V Babišových Lidových novinách se vyjádřil k Andreji Babišovi obecně a k případu Čapí hnízdo zvlášť ředitel Nadačního fondu proti korupci Petr Soukenka („Čapí farma lepší než fiktivní naučné stezky“, LN 21. dubna t. r., rozhovor pořídil Ondřej Koutník). Z výkřiků některých exponentů fondu publikovaných v poslední době (miliardář Karel Janeček a další) by se nezasvěcenému pozorovateli snad mohlo zdát, že fond prožívá jakési rozčarování z pana Babiše. To by byl ovšem omyl a pan Soukenka to v rozhovoru hravě vyvrací. Není rozčarován, spíš očarován. Abych to doložil, ocituji namátkou některé nejkřupavější pasáže:

Pokud jde o Čapí hnízdo: „Nemyslím si, že by to byla tak zásadně závažná kauza, aby se kolem ní musel strhnout takový humbuk. Za druhé se domnívám, že politickým elitám reprezentovaným ve vládě a v parlamentu leží Andrej Babiš v žaludku. (Nevím jak elitám, mně v každém případě ano – pozn. bd.) Jeho finanční a ekonomická nezávislost je pro ně natolik kritická (pro mne tedy ano, jsem plně závislý na svém důchodu – pozn. bd), že se nelze divit, že se ho snaží dostat ven ze hry. Mezi vládnoucími politickými elitami najdete velmi málo takových jako Andrej Babiš.“ (Přesněji řečeno žádného dalšího takového mezi nimi nenajdete – pozn. bd.)

Panu Soukenkovi sice kauza Čapí hnízdo trochu vadila, ale ne zase až tak moc: „Velkou chybou bylo, že přestože se o případu ví někdy od roku 2012 nebo 2013, Andrej Babiš se na něj nepřipravil. (Tj. nepřipravil se na to, jak to elegantně okecat – pozn. bd.) Neznám přesné znění tehdejších dotačních podmínek, ale jsem toho názoru, že tenkrát kdekdo využíval jejich nastavení. (Dělali to tenkrát všichni, tak co. Podobně se kdysi omlouvaly „excesy“ na sudetských Němcích – pozn. bd.) Tudíž zákony v roce 2009 pravděpodobně porušeny nebyly. (Jistě, stejně jako v letech 1945–1946, když už jsme u těch sudeťáků. Ostatně tehdy tu byla pojistka v podobě zákona č. 115/1946 Sb. O právnosti jednání souvisejícího s bojem o znovunabytí svobody Čechů a Slováků. Pokud něco takového ještě nemáme, musíme to rychle vymyslit – pozn. bd.) Z hlediska etického či morálního (!! bd) v projektu Čapí farmy však problém shledávám.“ (Ještě že tak – pozn. bd.)

Kdyby ovšem pana Babiše nebylo, museli bychom si ho, podobně jako podle Palackého starou monarchii, vymyslet. Neboť: „V momentu, kdy by Andrej Babiš bez ohledu na tento případ musel skončit, by neexistovala síla, která by byla protiváhou sociální demokracie nebo lidovců a nedopustila, že se různé zájmové skupiny z blízkosti těchto stran utrhnou ze řetězu.“ Já mám opačný problém, hrozně bych potřeboval, aby tu byla nějaká síla, která by vytvořila protiváhu pana Babiše – a taky prezidenta Zemana, to ovšem až v druhé řadě, protože není tak důležitý – a zájmových skupin, jako je Nadační fond pánů Janečka a Soukenky, který se zřejmě ze řetězu utrhl už dávno, hned na začátku.

Dotace na Čapí hnízdo prý ovšem není až tak velká suma. Projekt stojí a funguje, jde o zajímavý areál, a „z toho důvodu mi částka 54milionové dotace přijde nicotná“ (mně ve srovnání např. s výší mého důchodu až tolik ne – pozn. bd). Pan Babiš udělal jen jednu chybu, totiž „špatně to uchopil. Kdyby byl hned přišel a řekl, že do projektu vložil svých 350 milionů, akcie jsou napsány na děti a vše proběhlo v souladu s tehdejšími zákony, byla by to řeč chlapa a rozuměl bych tomu.“ Pan Babiš by měl do budoucna zaměstnat pana ředitele Soukenku coby poradce v oboru chlapáctví.

Pokud jde o trend, že podnikatelé, kteří dřív potřebovali kontakt s politiky kvůli svému byznysu, se nyní sami stávají politiky, pan Soukenka říká: „Jsem ale přesvědčen, že už i v takzvané předbabišovské éře podnikatelé v zásadě politiku ovládali. Akorát skrytě. Babiš byl prvním, kdo do politiky šel otevřeně, což považuji za kladné.“ Příbuznost tohoto náhledu s tím, co řekla před časem paní Holcová televizi DVTV, je pro oko a ucho zkušeného ornitologa jednoznačný signál, že se oba dva vylíhli ve stejném čapím hnízdě. (Pavla Holcová je šéfka aktivistického Českého centra pro investigativní žurnalistiku a hlavní protagonistka české větve mezinárodní práskačské aféry Panama Papers – pozn. red.)

Příběh Čapího hnízda ostatně už prý podle pana Soukenky vyčpěl, a vůbec, „kdyby ale nyní Babiš zaparkoval na zákazu zastavení, bude z toho podobný cirkus jako v případě s čápy.“

V případu Altner je ovšem pan ředitel tvrdý, zásadový a nesmlouvavý: „ČSSD by měla jednoznačně ctít pravomocné rozhodnutí soudu.“ Jak by ne, aspoň bude pro pana Babiše a různé zájmové skupiny z jeho blízkosti (všimněte si, že jsem nikoho nejmenoval) jednodušší být její protiváhou.

Další články Bohumila Doležala si můžete přečíst v jeho internetovém politickém zápisníku Události.