Jednou z nejdůležitějších oblastí, ke které každá vláda musí zaujmout určitý postoj, je daňová politika. Před volbami obě koalice, které se nyní podílejí na vzniku společného vládního kabinetu, odmítaly zvyšování daní. Především koalice SPOLU pod vedením předsedy občanských demokratů Petra Fialy v tom byla velmi kategorická a rezolutní. O to významnější je, co se právě o daních můžeme dočíst v koaliční smlouvě nově vznikající vlády, která byla zveřejněná tento týden, protože některé daně se nakonec přeci jen zvýšit mohou.
V uvedeném dokumentu, který v pondělí podepsali zástupci koaličních stran a hnutí, najdeme celou řadu bodů týkajících se daní. Vládní koalice tak chce například zavést valorizaci daňové slevy na poplatníka a nově upravit daňové prázdniny se zastropováním výše příjmů pro rodiny, které čerpají rodičovský příspěvek nebo mají tři a více dětí.
Hodně zajímavý je pak bod týkající se odlivu dividend do zahraničí, který zní takto: „Budeme řešit problém odlivu dividend do zahraničí. Zvýhodníme reinvestice zpět do české ekonomiky.“ Něco velmi podobného se objevilo i v předvolebním programu koalice SPOLU: „Budeme bojovat s odlivem dividend do zahraničí. Řešením není vyšší zdanění zahraničního kapitálu, ale zvýhodnění investic zisků zpět do české ekonomiky.“
To, kolik finančních prostředků odchází každý rok na dividendách z republiky, je velké téma, které se často řeší. Před pandemií to bývalo kolem tří set miliard korun ročně. Podle údajů České národní banky tak v roce 2019 do zahraničí odteklo rekordních 330,6 miliardy korun. V covidovém roce 2020 to pak výjimečně pokleslo na pouhých 190 miliard korun.
Otázka samozřejmě je, jakou přesně podobu by ono zvýhodnění reinvestic zpátky do naší ekonomiky mělo, kolik by nakonec český státní rozpočet stálo a nakolik by to zahraniční společnosti opravdu motivovalo reinvestovat své zisky v České republice a jestli by se tedy skutečně odliv kapitálu za naše hranice významným způsobem snížil.
Zrušení daňových výjimek
V koaliční smlouvě budoucí vlády se vyskytují ještě další body, u kterých bude zajímavé sledovat, zda a případně jak se budou realizovat. Jednak jde o to, že spotřební daně by měly zohledňovat „škodlivost“, což je rovněž převzato z volebního programu koalice SPOLU, ovšem není vysvětleno, co přesně se tím myslí (jedná se o společenskou škodlivost, nebo také o škodlivost ve vztahu k jednotlivci?).
S trochou fantazie si pod tím můžeme představit ledacos, například i nějaké zbrusu nové spotřební daně. Kromě toho chce jít nový kabinet i opačnou cestou a motivovat firmy k ekologickému provozu a v souvislosti s tím hodlá prověřit snížení DPH u všech ekologických výrobků.
Dalším velkým tématem je pak „zrušení nesystémových daňových výjimek“, jehož možnost chce formující se vláda podle své koaliční smlouvy rovněž prověřit. Opět bude velmi záležet na tom, jaké všechny daňové výjimky by se případně rušily.
Tento bod pro změnu vychází z předvolebního programu koalice Pirátů a Starostů, kde se k němu uvádí následující: „Zpřehledníme zdanění příjmů především odstraněním nesystémových výjimek. Není například dlouhodobě udržitelné, aby významná část kapitálových příjmů byla zdaněna sazbou 0 procent.“
Bude tím pádem nová vláda chtít danit kapitálové příjmy, které dnes po splnění tříletého časového testu zdanění nepodléhají? Pokud by se vláda Petra Fialy touto cestou vydala, těžko by mohla tvrdit, že daně nezvyšuje.
Splnění maastrichtských kritérií
Jeden z původních kandidátů Pirátské strany a hnutí STAN na ministra financí Věslav Michalik, který nakonec s největší pravděpodobností bude ministrem průmyslu a obchodu, mně k tomu v rozhovoru před volbami řekl toto: „Podle mě je to jako s řadou jiných věcí. Nevymýšlejme to, co jinde funguje. Vím, že je kolem toho velký křik, a všichni, kteří svoji firmu vybudovali, říkají, proč bych měl podruhé, potřetí, počtvrté, popáté něco danit. Když vezmete svoje peníze, které jste dostal zdaněné z výplaty, a jdete do obchodu, také odvedete DPH, což je další zdanění vašich zdaněných peněz. Podle mě prostě arbitráž v ekonomice je špatně. Pokud mám 15 % na dividendách, měl bych mít 15 % na kapitálovém zisku. Akorát by měly být limity, kdy se to netýká drobného investora, když je to malý příjem po časovém testu, ale nemělo by to být absolutní.“
Pak jsou v koaliční smlouvě ještě další dva body, které rovněž mohou vést ke zvýšení daní – rozšíření možností obcí při stanovení koeficientu základní sazby daně z nemovitosti a to, že „obce, kraje i stát získají díky zdanění těžby více peněz z dobývání nerostných surovin na svém území“, pamatovat se má i na přilehlé obce.
V koaličním dokumentu pak figuruje i jedno hodně významné snížení daní, respektive snížení sociálního pojištění na straně zaměstnavatelů o dva procentní body, ovšem za předpokladu konsolidovaných veřejných financí.
Pokud se za konsolidované veřejné finance považuje splnění maastrichtských kritérií slibované v koaliční smlouvě, tedy deficit státního rozpočtu menší než 3 % HDP (podle odhadu ministerstva finance skončí letos veřejné finance ve schodku 7,7 procenta HDP), není to v blízké době zrovna reálné. V každém případě nad tím, co nakonec příští vláda v oblasti daní prosadí, se vznáší ještě mnoho otazníků, které bude muset Fialův kabinet rozptýlit.