Jaké to asi je, trávit noc s Putinem? Zcela jistě vyčerpávající. Německá kancléřka Merkelová, francouzský prezident Hollande a ukrajinský prezident Porošenko s ním svedli celonoční souboj. Dohoda o příměří byla nakonec po celonočním trápení a po šestnáctihodinovém jednání uzavřena. Otázkou teď je, co bude dál.
„Dohodli jsme se o hlavních otázkách,“ řekl v Minsku novinářům prezident Vladimir Putin. Putin se nechal slyšet, že to pro něj nebyla nejlepší noc, ale zato dobré ráno.
Příměří má začít platit od nedělní půlnoci. Dohodu o přerušení palby a stažení těžkých zbraní potvrdil i ukrajinský prezident Petro Porošenko. Ten řekl, že Rusko mělo nepřijatelné požadavky, ale že vzdor tlaku Ukrajina nepřistoupila na ultimáta. Vůdce separatistů Igor Plotnickij dohodu přivítal: „Doufáme, že díky našemu úsilí dojde ke změně a Ukrajina a přestane střílet na civilisty, nemocnice a důležitá zařízení.“
Pokud obě strany dohodu dodrží, budou těžké zbraně odsunuty daleko od frontové linie, nikoli 15 kilometrů jak to bylo dohodnuto v září, ale asi od 30 kilometrů po 140 kilometrů (pro zbraně s dalekým dostřelem). To by dostalo obyvatele Doněcka z dosahu střel, stejně jako obyvatele Kramatorsku, který je pod kontrolou vlády. Nová linie příměří je stejná jako ta, která byla dohodnuta v září, takže rebelové ztratí některé své územní zisky, ale podrží si doněcké letiště.
Ohledně Debalceva není ještě žádná dohoda. V tomto velkém městě jsou vládní síly v obležení, což se ještě může ukázat jako významné.
Podle ukrajinského prezidenta Porošenka nemůže být řeči o federalizaci nebo autonomii pro povstalci ovládnuté oblasti na východě země. Ukrajinský prezident také chce, aby do konce roku ukrajinští pohraničníci opět kontrolovali hranici s Ruskem i na území ovládaném separatisty.
V oblasti se i po konci jednání bojovalo. Navíc podle mluvčího ukrajinské armády Andrije Lysenka padesátka ruských tanků, 40 raketometů Grad, Uragan a Smerč a stejný počet obrněných vozidel přejel v noci na čtvrtek přes rusko-ukrajinské hranice k povstalcům v Luhanské oblasti.
„Nepřítel nepřestává posilovat své jednotky v nejnebezpečnějších úsecích, zejména na severovýchodě Luhanské oblasti a u (strategického města) Debalceve.“ Rusko stále tvrdí, že na Ukrajině nejsou ani ruské zbraně, ani ruští vojáci.
Ohledně toho, co dohoda skutečně přinese, panuje poněkud skepse. Může to být začátek klidu, ale také oddechový čas před dalším bojem. Zde je výčet dojednaných bodů, jak ho přinášejí tiskové agentury:
– Příměří by mělo začít platit od půlnoci ze soboty na neděli kyjevského času.
– Od pondělí má začít stahování těžkých zbraní – do vzdálenosti 50 až 140 kilometrů od stanovené linie podle typu zbraní a jejich dostřelu či doletu. Pro ukrajinská vojska má platit stávající frontová linie, pro separatisty demarkační linie, která byla vytyčena v dohodě z 19. září.
– Na stahování těžkých zbraní bude dohlížet Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), a to i za pomoci družic, bezpilotních letounů a radiolokátorů
– Dohoda počítá se stažením všech zahraničních jednotek, vojenské techniky a žoldnéřů z Ukrajiny pod dohledem OBSE, i s odzbrojením „všech nezákonných skupin“
– Kyjev se zavazuje k udělení amnestie rebelům. Lidé spojení s událostmi v Doněcké a Luhanské oblasti by měli být osvobozeni od pronásledování, diskriminace a soudního stíhání
– Nejpozději pátý den od stažení těžkých zbraní mají být propuštěni a vyměněni zajatci. Má být uplatněn princip „všichni za všechny“
– Den po stažení těžkých zbraní začnou jednání o uspořádání místních voleb podle ukrajinských zákonů i o budoucím postavení povstalci ovládaného území v Doněcké a Luhanské oblasti. Do 30 dnů od podpisu dohody by měl ukrajinský parlament rozhodnout, na jaké území se vztahuje „zvláštní režim“
– Strany se zavazují zajistit přístup k humanitární pomoci
– Ukrajina zruší restrikce, a umožní tak obnovení běžného života v povstaleckých oblastech. To by mělo zahrnovat plné obnovení sociálních a hospodářských vztahů, včetně výplat sociálních dávek, penzí a dalších převodů
– Den po místních volbách má začít obnovování ukrajinské kontroly nad hranicí s Ruskem. Završit se má do konce letošního roku po úplném politickém urovnání – v podobě uspořádání voleb v povstaleckých oblastech a reformy ukrajinské ústavy
– Nová ukrajinská ústava, která by měla být přijata do konce roku, má jako klíčový prvek obsahovat decentralizaci, přihlížející ke zvláštnostem povstaleckých oblastí. To má například zahrnovat i právo na jazykové sebeurčení nebo vytvoření „oddílů lidových milicí“
– Bude posílena činnost třístranné kontaktní skupiny.
Jestli ovšem tato dohoda povede k míru, to ví asi jen Vladimír Putin.
