Protestující zemědělci vysypali před úřadem vlády hnůj, zasypali tramvajové koleje, a tím zkomplikovali provoz MHD (7. března 2024). FOTO: Profimedia
FOTO: Profimedia
NÁZOR / V souvislosti s dalším útokem zemědělských aktivistů hnojem se vtírá otázka: Proč této zvlášť nechutné odrůdě vandalismu policie nezabrání a proč na rozdíl například od sprejerů nejsou ti hnojníci stíháni podle trestního zákona za vandalismus? Odklizení je vždy drahé a nechápu, jak je možné, že způsobit nějakou škodu záměrným aktem vandalismu není trestné. Nebo je, a není politická vůle ty vandaly stíhat?
Na Prahu dopadla třetí várka hnoje. Postmoderní realita je strašná v tom, že nejde o metaforu. Část našich zemědělců, kteří agresivně protestují proti vládě, již potřetí zaútočila na Prahu chlévskou mrvou. Poprvé, když známý dezinformátor Jakub Netík s nějakým dalším dezolátem vyházeli hromadu hnoje před úřadem vlády vidlemi.
Podruhé, když ta protestující část zemědělců na stejné adresy vysypala valník kravských výkalů se slámou – hnoje. Potřetí zaútočili hnojníci v úterý 14. května v Řeporyjích. Terčem útoku byl tentokrát známý politik ODS a starosta Řeporyjí Pavel Novotný. Omlouvám se mu tímto, ale nemyslím, že si jej hnojníci vybrali jako nejvlivnějšího politika ODS. Vidím v útoku na něj – který je takzvaně „kontroverzní“ a často o něm a jeho výrocích na sociálních sítích píšou média – spíše snahu maximálně se zviditelnit. A i hnojníci vědí, že když se něco děje kolem Pavla Novotného, tak to bude v novinách. A jak si to uvědomili, už jel do Řeporyjí žebřiňák hnoje. Jde o třetí hnojný útok a policie by měla fungovat stejně jako při jiných chystaných porušeních zákona.
Předcházet…
Policie by měla podobným útokům – podobně, jako činí při jiné hrozbě páchání trestné činnosti či alespoň přestupků – preventivně zabraňovat. Hnůj nepatří mezi komodity, které se po Praze pohybují na korbách náklaďáků běžně. A traktory s valníky hnoje do Prahy vůbec nesmí – za normálních okolností. Takže je pro policii docela jednoduché na voze hnoje vezeném do Prahy rozpoznat, že asi nebude určen k nějakému legitimnímu účelu.
Pokud poveze zemědělec náklaďák hnoje Jindřichu Rajchlovi na zahrádku u jeho vily, bude mít fakturu a dodací list. Pokud dopravce nebude schopen doložit, že mrvu veze někomu, kdo si ji objednal, má policie jistotu, že něco smrdí. Zde dokonce doslovně. A sledovat valník s hnojem do cílové stanice a tam zabránit jeho vysypání policisté nesporně umí.
Před mnoha lety jsem byl – v autě na magistrále – náhodným svědkem toho, jak policejní komando skrytě, v civilním autě, sledovalo nějaké lupiče či koho. A když lupiči uvízli na magistrále v zácpě – jejich auto stálo pár metrů přede mnou v jízdním pruhu napravo ode mne – najednou se ozvalo z civilního auta s tmavými skly těsně za nimi zahoukání sirény, pak v jednom okamžiku vyskákalo pět osvalených mužů v civilu a v druhém okamžiku byli oba lupiči ze sledovaného auta na zemi v poutech. Takový fofr jsem neviděl ani ve filmu.
Takže zadržet hnojníky v momentě, kdy se budou pokoušet hnůj rozsypat, by policisté uměli. Ale nedělají to. A nedělají ani to, že by – jako když vidlemi rozhazoval hnůj před úřadem vlády Netík – fyzicky zabránili znečišťování ulice, i když ten hnůj Netík rozhazoval dlouhé minuty a policisté u toho byli. Nezasáhli, a nezasáhli ani v úterý v Řeporyjích. I přesto, že si antisystém udělal z té hromady hnoje v Řeporyjích, obci dezoláty nenáviděného starosty Novotného. Účet Barbora Mercury na sociální síti X zveřejňuje fotku, jak si tam dělají jacísi dva spoluobčané selfíčko.
