Poslední nahrávka Andreje Babiše, která prokazuje ovlivňování Finanční správy ČR ve prospěch Agrofertu, je zároveň důkazem protiprávní činnosti. Třebaže přímo mohou být do tohoto jednání zapojeni jen Andrej Babiš, vedení Agrofertu a pár kompetentních lidí z ministerstva financí, nepřímo se na těchto zločinech podílí prakticky všichni poslanci a okrajově i ostatní politici či občané, a to rovnou ve dvou rovinách – právě i morálně.

Morální aspekt je zřejmý. Každý, kdo schvaluje, aby politik ve svůj soukromý prospěch manipuloval se státním orgánem, narušuje chod demokratických hodnot a podporuje tak jednání mířící proti občanům této země. Ale kromě aspektu morálního se lze ohánět i aspektem právním; trestní zákoník totiž nemyslí jen na konání, ale i na schvalování trestného činu, nepřekažení trestného činu či neoznámení trestného činu, konkrétně v těchto zněních (zkráceno pro potřeby článku):

§ 365 Schvalování trestného činu: (1) Kdo veřejné schvaluje spáchaný zločin nebo kdo veřejně vychvaluje pro zločin jeho pachatele, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok.

§ 367 Nepřekažení trestného činu: (3) Překazit trestný čin lze i jeho včasným oznámením státnímu zástupci nebo policejnímu orgánu.

§ Neoznámení trestného činu: (1) Kdo se hodnověrným způsobem dozví, že jiný spáchal trestný čin zbavení osobní svobody, padělání a pozměnění peněz, neoprávněného opatření, padělání a pozměnění platebního prostředku, obecného ohrožení, rozvracení republiky, přijetí úplatku nebo podplacení a takový trestný čin neoznámí bez odkladu státnímu zástupci nebo policejnímu orgánu, bude potrestán odnětí svobody až na tři léta.

Co se týče schvalování trestného činu, to lze aplikovat na všechny, kdo se proti němu nepostaví nebo se dané osoby zastanou. Mezi ty spadá mj. třeba i prezident republiky Miloš Zeman a samozřejmě všichni poslanci za ANO. Odstavec o nepřekažení trestného činu se týká všech, kteří o ovlivňování Finanční správy ČR Andrejem Babišem v jeho průběhu věděli, ale žádným způsobem mu nezabránili. A neoznámení trestného činu podléhá každý, kdo se dozvěděl o tom, že Andrej Babiš v minulosti ovlivňoval a očividně i nadále ovlivňuje státní orgány, a tuto činnost přitom ignoroval, tudíž nenahlásil na příslušné orgány.

Samozřejmě nelze tvrdit, že by všichni občané, kteří se o nahrávce dozvěděli a Babiše nenahlásili, porušovali trestní zákoník. Ale fakt, že o tom celá republika včetně politického osazenstva ví a ignoruje to, je alarmující. A poukazuje na to, že občané nějakým záhadným způsobem stále podléhají Babišově propagandě a politici se Babiše stále bojí, nebo s jeho chováním zkrátka souhlasí; oba případy jsou politováníhodné.

Přitom kdyby se v tuto chvíli, kdy jsou demokratické hodnoty České republiky závažně ohroženy, všechny demokratické subjekty i jedinci spojili a hromadně se postavili proti Babišovi, mohlo by takové sdružení výrazně napomoci tomu, aby byl Babiš sesazen ze svých funkcí a aby mu byla odebrána veškerá politická moc, přinejmenším do té doby, dokud se všechny jeho kauzy a skandály nevyšetří. Jenže to se neděje a pravděpodobně ani nestane, protože většina politiků se zatím tváří, jako by žádná další nahrávka neexistovala. A tím se více či méně podílí na rozvracení republiky osobou s autoritativními sklony, která je schopná čehokoliv.

Co ještě se musí stát, aby se republika vzpamatovala, politici se začali chovat jako politici a občané prozřeli a začali vnímat hrozby, které jsou nyní hmatatelnější než kdy v předchozích 4 letech, kdy byl Babiš čelním politikem?