Rusko má novou ministryni pro vzdělání a výchovu a je jasné, že to bude ostrá dáma odpovídající panující putinovské ideologii. Píše o tom server The Moscow Times.
Odstranění předchůdce Vasiljevové, Dmitrije Livanova, nebylo překvapením, výzvy k jeho rezignaci se objevovaly po celou dobu, co byl ministrem školství.
Pro Olgu Vasiljevu, jak soudí Moscow Times, nebyly nikdy hlavním problémem fronty na chleba a vysoká míra kriminality, které tvořily každodennost post-sovětské každodennosti, ale to, jak se podávala nedávná historie země.
„(Cílem bylo) očernit minulost, odstranit ze společenského vědomí hodnotu tradice, hrdost na velikost země, kultury a jazyka,“ řekla publiku teenagerů na semináři o vlastenectví koncem června.
Krátce střižená blonďatá padesátnice vzbuzuje takovými řečmi u mnoha lidí znepokojení. Kritici jí vyčítají pozitivní zmínky o Josifu Stalinovi a její vazby na ruskou pravoslavnou církev. Očekávají, že školy pod jejím vedením čeká nová vlna náboženského konzervatismu a vlastenectví.
Moskevská učitelka dějepisu Tamara Eidelmanová si myslí, že je její jmenování příznakem celkové atmosféry v zemi tíhnoucí k falešnému vlastenectví a stalinismu. „A to, bohužel, bude mít samozřejmě také dopad na školy.“
Předchůdce Livanov byl jmenován v roce 2012 a nadělal si nepřátele tím, že tlačil na dalekosáhlé reformy směrem ke snížení k závislosti na státu a zlepšení efektivity ve vzdělávání. To mu získalo pověst nekompromisního technokrata a způsobilo, že byl všeobecně neoblíbený v sektoru, který byl zvyklý na podporu z dob sovětské éry. Podle průzkumů byl nejméně oblíbený mezi zaměstnanci Kremlu. Možná padl i kvůli blížícím se parlamentním volbám 18. září a byl předhozen jako kost voličům a nahrazen „nepopsaným listem“ – Vasiljevovou.
Kreml představil výběr Vasiljevové také jako otázku rovnosti žen a mužů, tak se to aspoň snažil prodat veřejnosti premiér Medveděv ve státní televizi. O pohlaví tady ale nejspíš vůbec nejde, faktorem budou spíše její názory.
Nová ministryně (narozená v roce 1960) vyrůstala v ruské ortodoxní rodině. Byla to doba, kdy „veškeré informace o křtech, náboženských svatbách nebo pohřbech byly předávány výkonnému výboru,“ řekla pro náboženské webové stránky Pravoslavie.ru. „Nicméně, můj otec, který měl určité postavení, chtěl, aby jeho děti byly pokřtěny.“ Studovala hudbu a později historii.
Ve své práci se Vasiljevová zaměřila na vztah mezi státem a ruskou pravoslavnou církví ve 20. století a na toto téma publikovala více než 90 prací. V náboženském semináři potkala tehdy archimandritu Tichona Ševkunova, ruského pravoslavného kněze, o kterém se říká, že je Putinův duchovní poradce. Mnoho lidí soudí, že tento vztah hrál klíčovou roli pro její vztahy s Kremlem.
Církvi se její nové postavení líbí. Patriarcha Kirill, hlava ruského pravoslaví, jí blahopřál na oficiálních církevních stránkách církve a vychválil ji tam. „Pán tě bohatě obdařil talentem, který jsi úspěšně využila v mnoha fázích svého působení.“
Její názory na historii mohou vzbuzovat obavy, stejně jako budí pochybnosti její blízkost k církvi. V uzavřeném přednášce pro kremelské úředníky v roce 2013 Vasiljevová údajně chválila Stalina za sjednocení země v předvečer druhé světové války. Její stoupenci ale tvrdí, že byla špatně citována a brání její veřejná prohlášení o Stalinovi jako historické spekulace založené na skutečnosti, nikoli jako hodnotové soudy.
Za zmínku stojí také její boj za vlastenecké hodnoty. Dříve byla zástupcem vedoucího prezidentské administrativy pověřená radit vládě v otázkách vlastenectví. Ve své práci hrála klíčovou roli při přípravě nových výukových materiálů pro ruskou historii a literaturu. Snažila se prosazovat ideologickou linii a potlačit pluralitu. Její jmenování je výsledkem mocenských bojů v Kremlu. Když vycítila šanci, dala k dispozici svou osobu proti dosavadnímu šéfovi Volodinovi.
Učitele snad potěší, že se chce zasazovat za jejich vyšší platy (pokud bude ovšem z čeho brát.) Sama byla ostatně učitelka a říká se, že oblíbená.
V každém případě její jmenování potvrzuje, že ideologicky v Rusku přituhuje a otázka zní, co bude s těmi, kterým se to nebude líbit. Nejen ve školách.
