Válka na Ukrajině přinutila představitele některých evropských zemí přemýšlet nad tím, jak by se případně bránili ruské agresi oni. Vzhledem k tomu, že se hovoří o variantě, že Putinovy invazní plány nekončí na Ukrajině, připravují se i další státy na to, že budou napadeny ruskou armádou. Ve hře je však tentokrát i vojenská pomoc od NATO.
Nejnověji se podle agentury Reuters objevily zprávy o přípravě na válku z Finska. Země sice byla po druhé světové válce neutrální, ale po tom, co se děje na Ukrajině, by ráda vstoupila do NATO. Tím ze sebe ovšem Finové udělali další možný cíl Putinovy agrese.
Jak ovšem sdělil velitel finských obranných sil, generál Timo Kivinen, jeho země se na ruský útok připravuje desítky let a jeho krajané budou proti vojenským silám Vladimira Putina bojovat zuby nehty. Ruská armáda se podle Kivinenových slov musí připravit na silný odpor Finů, kteří budou mít motivaci bojovat.
„Nejdůležitější obranná linie je mezi ušima, jak v současnosti dokazuje válka na Ukrajině,“ řekl Kivinen. „Systematicky jsme rozvíjeli naši vojenskou obranu právě pro tento typ války, který je na Ukrajině veden. S masivním využitím palebné síly, obrněných sil a také letectva,“ dodal finský generál. „Ukrajina je pro Rusko velkým soustem, a stejně tak by to bylo i s Finskem,“ vzkázal Kivinen.
Severská země má s Ruskem téměř 1300 kilometrů dlouhou hranici, kterou by se Putinova armáda mohla podle některých spekulací pokusit překročit. Proto nyní Finsko žádá o vstup do Severoatlantické aliance, čímž by předešlo osudu Ukrajiny.
Finsko už s předchůdcem Ruska, Sovětským svazem, vedlo dvě války. V nich bylo zabito zhruba 100 000 Finů a stát ztratil desetinu svého území. V současné době má země kolem 280 tisíc aktivních vojáků, k tomu je ještě připraveno téměř 900 tisíc záložníků.
Navíc se ale musí potenciální agresor připravit na fakt, že Finové jsou připraveni svou zemi bránit. Přibližně 82 % respondentů v průzkumu ministerstva obrany uvedlo, že by byli ochotni podílet se na obraně země, pokud by byla napadena.