KOMENTÁŘ / Nejen hladinu veřejného mínění, ale i mediální vody, a to jak na Ukrajině, tak v Rusku rozvířil ukrajinský poslanec Maksym Tkačenko. Ten prohlásil, že se na Rusy okupovaná území z Ukrajiny vrátilo již na sto padesát tisíc uprchlíků. Své vyjádření posléze dementoval jakožto osobní a nikoli podložené tvrdými daty. Škoda se už ale stala. Ruská média hromadně jeho vyjádření převzala jako doklad toho, že Ukrajinci, pokud mají na výběr, radši žijí pod Putinovou nadvládou. Zachránit to už nemohlo ani vyjádření kanceláře ukrajinského prezidenta Zelenského. Z toho je jasně patrné, jaké škody může napáchat nepromyšlený výrok jediného politika v podmínkách války, a to nemluvíme o těch promyšlených.

Nejen na ukrajinských stránkách mocně trendoval rozhovor, který poskytl ukrajinské tiskové agentuře Ukrinform poslanec tamního parlamentu za Zelenského stranu Sluha národa Maksym Tkačenko. Ten je totiž zároveň členem parlamentní komise s krkolomným názvem Komise pro lidská práva, deokupaci a reintegraci dočasně okupovaných teritorií Ukrajiny, národní menšiny a mezietnické vztahy.

Dále čtěte

Štvou vás reklamy na webu FORUM 24? Tak pojďte číst bez nich!

Milí čtenáři, jak víte, deník FORUM 24 je nezávislý web, který si na sebe musí vydělat, protože jej nesponzoruje žádný…

Do gesce této komise spadají také tzv. vnitřně vysídlené osoby, tedy lidé, kteří před válečnými hrůzami uprchli do jiných částí Ukrajiny. A právě o jejich situaci Tkačenko hovořil, a to ne poprvé. Takovýchto uprchlíků je totiž v zemi velmi mnoho a jejich životní podmínky jsou často velice obtížné.

Kritizoval stát i společnost

Tkačenko si postěžoval, že na „dočasně okupovaná území“, jak Ukrajinci označují oblasti násilně obsazené Ruskem, se již vrátilo na 150 tisíc takto vnitřně vysídlených osob. Uvedl rovněž, že z dvou set tisíc uprchlíků, kteří v počátcích plnohodnotné války unikli z Rusy devastovaného Mariupolu, se jich plná třetina již prý vrátila zpět do okupovaného města a že to jsou podle něj hrozná čísla.

Myslel to jako vnitropolitickou kritiku, kterou mohla motivovat obecně lidská solidarita s nešťastnými uprchlíky. Vyloučit ale jistě nelze ani pragmatickou motivaci. Vnitřních uprchlíků je na Ukrajině podle zprávy Regionálního informačního centra pro Evropu OSN na 3,7 milionu. Jistě by v budoucích volbách vzali na vědomí, že právě on se jich po celou dobu války tak vehementně zastával.

Dále čtěte

Pálení zapalovačem, simulace popravy a brutální bití. Ukrajinci identifikovali čtveřici ruských sadistů

Bezpečnostní služba Ukrajiny SBU dokázala zjistit identitu čtyř násilníků z řad ruských nájezdníků, kteří během okupace Kyjevské oblasti brutálně mučili civilisty.

Poslanec pojmenoval i své názory na příčiny odchodu Ukrajinců na okupovaná území. Kritizoval zejména nedostatečnou péči státu i status občanů druhého řádu, který mohou tito lidé, nově koncentrovaní spíše v západních oblastech země, cítit. Řekl, že těm, kteří se vrátili, se nedostávalo potřebné podpory, ať už šlo o bydlení, sociální dávky, kompenzace nebo pomoc s nalezením práce. Tu jim prý skeptičtí zaměstnavatelé nabízeli jen neochotně, a to navíc za nižší než obvyklou mzdu. Tento jev rovnou označil za diskriminaci na trhu práce.

Ruská propaganda na koni

Mezi Ukrajinci vzbudil článek poměrně značnou pozornost a se zájmem ho četli v řadě ukrajinských internetových deníků. Ohromný ohlas měl ale na stránkách ruských oficiálních médií, která ho přebírala po tuctech a doslova paušálně, samozřejmě s podtextem, že už i nešťastní Ukrajinci si teď uvědomují, že pod Putinem jim bude mnohem lépe. Maksym Tkačenko se tak stal, možná i trochu proti své vůli, mezinárodní hvězdou. Přinejmenším v obou na smrt znepřátelených zemích.

