ANALÝZA / Prezident Volodymyr Zelenskyj se stal symbolem ukrajinského boje za svobodu a odporu vůči Rusku. Jeho zelený svetr, ve kterém navštívil Bílý dům, Brusel, Prahu, ale i frontovou linii a mnoho dalších míst, však v poslední době bledne. Na Ukrajině navíc hoří druhý konflikt s velkým Z, stejným Z, jakým ruští vojáci označovali své invazní tanky a obrněná vozidla, když 24. února zahájili plnohodnotnou invazi. Konflikt mezi prezidentem Zelenským a nejvýše postaveným generálem ukrajinské armády a náčelníkem generálního štábu Valerijem Zalužným.
Více než 21 měsíců od zahájení ruské invaze panuje na Ukrajině pochmurná nálada. Dlouho očekávaná jarní ofenziva nepřinesla průlom, když se ukrajinské armádě nepodařilo zopakovat postup z loňského podzimu, kdy osvobodila rozsáhlá území u Charkova a město Cherson na pravém břehu čtvrté nejdelší řeky Evropy Dněpru. Tehdy šlo o zhruba 50 procent všech území, která Rusko okupovalo. Ofenziva ale nyní zaostává za očekáváním. Zaostává i západní podpora a Ukrajina si sama nedokáže s Ruskem, které má více mužů, větší ekonomiku a více zbraní, poradit.
Malý velký muž nebo ukrajinský Churchill. Takové přezdívky si v nejtěžších hodinách ukrajinské moderní historie vysloužil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Mezi ním a nejvýše postaveným generálem ukrajinské armády, který se těší silné podpoře veřejnosti, se ale už déle než rok hromadí napětí. V posledních měsících se spor mezi ním a Valerijem Zalužným vyostřil a sleduje ho celý svět.
Patová situace na frontě a osamělý muž v čele země
Napjaté vztahy mezi dvěma klíčovými muži svět spatřil teprve nedávno, když Zalužnyj ve stati, kterou publikoval britský týdeník The Economist, popsal situaci na frontě. Prohlásil tehdy, že válka přechází do nové fáze pozičních bojů, které jsou výhodné pro Rusko. „Válka nyní přechází do nové fáze: do toho, čemu ve vojenství říkáme poziční válka se statickými a vyčerpávajícími boji, jako tomu bylo v první světové válce,“ řekl týdeníku Zalužnyj. Ukrajina podle něj potřebuje nové vojenské schopnosti a technologie, aby průběh války zvrátila ve svůj prospěch.
Na jeho slova reagoval Kreml i Volodymyr Zelenskyj v podstatě stejně. Válka podle nich ve slepé uličce není. „Ne, nedošlo k patové situaci,“ řekl podle agentury Reuters mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov s tím, že Rusko dosáhne všech svých cílů. „Čas pokročil a lidé jsou unavení. Ale není to patová situace,“ reagoval Zelenskyj. Veřejně Zalužného výrok naopak podpořil starosta Kyjeva a bývalý boxer Vitalij Kličko. Později ale i Zelenskyj přiznal, že ofenziva nenaplnila své cíle.
Na začátku listopadu ale debaty kolem Ukrajiny rozšířil ještě jeden článek západních médií. Stejně jako stať Valerije Zalužného ani tento text Zelenskému nelichotil. Americký časopis The Time totiž právě ukrajinskou hlavu státu ve stejné době, kdy Zalužnyj mluvil o zamrzlém konfliktu, vykreslil jako osamělého muže, který se zlobí na Západ kvůli nedostatečné pomoci, která stačí k přežití, ale nikoliv k vítězství ve válce s Ruskem, jako muže, kterého zmáhá situace na frontě, neustálé přesvědčování západních partnerů i potíže v boji proti korupci.
„Nikdo nevěří v naše vítězství tak jako já, nikdo,“ řekl časopisu Zelenskyj po své cestě do USA. Ta ale skončila neúspěchem. Zelenskyj se o hodinu opozdil na hlavní bod programu – projev v Národním archivu. Ten navíc nebyl tak jiskrný, jak jsme byli v minulosti zvyklí.
Konflikt mezi politikem a generálem
Na pozadí bojů na frontě, kde poslední velký zisk zaznamenala Ukrajina před více než rokem, opožděných dodávek dělostřelecké munice ze Západu a ruských útoků v okolí Avdijivky, které podle mnohých připomínají boje o Bachmut z loňského roku, se tak rozhořel spor. A přišel pro Ukrajinu v možná ten nejhorší okamžik. Od příštího roku se totiž očekává, že bude pro Ukrajinu klíčový.
