale současně se chodí klanět k hrobu Klementa Gottwalda a jiných lumpů.
Přes značné osobní odlišnosti budou mít Maláčová a Paroubek společnou určitou mazanost. Musejí vědět, jak to je. Pokud stejně hopkali na námluvy, něco to vypovídá o jejich charakteru. Výsledky už se dostavily. U Paroubka prakticky nikdo netuší, čeho je předsedou tentokrát, a Maláčové utekli ze strany už i ti nejodolnější, co přežili i všechny její předchůdce. „Sociálno“ si znárodnil Andrej Babiš a antisystémoví voliči už si sedli na rudohnědé mucholapky jiných prodejců naděje. Pokud by v takovém prostředí něco „vykrystalizovalo“, byl by to jedinečný jev vzniku krystalu z bláta.