Na výstavišti v Düsseldorfu vypukl dnes rozsáhlý požár haly, která v současnosti slouží jako jedna z ubytoven pro žadatele o azyl v Německu. Všech téměř tři sta obyvatel zařízení se podařilo podle serveru Rheinische Post včas evakuovat. Portál magazínu Der Spiegel uvedl, že zranění utrpělo 21 migrantů, kteří se přiotrávili kouřem. Ošetřen musel být kvůli celkovému vyčerpání také jeden z hasičů. Příčina požáru zatím není známa.
Hala na výstavišti v severní části Düsseldorfu slouží jako centrální zařízení pro uprchlíky nejlidnatější německé země Severní Porýní-Vestfálsko. Úřady odtud žadatele o azyl přerozdělují do dalších zařízení po celé spolkové zemi. Před požárem v hale žilo 281 migrantů, v době neštěstí jich v objektu bylo asi 130.
Do boje s požárem, který vypukl krátce po poledni, bylo povoláno 70 hasičů. Úřady vyzvaly obyvatele v okolí, aby kvůli dýmu nevětrali a nepohybovali se venku. Podle mluvčího hasičů se v plamenech ocitla celá budova. Nad metropolí s 600.000 obyvateli se vznáší hustý černý dým. Provoz výstaviště ani nedalekého mezinárodního letiště požár nijak neomezil.
V květnu požádalo v Německu o azyl 55.259 osob, tedy o 113 procent více než ve stejném měsíci loňského roku. Počet podaných žádostí během jednoho měsíce ale neodpovídá počtu příchozích, neboť řada migrantů o azyl formálně žádá až po nějaké době. Letos v květnu do Německa přišlo podle ministerstva vnitra 16.281 lidí.
Rozhodnout se minulý měsíc Spolkovému úřadu pro migraci a uprchlíky (BAMF) podařilo o 36.465 žádostech. Po loňském roce, kdy úřad pod záplavou žádostí začal téměř kolabovat, se tak začíná azylová procedura opět vracet do normálu.
Nejčastěji o mezinárodní ochranu v Německu žádali minulý měsíc obyvatelé Sýrie, kteří tvoří více než polovinu všech žadatelů, následovaní Afghánci, Iráčany, Íránci a Pákistánci.
Celkem od počátku letošního roku do konce května německé úřady přijaly 310.000 žádostí o azyl. Syřané z nich podali téměř polovinu (142.000).
V loňském roce do Německa přišlo téměř 1,1 milionu migrantů. V posledních měsících ale kvůli uzavření takzvané balkánské stezky vedoucí z Řecka přes západobalkánské země do Rakouska a Německa počet nově příchozích značně poklesl.