A právě ruská ofenziva u Bachmutu, města v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny, která v květnu skončila jeho dobytím ruskou armádou, podle amerického think-tanku Responsible Statecraft ukazuje na dlouhodobé spory mezi politickým a vojenským vedením země. Zelenskyj údajně trval na obraně Bachmutu za každou cenu. To ale vojenské vedení považovalo za chybu, která ukrajinskou armádu stála vojáky a techniku. Stejná situace se nyní prý opakuje i u Avdijivky. Tu se ruští vojáci snaží obklíčit za cenu obrovských ztrát už od letošního října.
Plánování vojenských operací ale není jedinou třecí plochou mezi Zelenským a Zalužným. Spory se vyostřily na začátku listopadu, kdy prezident odvolal velitele ukrajinských sil pro zvláštní operace Viktora Chorenka. Ten se údajně o svém konci dozvěděl ze zpráv. Zalužnyj o jeho odvolání nepožádal a podle amerického deníku The New York Times nebylo jasné, zda generál, velitel ukrajinských sil a náčelník generálního štábu, o plánovaném odvolání předem věděl, a prý se zdálo, že vyhazov podkopává jeho autoritu. Chorenkovy jednotky navíc měly mít jisté úspěchy při svých úderech a sabotážních operacích za ruskými liniemi.
Podobně skončila i velitelka zdravotnických služeb ozbrojených sil Tetiana Ostaščenko, kterou Zelenskyj odvolal na konci listopadu.
S dalšími detaily sporů mezi Zelenským a Zalužným přišel nyní web Ukrajinska pravda. Podle anonymních zdrojů Zelenskyj při komunikaci s některými veliteli ozbrojených sil obchází Valerije Zalužného. „Občas vzniká dojem, že Zelenskyj má dva druhy ozbrojených sil: ,dobré‘, kterým velí velitel pozemních sil generál Oleksandr Syrskyj a další favorité, a ,špatné‘, podřízené Zalužnému. To je pro hlavního velitele velmi demotivující, a hlavně to překáží velení celé armádě,“ citoval web zdroj z blízkého okolí Zalužného.
Podle dalších zdrojů deníku vytvořil Zelenskyj paralelní cesty pro jednání s veliteli různých druhů ozbrojených sil, které obcházejí náčelníka generálního štábu. Týká se to například komunikace s velitelem pozemních sil Syrským či velitelem letectva Mykolou Oleščukem.
Otázkou jsou i kádrové změny v ozbrojených silách, které postihují Zalužného spolupracovníky a destabilizují podle webu jeho velení. Zvláštní kapitolu představuje prý vyšetřování selhání jižního uskupení sil na počátku války, které se zdá být zaměřené proti němu.
Fámy a ruská propaganda
Zprávy o tom, že by mezi vrchním velením ukrajinské armády a prezidentem Volodymyrem Zelenským bylo napětí, mezitím ukrajinské politické špičky odmítají. Ruslan Štefančuk, předseda parlamentu a bývalý vrchní poradce Zelenského, prohlásil v rozhovoru pro web Politico, že zvěsti o neshodách se šíří z ruských kanálů, a označil je za ruskou propagandu. „Nikdy nedošlo k jedinému případu napětí mezi politickým a vojenským vedením,“ dodal Štefančuk, který se obvykle účastní zasedání Zelenského kabinetu.
Podobně jako Štefančuk na otázku, zda je mezi ukrajinským prezidentem a vrchním velením armády napětí, reagoval i ministr obrany Rustem Umerov. „Neexistuje žádný konflikt. Jde o smyšlenou konstrukci,“ řekl ukrajinskému webu Kyiv Post.
Mluvčí ukrajinské rozvědky Andrij Jusov pro Kyiv Post prohlásil, že zprávy o konfliktu mezi oběma zdaleka nejsou náhodné a jsou součástí nového úsilí Kremlu – silně zaměřeného na listopad a prosinec – vrazit klín do společnosti a nakonec dosáhnout Zelenského odvolání. „Je to levnější než přímé vedení války okupanty v první linii,“ dodal Jusov.
Jusov přitom nemusí být daleko od pravdy. Rusko, které cítí trhliny v ukrajinském vedení, šíří zvěsti o politickém soupeření mezi Zalužným a Zelenským a zároveň zdůrazňuje, že ukrajinští spojenci jsou z války unavení. Ruské zdroje také tvrdí, že v reakci na tlak se Zalužnyj může pokusit sesadit Zelenského s pomocí vojenského převratu.
