Informace znamenají moc. Když má někdo peníze, může si dovolit opatřit si média, která je poskytují. To zařídí ještě více peněz a ještě více moci. Právě to se u nás děje a někomu to pořád ještě nedochází.

Pokud by měl někdo dojem, že jde jen o nějaké poplašné výkřiky, stačí se podívat na konkrétní čísla. Na to, ke kolika lidem se dostanou obsahy produkované ve stájích nejbohatších českých oligarchů.

Nadační fond české žurnalistiky na svých stránkách píše: „Čtveřice podnikatelských uskupení u nás kontroluje drtivou většinu zpravodajského obsahu, který se dostane k českým čtenářům a divákům. Jejich podnikání a působení je v přímém střetu zájmů s vlastnictvím médií. Koncentrace mediální moci je tak u nás jedna z nejhorších v Evropě.

Skoro 70 % dospělých obyvatel České republiky sledujících zprávy se v loňském roce alespoň jednou týdně setkalo se zpravodajstvím médií ovládaných premiérem Andrejem Babišem. Podobný zásah mají i zpravodajské kanály, které dnes patří Petru Kellnerovi. Také zpravodajský zásah skupiny Daniela Křetínského a podnikatelů Penty je obrovský.“

Jak je tato informační moc rozložena, je patrné z grafu.

Ze čtveřice mocných je nejvíc vidět Andrej Babiš. Je to tím, že osobně vstoupil do politiky a navíc se objevila řada jeho kauz, které se týkají evropských dotací, střetu zájmů, o jeho normalizační komunistické minulosti ani nemluvě.

Na stránkách Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky se píše: „Z politického vlivu Andreje Babiše profituje celá řada firem spadajících pod ‚svěřenský‘ holding Agrofert či investiční fond Hartenberg i ekonomicky. Státem řízené firmy utrácejí za inzerci v jeho médiích, často bez výběrových řízení. Letos začátkem prosince nabízel portál iDnes předplatitelům online deníku přednostní termíny vyšetření a operací ve zdravotnických zařízeních spadajících pod Hartenberg. Jak však upozornil v rozhovoru pro Deník N právník Ondřej Dostál: ‚Přednostní zacházení za úplatu je v českém veřejném zdravotnictví nelegální‘.“

Petr Kellner, ač je bohatší než Andrej Babiš, není v povědomí lidí tolik zapsán, protože osobně se drží v pozadí. To neznamená, že by jeho lidé zaháleli. Kellner podniká v Rusku a Číně. Zvláště ta Čína je citlivá oblast. PR agentura C&B Reputation Management zjevně pracovala na ovlivnění české veřejnosti, abychom u nás nevnímali čínskou realitu „černobíle“. Placená byla Kellnerovou firmou Home Credit. Že by najednou Kellner, když si koupil TV Nova, nechal její chod stranou a dál si šmudlal PR Číny pomocí nějaké PR agentury?

Už jsme tady o tom psali mnohokrát, ale je třeba to pořád připomínat. Podstatné není, co se v novinách píše na komentářové straně deset. Tam se dvorním klaunům klidně dovolí pronést nějaká drzá slovíčka na adresu pana majitele. Rozhoduje strana jedna, co na ní je a co na ní není. Tomu se říká nastolováni agendy. Stranu jedna uvidí v trafice i lidé, kteří si ty noviny nekoupí a titulky o tom, jak se zase přidalo důchodcům, mu ulpí v hlavě.

Významné také je, že i ty už neutajitelné problémy pana šéfa a majitele se ocitnou jako banalita někde v hlubinách listu, zatímco se okázale budou řešit zimní pneumatiky. Pneumatiky jsou lidem bližší než Evropský parlament. Když je potřeba lidem vysvětlit, jak mají něco chápat, nastoupí do služby příslušný lokaj (ozdobený titulem šéfredaktora), který v uctivém předklonu položí takzvané otázky.

Protože lidé se řídí často pocitem, není vždycky nutné ani lhát. Když se dozvíme o Babišovic novém pejskovi Gigi a jak paní Babišová vaří, některé lidi to dojme, aspoň podvědomě. Když někdo objímá hafíka, nemůže to být úplně zlý člověk. A když někdo uzří fotografie čínských mrakodrapů, kosmonautů a pandy, třeba ho napadne, že tam asi nebude všechno špatné, když mají takové úspěchy. To víte, všude se lže a krade a je nějaký problém se svobodou.

Fungující demokracie znamená rozdělení moci a kontrolu moci. Bez médií se moc kontroluje těžko. Vždycky to tak zatím bylo. Pokud někdo pořád neví, k čemu je demokracie dobrá, tak k tomu, aby o vašem životě, zdraví a penězích nerozhodoval někdo jen podle svého zájmu a ne podle vašeho.