Demonstrace Česká republika na 1. místě na Václavském náměstí v Praze (28. září 2022) FOTO: Zbyněk Pecák / se souhlasem autora
FOTO: Zbyněk Pecák / se souhlasem autora
Na Václavském náměstí v Praze se konala v pořadí druhá demonstrace nazvaná Česká republika na 1. místě. Účastníci s sebou měli vlajky České republiky a transparenty proti vládě Petra Fialy (ODS). Na místě byly podle odhadů nižší desítky tisíc účastníků, oznámili policisté na sociální síti. Demonstrace proběhly také v dalších městech, tam však dorazilo ještě méně lidí. Například v Ostravě se sešlo odhadem zhruba tisíc demonstrantů, v Plzni pouze dvě stovky.
Za protestní akcí opět stojí Jiří Havel a Ladislav Vrabel. Organizátoři pražské demonstrace požadují mimo jiné to, aby Česko zajistilo přímé smlouvy s Ruskem o dodávkách plynu za nízké ceny. Odmítají přijetí eura a chtějí, aby Česká republika byla vojensky neutrální zemí.
Vrabel je podle dřívějších informací serveru Aktuálně.cz v insolvenci a dluží tři miliony korun. Po minulé demonstraci si jej podle webu předvolal soud a žádal vysvětlení, co Vrabel udělal se statisíci, které mu na podporu akce zaslali příznivci.
Hlavní demonstrace opět proběhla na pražském Václavském náměstí. „Chceme o 180 stupňů otočit politický směr v naší zemi. Této změny chceme dosáhnout nenásilnou cestou,“ prohlásil organizátor akce Jiří Havel. Podle druhého z pořadatelů Ladislava Vrabela by měla vláda podat demisi, vypsat by se měly nové volby a řízení země by měli převzít „pronárodní odborníci“. Mezi řečníky vystoupili děkan Národohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické v Praze Miroslav Ševčík či bývalý šéf Agrární komory Zdeněk Jandejsek. Na pódiu se objevili poslanec SPD Jaroslav Foldyna, šéfka komunistů Kateřina Konečná či šéfka Trikolory Zuzana Majerová Zahradníková.
Akce začala krátce po 14. hodině českou hymnou. Zazpíval ji zpěvák Tomáš Ortel, původním jménem Tomáš Hnídek. Pořadatelé měli zpočátku drobnější technické problémy s přenosem dění z Václavského náměstí do dalších měst. Organizátoři sami sebe označují za politicky nezařazené občany. Svému protestu dali podtitul Nenásilná revoluce. Své požadavky zveřejnili už na své předchozí akci na začátku září. Žádají mimo jiné uzavření smluv na plyn přímo s Ruskem, vystoupení z NATO, EU, OSN a Světové zdravotnické organizace (WHO), dobrovolnost očkování, „ukončení plánovaného ředění národa“ ukrajinskými uprchlíky či potravinovou soběstačnost.
Demonstranti si s sebou přinesli národní vlajky a transparenty proti vládě. Skandovali „demisi“, „hanba“ či „zloději“. Řečníci kritizovali postup vlády při stropování cen energií. Podle vystupujících bude plynu nedostatek a projeví se to i v nedostatku potravin. Stěžovali si také na nesvobodu, cenzuru či totalitu. Označili se za disent. Mluvčí se stavěli proti válce a dodávkám zbraní na Ukrajinu. „Pakliže se nám jako národu podaří, abychom otočili politický směr v zemi, tak nebudeme posílat žádné zbraně,“ uvedl Vrabel. Pár metrů od pódia na Václavském náměstí stály podle webu Seznam Zprávy dva petiční stánky na podporu komunistického kandidáta na prezidenta Josefa Skály.
Protestující přijela podpořit německá europoslankyně protiimigrační strany Alternativa pro Německo (AfD) Christine Andersonová či německý poslanec za stejnou stranu Petr Bystroň. Podle něj populisté bojují za lidi proti globalistům, a to za „rodinu, boha, vlast a naši svobodu“. On i další vystupující se hlásili k bývalému americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi. Pořadatelé vyzvali poslance, aby vystoupili ze svých stran, nechali si mandát a pracovali jako nezávislí „přímo pro český národ“.
Dění na Václavském náměstí pořadatelé přenášeli živě na obrazovky v centru Brna, Plzně, Liberce, Českých Budějovic nebo Uherského Hradiště. V Moravskoslezském kraji byl protest přenášen v Karviné a Havířově, kde podle webových kamer přišlo pouze několik desítek lidí. Jiného pořadatele, opoziční SPD, měla demonstrace proti vládě v Ostravě. Té se účastnil předseda hnutí Tomio Okamura a další zástupci SPD. Dorazilo zhruba tisíc lidí.
Příslušníci ruské páté kolony
Jiří Havel a Ladislav Vrabel stáli také za demonstrací na začátku září. Premiér Petr Fiala tehdy prohlásil, že ji svolaly síly, které se hlásí k proruské orientaci. „Mají blízko k extrémním pozicím a hájí zájmy, které jsou proti zájmům České republiky i proti zájmům našich občanů,“ řekl předseda vlády v České televizi. „Samozřejmě, každý má právo vyjádřit svoje postoje, má právo i demonstrovat. To je demokracie a tak se na to dívám,“ dodal.
O dva dny později svá slova zopakoval. Podle ministerského předsedy z nás organizátoři demonstrace chtějí opět udělat vazala Moskvy, „Trvám na svém výroku, který se netýkal demonstrantů, ale organizátorů. Demonstraci organizovali příslušníci ruské páté kolony. Důkazů je dost. Stačí se podívat, kdo stál na pódiu a co říkal,“ reagoval premiér na dotaz, zda lituje svého výroku.
Podpora premiéra Fialy
Premiéra následně podpořil Klub na obranu demokracie, který dokonce spustil podpisovou akci. „Stanovisko premiéra Fialy je správné a zatím se mu nedostalo dostatečné podpory, spíše kritiky a výhrad. Pokud s námi souhlasíte, připojte se k nám svým podpisem,“ vyzvali už na začátku září autoři podpisové akce.
K výzvě Klubu na obranu demokracie na podporu premiéra Petra Fialy se za čtyři dny připojilo 12 142 občanů. Podepsala ji mimo jiné řada známých osobností. Například spisovatel Ivan Binar, historik Petr Blažek, spisovatelka a scenáristka Tereza Brdečková, chartista a bývalý politický vězeň Jan Zeno Dus, sociolog a polistopadový politik Ivan Fišera, herečka Karolina Frydecká, sociolog a publicista Fedor Gál, divadelní režisérka Helena Glancová, duchovní a vysokoškolský učitel Tomáš Halík nebo herečky Barbora Hrzánová a Barbora Munzarová.
„Jména všech signatářů dáme k dispozici postupně a co nejdříve. Sběr podpisů pokračuje. Kompletní znění výzvy najdete zde a připojit se k ní můžete zde,“ dodali autoři podpisové akce.