Důstojnice ukrajinské armády a členka kyjevské městské rady Alina Mychajlovová přitom určité napětí mezi vojenským a politickým vedením země přiznala. Opět ale zmínila i ruskou propagandu. „Chápu, proč chce Rusko rozdělit vojensko-politické vedení na vojenské a politické a donutit je bojovat proti sobě,“ napsala na sociální síti facebook. „To je jediný způsob, jak může nepřítel Ukrajinu rozhodně porazit. Ale nechápu a odmítám pochopit, proč jim dáváme to, co chtějí.“
Bojí se Zelenskyj konkurence?
Nad otázkou, zda se po odvolání velitele ukrajinských sil pro zvláštní operace a velitelky zdravotnických služeb ozbrojených sil houpe židle i pod samotným Zalužným, se nyní v ukrajinských médiích živě spekuluje. Jeho jediným možným nástupcem se zdá být Oleksandr Syrskyj, nejvyšší ukrajinský generál na východě země. Pro Zelenského by se ale taková výměna mohla rovnat politické sebevraždě.
A ačkoli Zalužnyj veřejně nevyjádřil žádné politické ambice, jeho vysoká podpora z něj podle webu Politico činí pro prezidenta Zelenského jediného reálného konkurenta. Prezidentské volby, které se měly konat v březnu, země uspořádá až po konci války. Mezitím se podle Zelenského mají generálové soustředit na válku. „Různé politické síly tlačí armádu do politiky,“ řekl deníku Sun.
Poslední listopadový průzkum kyjevské agentury Rating Group ukázal, že Zelenskyj a Zalužnyj by v případě konání prezidentských voleb byli hlavními favority. Zelenskyj by získal 42 procent hlasů voličů, zatímco 40 procent respondentů uvedlo, že by volilo Zalužného. Ve stejném průzkumu 82 procent respondentů uvedlo, že důvěřuje Zalužnému, zatímco Zelenskému 72 procent.
Zelenskému Ukrajinci vyčítají, že země nebyla lépe připravená na válku, i nedostatečný boj s korupcí. Zalužnyj je naopak tváří armády, která hrdinně bojuje na východě země.
Zelenskyj čelí dvěma tlakům – zevnitř i zvenku
Dříve si každý hleděl svého. Zelenskyj objížděl svět a snažil se pro Ukrajinu získat západní podporu, Zalužnyj naopak pracoval na plánování vojenských operací. To se ale změnilo, kdy Zelenskyj začal zasahovat do vojenských záležitostí čím dál víc. Spor s armádou mu nakonec může zlomit vaz. Na Ukrajině jí důvěřuje přes 90 procent občanů – nejvíc ze všech státních institucí, úřad prezidenta je až na sedmém místě. Samotnému Zelenskému ale v říjnu důvěřovalo 72 procent občanů.
Napětí ale neroste jen mezi prezidentem a vedením armády. Další staronové nepřátele si Zelenskyj udělal i mezi ukrajinskými politiky, když svému předchůdci a politickému oponentovi Petru Porošenkovi zakázal opustit zemi na sérii schůzek, mimo jiné s maďarským premiérem Viktorem Orbánem. Ukrajinská bezpečnostní služba uvedla, že poté, co se dozvěděla o schůzce s Orbánem, doporučila parlamentu zrušit povolení Porošenkovy cesty.
A kritikou nešetří dlouhodobý politický protivník Kličko, starosta největší ukrajinské metropole. Německým médiím řekl, že Ukrajina pod vládou Volodymyra Zelenského sklouzává k autoritářství. „V určitém okamžiku se již nebudeme lišit od Ruska, kde vše závisí na rozmarech jednoho muže,“ řekl starosta Kyjeva, o němž se spekuluje, že má prezidentské ambice. Šlo o ojedinělou kritiku od začátku války. Zelenskyj tak nyní bojuje na dvou frontách – s vedením armády a opozičními politiky, kteří začínají porušovat nepsané pravidlo „nekritizujeme hlavu státu v době války“.
S národem je v jeho nejtěžších chvílích a bere na sebe odpovědnost i tíhu rozhodování, když ostatní začnou o kýženém a neustále proklamovaném vítězství pochybovat, on je absolutně konzistentní a drží se svého předsevzetí – zelený svetr a polovojenské kalhoty vymění za frak, až se Ukrajina vrátí do hranic z roku 1991. Zelenskyj ale nyní čelí dvěma tlakům – zevnitř přichází od politického i vojenského vedení, zvenčí přichází od klíčových partnerů na Západě.