Turecko dnes požádalo NATO o svolání mimořádného zasedání Severoatlantické rady v příštím týdnu k projednání svých vojenských operací proti radikálům z Islámského státu v Sýrii a proti pozicím Strany kurdských pracujících (PKK) v sousedním Iráku. Oznámilo to turecké ministerstvo zahraničí. Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg svolal schůzku Rady na úrovni velvyslanců všech 28 členských států Aliance na úterý, oznámila agentura Reuters.
„Turecko požádalo o mimořádné zasedání s ohledem na vážnost situace po sérii ohavných teroristických útoků z minulých dnů a také pro informování spojenců o opatřeních, která přijímá,“ citoval Reuters z prohlášení NATO vydaném v Bruselu. „Spojenci v NATO sledují vývoj velmi pozorně a jsou solidární s Tureckem,“ stojí dále v tomto dokumentu.
Severoatlantická rada je nejvyšším rozhodovacím a konzultačním orgánem Aliance. Je to fórum pro diskusi a vzájemné konzultace, ve kterém jsou zastoupeni všichni členové NATO.
Turecko od pátečního večera vstoupilo aktivně do bojů proti radikálům z IS v Sýrii, a postaralo se tak o zásadní obrat jejich vývoje. Otevřelo ale také frontu proti tureckým Kurdům ze zakázané Strany kurdských pracujících v severním Iráku.
První nálety tureckých sil na cíle IS v Sýrii začaly v pátek a pokračovaly i o víkendu. Vláda v Ankaře kromě toho dala příkaz k razii na teroristické kruhy ve 13 provinciích země, při níž bylo zatčeno bezmála 600 lidí.
Ještě v pátek večer vzlétla turecká letadla také nad severní Irák a bombardovala základny a logistická stanoviště PKK. Strana pak v sobotu ohlásila, že vystupuje z mírových jednání, protože podle ní ztratila smysl. Turečtí Kurdové bojovali za svá práva se zbraní v ruce 28 let a v roce 2012 se dohodli na zahájení mírových jednání. Od té doby moc nepokročila a současný vývoj je blokuje.
Turecko už požádalo o mimořádné zasedání Severoatlantické rady například loni v červnu, a to kvůli eskalaci bojů v Iráku a zejména kvůli zajetí osmi desítek tureckých občanů v severoiráckém Mosulu. Ankara tehdy nicméně nepožadovala ze strany Aliance žádnou podporu, schůzka prý byla pouze informativní.
Mimořádné zasedání Rady ovšem není nic zcela výjimečného, v nedávné minulosti bylo svoláno například po teroristických útocích na Spojené státy z 11. září 2001, v roce 2003 před zahájením invaze do Saddámova Iráku nebo v dubnu 2010 po zřícení polského prezidentského speciálu u Smolensku.
Podle USA má Turecko právo bránit se útokům kurdských rebelů
Americký Bílý dům uvedl, že Turecko má právo bránit se proti teroristickým útokům kurdských povstalců. Bílý dům tak reagoval na letecké útoky turecké armády na pozice tureckých Kurdů, kteří se uchýlili v minulých letech na sever Iráku. Informovala o tom dnes agentura AP.
K tématu se v Keni vyjádřil mluvčí Bílého domu Ben Rhodes, který doprovází prezidenta Baracka Obamu na jeho současné africké cestě. „USA samozřejmě považují PKK za teroristickou organizaci. Turecko má právo zasáhnout proti teroristickým cílům. Určitě oceňujeme jeho ochotu zasáhnout proti Islámskému státu,“ řekl novinářům v Nairobi.
USA, které potřebují Turecko pro boj proti Islámskému státu (IS), trvají na tom, že mezi vstupem Turecka do boje proti této skupině a zahájením útoků na tábory PKK není žádná souvislost.
Ankara vysvětlila zahájení leteckých útoků na IS v Sýrii jako reakci na sebevražedný atentát, při němž členové IS minulý týden zabili v tureckém Suruçu 32 lidí. Turecko nyní dalo USA k dispozici základnu Incirlik k útokům na IS v Sýrii a dohodlo se s nimi na vytvoření bezpečného pohraničního pásma v délce téměř 100 kilometrů.
Mluvčí Bílého domu Alistair Baskey ostře odsoudil nedávné útoky, které provedla Strana kurdských pracujících v Turecku. Zdůraznil také, že Turecko je spojencem USA v rámci Severoatlantické aliance.
Turecká opozice považuje nové tažení Ankary proti PKK za snahu znovu v Turecku probudit protikurdské nálady, protože Ankara počítá s předčasnými volbami. Ty minulé se sice konaly v červnu, ale vítězné Straně spravedlnosti (AKP) se zatím nepodařilo dohodnout se s potenciálními koaličními partnery na vládě. AKP byla zvyklá vládnout sama, protože víc než deset let měla v parlamentu nadpoloviční většinu. Letos ale získala jenom 258 z 550 křesel. Prokurdská Lidová demokratická strana (HDP) se dostala do parlamentu poprvé a hned s 80 mandáty. Do koalice s AKP jít nechce. Její představitel Selahattin Demirtaş řekl, že „cílem leteckých, pozemních i mediálních operací, které nyní vede Turecko, je oslabit HDP pro předčasné volby“.