Situace byla nakonec natolik dramatická, že se k ní musel vyjádřit ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, přesněji řečeno vedoucí jeho kanceláře Iryna Vereščuková, která konstatovala, že oficiální statistické údaje o tom, kolik Ukrajinců se rozhodlo vrátit na okupovaná území, jednoduše neexistují. Prohlášení o počtu „přeběhlíků“ označila za „hype kvůli velkým titulkům“.

Dále čtěte

Ruská armáda zahájila odvody v nově okupovaných oblastech. Ukrajinští partyzáni zajásali

Ruské úřady zahájily oficiální odvody v nově okupovaných částech Ukrajiny. Podle tamního odboje toho okamžitě využili také ukrajinští partyzáni, kteří…

Popel na hlavu si nakonec v téže agentuře, kde svůj „hřích“ spáchal, nasypal i sám poslanec. Zmiňovaná čísla označil za subjektivní dojem a a svá vyjádření vzal zpátky. „Taková data neexistují. Byl to můj nepodložený a emocionální předpoklad,“ řekl. Pro jistotu dodal, že podle něj existují jednotlivé případy, kdy jsou Ukrajinci z různých důvodů nuceni cestovat na dočasně okupovaná území. „Ale v žádném případě nejde o stovky či ani desetitisíce a obecně ověřené statistiky ani teoreticky existovat nemohou,“ potvrdil zkroušeně.

Radost okupantů je předčasná

Rusové se z Tkačenkova vyjádření jistě velice radovali, koneckonců je to voda na mlýn jejich propagandy. I kdyby ale bylo pravdivé, ve zprávě o desítkách tisíc Ukrajinců spěchajících do Putinovy náruče poněkud zaniká fakt, že válka zbavila domova více než 11 milionů ukrajinských obyvatel. Z nich jen zhruba desetina skončila v Rusku a zbývajících devadesát procent prchalo směrem na Západ.

Jak již zaznělo, na Ukrajině žije na 3,7 milionu lidí, kteří se rozhodli, že s Ruskem nechtějí mít nic společného. Dalších zhruba šest milionů jich uteklo před válkou do západních zemí. Pokud se zařadí do tohoto kvantitativního kontextu, vyznívá rozhodnutí 1,36 procenta uprchlíků změnit názor a za každou cenu se vrátit domů spíše jako důsledek válečné osobní tragédie nežli jako náhlé geopolitické prozření.

Slovo na politických vahách

Z výše řečeného je ale rovněž více než zřejmý jeden fakt, a sice že slovo vyřčené politikem má zcela jinou váhu než slovo vyřčené běžným občanem-voličem. Ve chvíli, kdy z úst politiků zní pochybnosti o spolupráci s Ukrajinou, slova o mezinárodním odcizení, slova o etnickém napětí na hranicích nebo slova o bratrství s Ruskem, případně slova o strachu z ruské moci, může to být jakéhokoli, sebevíc lidumilného důvodu, ale jejich dopad bude vždy stejný. Ruská moc zesílí a ukrajinská, potažmo i ta západní, oslabí.

Dále čtěte

V Evropě sílí diskuse o vyslání vojáků na Ukrajinu, píše deník Le Monde

V Evropě byly obnoveny diskuse o vyslání vojáků nebo bojovníků soukromých vojenských společností na Ukrajinu. S odvoláním na informace od anonymních evropských zdrojů to…

Naprosto flagrantně pak narušují zájmy svých vlastních zemí a také jejich geopolitickou váhu a význam, stejně jako váhu a význam veškerých společenství, jejichž jsou členy, představitelé států a politici otevřeně přebírají ruskou propagandu, ať už ve vztahu k Ukrajině nebo ke svým spojencům.

Ti, kteří to dělat nechtějí, by si měli z nešťastníka Tkačenka vzít poučení a velice silně přemýšlet, jakého démona mohou vypustit pomocí slov, která se zdánlivou nevinností pronášejí. Válka rozhoupala Evropu jako pomyslná váha. Houpá se a stanovuje nový poměr sil. Tento proces nepřestane, dokud obě její misky nebudou v rovnováze, anebo dokud na jedné z těchto misek nezbude už vůbec nic. Tak či onak, potom bude mír.