Jedním z často zmiňovaných témat v souvislosti s válkou na Ukrajině je bezpochyby Green Deal. Evropská směrnice, která dostala v loňském roce mezi europoslanci zelenou, byla připravena na implementaci. To by však nesměla začít válka na východě Evropy. Již v den vpádu ruských vojáků zaznívaly v médiích různé názory odborníků, kteří poukazovali na možný brzký konec této evropské směrnice.

Prvotním cílem Green Dealu bylo očistit Evropu od nežádoucího oxidu uhličitého, který způsobuje skleníkový efekt, jenž má za následek zvyšování teploty na Zemi a rozpouštění ledovců. Z Evropské unie pochází přibližně 9 % z jeho celkové světové produkce. Toto číslo není na první pohled nikterak vysoké, avšak Evropská unie má největší podíl v emisi oxidu uhličitého na hlavu.

Představa o dosažení uhlíkové neutrality

Vzhledem k charakteru výrobního sektoru je výroba situována spíše do Asie, kde je produkce CO2 výrazně vyšší, ale v přepočtu na hlavu se z důvodu velké asijské populace tato hodnota snižuje. Obecně lze konstatovat, že největším zdrojem znečištění v Evropě je doprava, která škodí ovzduší zejména ve městech. Dalším výrazným zdrojem oxidu uhličitého jsou tepelné elektrárny, jejichž provoz má právě Green Deal výrazně omezit, čímž zapříčiní vznik nákladné energetické transformace.

Primárním zájmem nové směrnice EU je dekarbonizovat Evropu skrze odstranění provozu jaderných a tepelných elektráren. V případě těch tepelných spalujících uhlí by se jednalo o skutečné snížení emisí, zatímco jaderné elektrárny vypouštějí do ovzduší sice pouze vodní páru, ale produkují taktéž vyhořelé jaderné palivo, jež se musí ukládat v hlubinných úložištích.

Zelený zdroj místo jádra

Přestože je jádro dočasně zařazeno na seznam zelených zdrojů, ještě před nedávnem tomu tak nebylo. Evropská komise, která navrhuje veškeré směrnice, počítala s tím, že ve velmi ambiciózním termínu stihnou členské státy EU přejít na obnovitelné zdroje energie, jakými jsou například solární nebo větrné elektrárny. Představa a primární myšlenka na papíře vypadají velmi zajímavě a proveditelně, problém nastává při přechodu do praxe.

Nejen, že by se přechod na využívání obnovitelných zdrojů ze 49 % do roku 2030 nestihl realizovat, samotný překotný přechod na tyto zdroje by se mohl i prodražit. Progresivní zelená transformace v energetice by tak znamenala nárůst nejen výrobních vstupů pro podniky, ale hlavně prodražení energií pro domácnosti, které se v následujících letech budou vzpamatovávat z covidové a válečné krize, jež způsobily rozvrácení veřejných financí.

Rusko aneb silný argument k vytvoření energetické nezávislosti

O energetické nezávislosti Evropy se v poslední době hovoří stále častěji. Vláda České republiky a skupina ČEZ však jako první z členských států sedmadvacítky přistoupily ke konkrétnímu řešení, kterým je zahájení tendru a realizace projektu obnovy dvou jaderných reaktorů v Dukovanech. Jaderná energetika již není tabu ani v Německu, které si uvědomuje vážnost situace.

Dále čtěte

Nový blok v Dukovanech naši energetiku nezachrání, vláda se musí soustředit na další zdroje energie

Společnost ČEZ se souhlasem ministerstva průmyslu a obchodu zahájila tendr na stavbu nového bloku jaderné elektrárny Dukovany. Je to bezesporu…

Velký vliv na rozhodování bude mít vládní strana Bündis90/Die Grünen, což je německá verze naší Strany zelených, hájící něžný přístup k planetě Zemi. Středolevicová vláda bude muset jednat v zájmu občanů a zříct se alespoň v omezené míře přechodu na zelenou energii v rámci zachování životního standardu pro své občany. Pokud by se však německý Bundestag rozhodl proti jádru, bude nucen počítat s tím, že jaderné a tepelné elektrárny budou spuštěny v sousedních státech, které budou v případě poklesu frekvence v přenosové síti prodávat elektřinu Němcům.

Dalšími státy, které se přidávají k podpoře jádra, jsou Francie a Belgie, jež dle portálu Bloomberg prodlouží funkčnost svých reaktorů o 10 let. Francie byla prvním z iniciátorů úvah o prodloužení funkčnosti jaderného průmyslu. Pokud se Emmanuel Macron udrží u moci po dubnových volbách, realizace tohoto projektu není vyloučená.

Jádro není všelék

Jaderná energetika nabízí možnost nebýt závislý na příliš velkém množství plynu z Ruské federace. Problém je však v časové a finanční náročnosti na vybudování infrastruktury. Jediným přípustným postupem v dnešní situaci je neuzavírat si cestu k uhlí, protože to společnosti pomůže získat čas na vybudování dalších jaderných bloků, což se bude dít právě na úkor emisí oxidu uhličitého.

V případě energetiky platí, že ideální variantou je plně diverzifikovaný energetický mix, který bohužel obsahuje i plyn. Evropská unie se až na některé státy snaží distancovat od importu ruského plynu, který je předmětem podpory ruského válčení na Ukrajině. Kroky tímto směrem lze učinit pouze omezeně, protože zde chybí propracovaná infrastruktura, jako je tomu u ropy. I přes zvýšení ceny plynu vlivem nákladnějšího transportu je osvobození se od ruského vlivu k nezaplacení.