Do ztracena vyšuměly dvě hlasitě ohlášené žaloby Andreje Babiše na zahraniční média. V uplynulých třech letech Babiš pohrozil soudem německému týdeníku Der Spiegel a americkému magazínu Foreign Policy. I když Agrofert tvrdí, že neměl se žalobami nic společného, HlídacíPes.org zjistil, že přinejmenším v případě prestižního německého časopisu si firma současného českého premiéra vylámala zuby.

V létě 2016 přivezl kurýr do redakce Der Spiegelu dopis. Prestižní advokátní kancelář Squire Patton Boggs v něm požadovala uplatnění práva na odpověď pro svého mandanta. Ten se chtěl bránit proti nedávno vydanému textu, který v magazínu vyšel pod titulkem Ministrova síť.

Některé pasáže textu označili právníci za „kompletně vyfabulované“, podle nich „neexistují žádné indicie, které by v daném případě ukazovaly na korupci“, boj proti korupci je prý naopak „klíčovým tématem pro jejich mandanta jako politika i jako majitele společnosti“.

Společností byl myšlen holding Agrofert a mandantem její tehdejší majitel, v té době vicepremiér české vlády a ministr financí Andrej Babiš.

V článku, který Babiše rozčílil, týdeník s odvoláním na své vlastní zdroje tvrdil, že holding Agrofert změnil ve svůj prospěch pravidla přidělování unijních dotací v Česku.

Nenechat se OLAFnout

Podle Der Spiegelu k tomu měla pomoci schůzka z 25. května 2015 v české poslanecké sněmovně, v prostorách vyhrazených Babišovu hnutí ANO.

Kromě jiných byl přítomen i místopředseda představenstva Agrofertu Petr Cingr a náměstek ministra průmyslu a obchodu Tomáš Novotný. Ten zodpovídal za čerpání eurodotací v programu OPPIK ve výši zhruba 120 miliard korun.

Der Spiegel připomněl, že česká vláda později skutečně zvýšila maximální povolenou výšku unijní dotace u velkých firem z 20 procent na 40, což mohlo Agrofertu vyhovovat.

Agrofert se hájil, že místopředseda Cingr nejednal na zmíněné schůzce v českém parlamentu jako zástupce firmy, ale že na setkání vystupoval v pozici prezidenta Svazu chemického průmyslu.

Der Spiegel se v článku odvolal na anonymní e-mail, který kromě něj měl k dispozici i Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF). Zčásti tak zopakoval a zčásti rozšířil informace, které se v českých médiích objevily už o půl roku dříve.

Babišovi důvěrníci

Navíc psal o tom, že má Babiš a Agrofert v Bruselu celou síť spřízněných osob, které mu pomáhají lobbovat. Zmínil konkrétně Tomáše Nejdla z kabinetu eurokomisařky pro regionální politiku Coriny Creţu a také Daniela Brauna, zástupce vedoucí kabinetu eurokomisařky pro spravedlnost, ochranu spotřebitelů a rovnost pohlaví Věry Jourové.

Přidal i jméno Jana Gregora, který od roku 2016 zastupuje Česko u Evropského účetního dvora. Gregor byl předtím Babišovým náměstkem na ministerstvu financí.

Der Spiegel uvedl, že má k dispozici e-maily, z nichž vyplývá, že se Babišovi bruselští spojenci dohadovali o tom, jak Česku pojistit některé unijní dotace.

Majitel Agrofertu Andrej Babiš (do svěřenských fondů dal akcie svých firem až začátkem roku 2017) následně prohlásil, že týdeník zažaluje. Podle Babiše Der Spiegel jen opsal „nesmysly účelově napsané některými novináři“.

Jak zjistil HlídacíPes.org, Agrofert prostřednictvím právní kanceláře Squire Patton Boggs zaslal Der Spiegelu také text dopisu čtenářům, který měl týdeník otisknout. Ten to ale odmítl a Babišovi právníci se pak už nikdy neozvali.

Agrofert také v korespondenci s týdeníkem z července 2016 popíral, že by Evropský úřad OLAF holding kvůli něčemu vyšetřoval.

„Takové vyšetřování dodnes úřad ani na přímý dotaz nepotvrdil,“ psali Der Spiegelu právníci ve službách Agrofertu. To, že OLAF pracuje na rozkrytí čerpání dotací v kauze Babišovy farmy Čapí hnízdo, přitom v tu dobu bylo veřejně známé už několik měsíců.

Agrofert zapírá sám sebe

Podobně v roce 2015 Andrej Babiš hrozil žalobou i americkému časopisu Foreign Policy. Ten v článku popisujícím oligarchické tendence české politiky použil (kvůli spojení politiky a vlastnictví médií) v souvislosti s Babišem výraz „Babisconi“ – v narážce na bývalého italského premiéra Berlusconiho.

Jak ale redakce Foreign Policy potvrdila na dotaz HlídacíPes.org, ani v tomto případě Babiš svoji hrozbu nesplnil a ze žaloby sešlo.

Jak v případě německého, tak amerického časopisu ale Agrofert odmítá, že by na média jakkoli tlačil: „Společnost Agrofert v uvedených případech nijak nefigurovala a netýkají se jí. Nemůžeme proto Vaše dotazy jakkoli komentovat,“ odepsal na dotaz HlídacíPes.org mluvčí holdingu Karel Hanzelka.

Na citovaném vyjádření trval, i když ho redakce konfrontovala s potvrzenou informací, že právní kancelář Squire Patton Boggs si ve sporu s týdeníkem Der Spiegel objednal právě Agrofert.

Babišův holding si na práci médií stěžuje i na Slovensku. V listopadu podala Mafra Slovakia (dceřiná společnost české mediální skupiny Mafra patřící do holdingu Agrofert) stížnostna veřejnoprávní slovenskou televizi RTVS k tamní Radě pro rozhlasové a televizní vysílání (na Slovensku Rada pre vysielanie a retransmisiu).

Nelíbilo se jí údajně neobjektivní zpravodajství veřejnoprávní RTVS během říjnových parlamentních voleb v Česku. Konkrétně reportáž, která naznačovala, že česká média patřící Agrofertu (zejména deníky Mf Dnes a Lidové noviny) nejsou objektivní při informování o kauzách Andreje Babiše.

Na projednání stížnosti má Rada tři měsíce a může, nebo nemusí začít správní řízení. Podle informací HlídacíPes.org zatím Rada nepožádala RTVS v dané věci o stanovisko a není tedy jasné, jak se ke stížnosti postaví.

Text byl publikován na webu Hlídacípes.org