Předseda Volebního výboru Poslanecké sněmovny Stanislav Berkovec mezi poslanci ANO FOTO: ČTK
FOTO: ČTK
I autoritářské státy jako Rusko nebo Ázerbájdžán tvrdí, že jejich volby probíhají podle demokratických pravidel. Opírají se při tom o více či méně prominentní nezávislé zahraniční pozorovatele, kteří průběh voleb označí za formálně bezproblémový. Často jde o poslance parlamentů ze západních zemí, jejichž nezávislost je ale problematická. Přijíždějí totiž na pozvání autoritářských režimů, které jim někdy hradí jak cestu na volby, tak i celý pobyt.
Seznam takových volebních cestovatelů, či pozorovatelů na zakázku, je teď veřejně dostupný na internetu v databázi Evropské platformy pro demokratické volby (EPDE). Najdeme v ní i několik českých jmen.
Když v únoru skončily parlamentní volby v Ázerbájdžánu, bylo v zemi i několik členů českého parlamentu. Kromě poslanců Věry Procházkové (ANO), Jaroslava Holíka (SPD) a Květy Matušovské (KSČM) to byl ještě senátor Doubrava (Severočeši). Všichni oficiálně coby volební pozorovatelé.
Všechna zmíněná jména jsou nyní i ve zmíněné databázi EPDE, která dlouhodobě upozorňuje na fakt, že autoritářské režimy ve východní Evropě využívají přítomnosti vybraných západních zákonodárců k potvrzení, že při volbách bylo všechno v pořádku.
Ázerbájdžánská a ruskojazyčná média se po únorových volbách odvolala právě na to, že podle evropských poslanců „odpovídaly volby světovým demokratickým normám“ a jmenovala přitom i zmíněné Čechy. Vedle nich se ve výčtu jmen objevuje navíc Rania Younisova, kterou EPDE označuje za „expertku v oblasti politiky, blízkou straně SPD“.
Dopis do Prahy
Platforma EPDE kvůli tomu v červnu napsala dopis šéfovi české Poslanecké sněmovny Radku Vondráčkovi. „Zákonodárci Procházková a Doubrava byli součástí neoficiální pozorovatelské skupiny ‚Evropské rady pro demokracii a lidská práva‘,“ píše EPDE s tím, že tuto skupinu vede polský nacionalistický politik Janusz Niedzwiecki „známý úzkými kontakty na ruské a ázerbajdžánské vládní kruhy“.
V dopise se EPDE Radka Vondráčka mimo jiné ptá, zda český parlament věděl o tom, kdo cestu poslanců do Ázerbájdžánu platil a organizoval. HlídacíPes.org Vondáčka oslovil s dotazy, zda a případně jak na dopis odpověděl. Reakce ale do zveřejnění tohoto textu nedorazila.
Problém cesty českých zákonodárců na volby do Ázerbájdžánu spočívá v tom, že nešlo o renomovanou nezávislou misi, jež v souvislosti s volbami do jednotlivých států vysílá například Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE). Ta naopak bezprostředně po těchto volbách konstatovala, že „restriktivní legislativa a politické prostředí zabránily skutečné volební soutěži“. Podle OBSE také voliči neměli možnost kvalifikované volby kvůli nedostatku politické debaty.
I když OBSE potvrdila „legálnost“ voleb, konstatovala zároveň „závažné procedurální prohřešky při sčítání hlasů“, které podle ní zpochybňují volební výsledky.
Jak už dříve upozornil server Investigace.cz, někteří ze zmíněných českých zákonodárců dorazili k volebnímu pozorování na pozvání ázerbájdžánské ústřední volební komise, která jim také platila pobyt. Žádost z Baku o vyslání oficiální pozorovatelské mise českého parlamentu předtím Organizační výbor české Poslanecké sněmovny zamítl.
Výrazný rozdíl mezi těmito „pozorovateli“ z Česka a dalších zemí oproti renomovaným monitorovacím misím jako OBSE je také v délce jejich pobytu. Zatímco Nováková a Doubrava stihli při volbách podle ázerbájdžánské agentury APA navštívit tři volební místnosti, kde nenarazili na žádný problém, mise OBSE byla v zemi přítomná více než měsíc před začátkem hlasování.
Krym i prezidentské volby v Rusku
Není to poprvé, co čeští poslanci posloužili některému z autoritářských režimů v jeho snaze o legitimizaci tamních voleb. Už v roce 2014 se poslanci Berkovec (ANO) a Šarapatka (tehdejší Úsvit) vydali na anektovaný Krym „pozorovat“ referendum o jeho připojení k Rusku. Zmiňované renomované pozorovatelské mise OBSE a Evropské unie pozvání Ruska naopak odmítly.
Zmiňovaný senátor Doubrava se také ve stejném roce zúčastnil jako pozorovatel voleb v separatistických oblastech Donbasu na východě Ukrajiny. Kdo mu platil letenku a na čí pozvání přijel, ho prý nezajímalo a ani po tom nepátral. Jak se ukázalo, šlo o málo známou organizaci ABSE (Agentura pro bezpečnost a spolupráci v Evropě), která svým názvem nápadně připomíná zmíněnou OBSE.
Seznam „falešných“ pozorovatelů zpracovaný Evropskou platformou pro demokratické volby se však zabývá zatím jen volbami z posledních tří let, a tak v něm například cesty českých poslanců na Krym bezprostředně po jeho anexi Ruskem nejsou zachyceny.
Zato se v něm objevuje například pozorovatelská mise zmíněného Jaroslava Holíka (SPD) na volby do Kambodži v roce 2018. Ty se konaly s vyloučením nejsilnější části opozice a zvítězila znovu strana premiéra Hun Sena, která se k moci dostala už v polovině 80. let.
Sám Holík na svém facebooku volby po jejich skončení hodnotil takto: „Neznám jednotlivá politická uskupení, tak nevím, zda Kambodžané volili dobře nebo špatně. Jediné, co prohlašuji, je, že volby byly přehledné a regulérní.“
Evropská platforma pro demokratické volby upozornila i na další příklad ze Slovenska. Současný slovenský ministr zdravotnictví Marek Krajčí se zúčastnil prezidentských voleb v Rusku v roce 2018 jako „nezávislý pozorovatel“. Pozvala ho tam však ruská Státní duma.
Neoficiální pozorovatelské mise na Východě dlouhodobě lákají především zástupce populistických a extremistických stran ze západní Evropy, které se snaží s Ruskem udržovat co nejpevnější vztahy, například německé AfD.
Vyšlo na webu Hlídacípes.org