Řečí paragrafů
Právní důvod k zásahu policie má. Připomenu v tomto kontextu „zákon proti sprejerům,“ který v době svého přijímání vzbudil velkou nevoli. Že se jako bude příliš ubližovat nevinným sprejerům. Přestože postříkat sprejem historickou fasádu nesporně je prasárna prvního řádu. Co ten zákon říká?
§ 228 – Poškození cizí věci: „Kdo zničí, poškodí nebo učiní neupotřebitelnou cizí věc, a způsobí tak na cizím majetku škodu nikoli nepatrnou, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok, zákazem činnosti nebo propadnutím věci. Stejně bude potrestán, kdo poškodí cizí věc tím, že ji postříká, pomaluje či popíše barvou nebo jinou látkou. Odnětím svobody na šest měsíců až tři léta bude pachatel potrestán, spáchá-li takový čin na věci jiného pro jeho skutečnou nebo domnělou rasu, příslušnost k etnické skupině, národnost, politické přesvědčení, vyznání nebo proto, že je skutečně nebo domněle bez vyznání, spáchá-li takový čin na věci, která požívá ochrany podle jiného právního předpisu, nebo způsobí-li takovým činem značnou škodu.“ Škoda nikoli malá je nejméně 50 000 Kč.
Stran výkalů psů je jasno
Zemědělci postříkali močůvkou (či jak se jmenuje řídká část hnoje, chlévské mrvy) ulici, a to v jednoznačně městské zástavbě. Jak před úřadem vlády, tak v pražských Řeporyjích. Úklid je v takovém případě nutný neprodleně, protože hnůj je ve městě na ulici zcela nežádoucí a nepřijatelný pro svou pachovou stopu, možnou infekčnost a zachování elementární kultury života města. Takže kdyby policie veřejný pořádek a čistotu střežila tak, jak by si asi všichni občané nelibující si ve fekáliích hovězího dobytka přáli, tak tomu vysypání hnoje zabrání. Anebo kdyby se to nepodařilo, donutí pachatele, aby si ten hnůj na korby svých žebřiňáků zase naházeli zpět a zajistili omytí ulice vodou.
Připomínám – když pejskař neuklidí při procházce jeden výkal po svém jezevčíkovi a vidí to strážník městské policie, tak mu ten úklid pod hrozbou pokuty nařídí. Když má ten pejskař kecy a nechce uposlechnout, dostane blokovou pokutu. A když ji nezaplatí, předá jej strážník do správního řízení a na městském úřadě dostane pokutu mnohem větší. A kdyby byl na strážníka ještě navíc sprostej, tak strážník zavolá státní policii, a pejskař může být i trestně stíhán – podle toho, jak moc sprostej byl.
Nemyslím, že by státní policie neuměla udělat to samé. Zvlášť proto, že jeden exkrement jezevčíka (u kterého postih na majitele standardně dopadne, a pachateli je nařízena náprava) je o několik řádů menší hromada výkalů, než valník kravského hnoje. Přesto to policie nedělá. A také – jak ukazují fotky z Řeporyjí – nezavolá hasiče, aby ten hnůj, který by odmítl odklidit hnojník, neprodleně uklidili oni. A vyčíslili cenu toho úklidu – to by byla škoda, kterou hnojník napáchal. Kterou zaplatí a podle její výše bude stíhán jako sprejer, který něco někde načmárá.
Chybí politická vůle?
Policie by zcela jistě uměla hnojníky zastavit ještě před činem a stejně jistě by uměla i po vysypání hnoje zavolat hasiče, vyžádat okamžitý úklid a hnojníky obvinit. Obávám se však, že k postihu hnojníků chybí politická vůle, protože to rozvážení hnoje nazývají „politickým protestem.“ Politický protest ovšem neospravedlňuje rozsévání výkalů po městě. Takže prosím Policii ČR, aby proti hnojníkům zasahovala stejně jako proti sprejerům, případně stejně jako městská policie proti pejskařům zanechávajícím na chodníku mnohem menší výkaly psů. Hnůj není politika.
