Miroslav Kalousek obvinil v přímém přenosu Andreje Babiše, že si napsal zákon, díky kterému si na základě daňového zvýhodnění biopaliv přijde na pět miliard korun z peněz daňových poplatníků. Babiš v reakci označil Kalouska za lháře a přidal vysvětlení, podle nějž výrobci biopaliv nedostávají žádné dotace, ale tím, že biopaliva mají slevu na spotřební dani, tak mají výhodu všichni přepravci, kteří na biopaliva jezdí. Přepravci v rámci Agrofertu z této sumy mají výhodu kolem 70 milionů Kč.
V tom má Babiš pravdu, ale jen částečnou. Tak částečnou, že nakonec může vypadat jako lež. Ten jeho hlavní kšeft spočívá totiž v něčem jiném. Agrofert v biopalivech drží zhruba poloviční podíl, přičemž celková částka osvobozené od daně činila 1,5 miliardy ročně. To je zásadní, na čem vydělává. Jednání vlády, o němž Kalousek mluvil, bylo v únoru a týkalo se novely zákona o spotřební dani, kde došlo k dalšímu navýšení o 80 milionů, z čehož by měl na základě tržního podílu Agrofert dostat dalších dvacet pět milionů. A tady to teprve začíná být zajímavé.
Kde jsou ty úspory?
Biopaliva byla na jednání vlády již v květnu loňského roku z popudu Ministerstva zemědělství. Tehdy uplatnilo Ministerstvo financí připomínku, která říká, že „nepodporuje s ohledem na výpadek příjmů státního rozpočtu daňová zvýhodnění biopaliv. Ministerstvo zemědělství by mělo v tomto smyslu uvést, z jakých zdrojů bude tento výpadek příjmů kryt“. Do toho ještě dále své připomínky konkretizovalo a jeho připomínky byly celkem logické. Úředníci MF chtěli kupříkladu vědět, jak byl sledován efekt zaměstnanosti, zda byl efekt zaměstnanosti očištěn o pozitivní dopady povinného přimíchávání biopaliv podle zákona o ochraně ovzduší a podobně. MF rovněž požadovalo vypustit větu o kladném konečném dopadu na státní rozpočet. Důležitá, byť doporučující připomínka se týkala i příčin, proč nedošlo k rozvoji alternativních paliv – E95, rostlinných olejů a stlačeného bioplynu s kvalitou zemního plynu. Takže MF ještě v době, kdy neměl Babiš úřad pevně v rukách, logicky zohledňovalo fiskální rozměr biopaliv, a odmítlo jejich daňové zvýhodnění. Dnes stejný ministr, který tak rád hovoří o úsporách a o černých dírách v rozpočtu, kývne na další zvýšení daňového zvýhodnění této komodity.
Ale nejenom to. Navýšení jde přitom na takzvaná paliva I. generace, tedy ta, která odmítá nejenom EU, ale i rok staré stanovisko MF. A to jsou právě zemědělské plodiny, v nichž kraluje Babiš.
Rozmetaná novela
K novele zákona o spotřební dani, které se zmíněné navýšení týká a kterou koncem února vláda schválila, se vyjádřilo i Ministerstvo zemědělství. Doslova novelu rozcupovalo na kusy. „Celkový přínos získávání bionafty z řepkového oleje na snížení emisí skleníkových plynů nelze s ohledem na metodiku v nařízení vlády o kritériích udržitelnosti paliv objektivně posoudit a celá problematika by měla být podrobena hlubší diskusi. Metodika totiž zcela opomíjí a nezahrnuje nepřímé vlivy, respektive negativní vedlejší náklady, které souvisí s nepotravinářskou produkcí na zemědělské půdě. Zjednodušeně lze říci, že úsporu z bionafty nám znehodnocuje obětovaná možnost pěstovat na místě například řepky potravinářské plodiny. Negativním lokálním dopadem je nemožnost vypěstovat řepku bez soustavného použití pesticidů, které mají negativní vliv na zdraví půdy a obyvatelstva. Tyto aspekty nejsou však do ceny bionafty přímo zahrnuty a metodika je neuvažuje, čímž se relativizuje oprávněnost daňového zvýhodnění oproti fosilním palivům.“
Popřená schůzka Babiš – Jurečka
Ministerstvo zemědělství se navíc pustilo i do předložených výpočtů sazby daně, které MF předložilo a jež nezohledňovaly celkovou produkci emisí skleníkových plynů. Rovněž konstatovalo negativní vliv biopaliv ze zemědělských plodin na půdu, biodiverzitu a další negativní vlivy na životní prostředí. Tuto připomínku pak MZe klasifikovalo jako zásadní. Tato klasifikace znamená, že ji nelze vyřešit v běžném legislativním procesu, ale musela by o ní jednat vláda. Jenže pak se tato zásadní připomínka změnila na pouhou připomínku. Důvody nejsou zřejmé. Kalousek tvrdí, že se tak stalo po schůzce mezi Babišem a ministrem zemědělství Jurečkou, ten však popírá, že by se uskutečnila.
Zajímavý v této souvislosti je i osud Babišových konkurentů. Firma Kratolia Trade, která vyrábí rovněž biopalivo z řepky, se stala terčem šetření Generálního finančního ředitelství, které spadá přímo pod MF, kvůli podezření z karuselových podvodů s DPH a bylo jí zajištěno devadesát milionů korun. Konkurentem je rovněž liberecká firma Oleo Chemical, která vyrábí biopaliva nové generace. Její šéfové a další osoby s ní spojené včetně Ivo Rittiga dnes čelí podivnému trestnímu stíhání, které se opírá o výpověď bývalého účetního firmy, která pro Oleo Chemical pracovala. Podle interních informací proti stíhání byla vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová, ale prosadil si to státní zástupce Adam Borgula, který seděl v dozorčí radě Transparency International, odkud vzešla i současná Babišova pražská primátorka Adriana Krnáčová. Nepřekvapí, že o obou případech zevrubně informují Babišem vlastněné deníky a že on sám se k podnikatelským aktivitám Oleo Chemical dokonce negativně vyjadřuje. Nakonec ještě mohou lidé z obou firem hovořit o štěstí. Tomáš Pitr a František Mrázek, kteří také chtěli fušovat do biopaliv, dopadli daleko hůře.
