Rakouský kancléř Sebastian Kurz to neměl vůbec lehké. Poté, co jeho strana vstoupila do koalice s FPÖ, předpovídala řada komentátorů konec jeho kariéry i konec rakouských lidovců. A jak se ukázalo, mýlili se. Kurz všem vytřel zrak.

Nedávný úspěch rakouských lidovců můžeme považovat za malý zázrak. Zatímco většina tradičních velkých stran v Evropě postupně ztrácí především ve prospěch populistů nebo zelených, rakouská ÖVP už podruhé za sebou zvítězila, a dokonce opět posílila o několik procent.

Nemůže být spor o tom, že lví podíl na úspěších v obou posledních rakouských parlamentních volbách má její současný lídr Sebastian Kurz. Tento charismatický a energií sršící politik je opravdu jedinečným úkazem na evropské politické scéně. Ve svých dvaatřiceti letech toho dokázal tolik, co před ním nejen v Rakousku málokdo. Stal se lídrem politické strany, dvakrát za sebou vyhrál volby, vrátil svoji stranu zpátky na politické výsluní, stanul ve funkci kancléře a nyní se jim téměř jistě stane znovu.

Dále čtěte

Deník FORUM 24 prosí o vaši pomoc při obraně liberální demokracie

Česká republika je v moci nedemokratických a autoritářských sil, které pohrdají právním řádem i ústavou. Prezident Miloš Zeman nerespektuje principy…

Změna kurzu s Kurzem straně pomohla

Zhruba před třemi lety byla situace úplně jiná. Rakouští lidovci na tom tehdy byli podobně jako celá řada dalších „tradičních“ velkých stran. Jinými slovy, šlo to s nimi od desíti k pěti. Kandidát ÖVP Andreas Kohl tehdy v prezidentských volbách totálně vyhořel, když skončil až na ostudném pátém místě. Navíc tři roky předtím, v roce 2013, zaznamenala strana s necelými 24 procenty svůj historicky nejhorší výsledek. Ani průzkumy z roku 2016 nedávaly straně příliš nadějné vyhlídky. Mnohé z nich naznačovaly, že rakouské lidovce nahradí i důsledkem problémů, které přinesla migrační krize, v pozici jedné ze dvou nejsilnějších stran populistická FPÖ.

Zvrat přišel poté, co se v květnu roku 2017 stal lídrem strany právě Sebastian Kurz. Strana prošla velmi rychle radikální proměnou a výsledek se dostavil záhy. Její popularita začala raketově růst a v říjnu téhož roku ÖVP vyhrála volby se ziskem 31,47 %. Od té doby sklízí rakouští lidovci jeden úspěch za druhým. „Tyrkysová vlna“ je zatím k nezastavení. Tehdy v reakci na Kurzův příchod opustila stranu řada dlouhodobých členů a někteří lidovci ho začali tvrdě kritizovat. Nicméně on to ustál a otevřel stranu mladším a do té doby nepříliš známým členům jako europoslankyni Elisabeth Köstinger.

Co bylo tajemstvím celého úspěchu strany kromě přítomnosti mladého a charismatického lídra, o němž bylo zvláště před volbami v roce 2017 slyšet úplně všude? Především je třeba zdůraznit, že k úspěchu strany zdaleka nestačila jen výrazná změna sebeprezentace a vizuálu, kdy lidovci začali vystupovat jako „Die Neue Volkspartei“ (Nová lidová strana) a z tradiční černé barvy přešli na mnohem optimističtější tyrkysovou. Kurz se pustil do osobní kampaně, která v řadě míst, kde popularita lidovců padala dolů, vrátila preference zpět na dvacet a více procent.

Šlo se mezi lidi

K tomu, aby voliči vnímali změnu jako uvěřitelnou, musela jít změna formy ruku v ruce s celkovou změnou obsahu. Straně výrazně prospěla také změna programových priorit a rétoriky. Sebastian Kurz se více zaměřil na otázky, které voliče opravdu zajímaly, zejména bezpečnost a imigrace, což se ukázalo jako velmi chytrý tah. Jak v roce 2017, tak i letos se mu podařilo ve volbách přebrat mnohé voliče Svobodných, čímž šikovně vytlačil populisty na vedlejší kolej.

Dále čtěte

Zeman si nepamatuje, kam poslal Babiše, a vymýšlí si o lékařské zprávě

Prezident se vrátil z rekondičního pobytu, kde z úplně zdravého Miloše Zemana udělali jeho ještě zdravější verzi. V rámci "upgradu"…

Ostatně analýza nedávno proběhlých voleb ukazuje, že Svobodným vzala voliče právě především ÖVP. Samozřejmě nepopírám, že letos se Svobodní zasloužili o odliv voličů i vlastními skandály. To ale nic nemění na tom, že politika Sebastiana Kurze ukázala, jaký je recept na oslabení populistů: Přebrat jejich témata a nabídnout lepší, reálně proveditelné řešení. Sebastian Kurz přesvědčil voliče, že se strana dokázala změnit a dokáže reagovat na aktuální věci, které lidé nejvíce řeší.

Samozřejmě, že si přitom vyslechl slova, jak je také populista, když mluví o problémech, o nichž předtím mluvili jen „extremisté“. I česká, slovenská, německá a britská média byla plná toho, jak s ním upadá politická kultura a „kluzký populismus – smutek Evropy“. Jak už jsem ale naznačil, on nesliboval žádné rychlé líbivé výsledky „přes noc“, jen nedělal, že neslyší přání lidí a nedržel se jen nějaké své uzavřené bubliny odtržené od reality. Šel mezi lidi, zjišťoval, co je trápí, a začal o těchto problémech mluvit. Přinesl hodnotovou politiku, která ale reflektovala přání skutečných lidí.

Maximálně zapojili členy a příznivce

Úspěch ale nemůže stát jen na jednom lídrovi, který vše odmaká. Pro úspěch bylo nezbytné také nadšení a aktivní zapojení členů a příznivců a přesně to se také stalo. Členové a příznivci ÖVP v roce 2017 pochopili, že změna kurzu strany s Kurzem má smysl a jejich nasazení v předvolební kampani bylo opravdu neuvěřitelné. Potvrdila se zde platnost mého oblíbeného motta „věř ve vítězství, vítězství uvěří v tebe“. Úspěchy ÖVP jsou jasným důkazem toho, že i stará strana může působit svěžím a moderním dojmem a má šanci v současných podmínkách uspět.

Mimochodem, v letošních volbách do EP dosáhla Kurzova strana svého vůbec nejlepšího výsledku v tomto typu voleb. Stalo se tak v době, kdy se frakce Evropské lidové strany potýkala s významnými ztrátami a řada rakouských komentátorů mluvila o úpadku tradičních politických stran.

„Nová ÖVP“ inspirací pro KDU-ČSL

Úspěchy rakouských lidovců a především způsob, jakým jich dosáhly, by se měly stát inspirací i pro další středopravicové strany z ELS, včetně KDU-ČSL. Nutnost inspirovat se tam, kde to funguje, nabývá na své naléhavosti zvláště nyní, kdy demokratické strany v Česku stagnují, přešlapují na jednom místě a hledají recept na to, jak nalézt účinný protilék na populismus Andreje Babiše. Myslím, že inspirace rakouskými lidovci v programu i v celkovém nasazení členů a příznivců pomůže KDU-ČSL stát se stranou zajímavou i pro další voliče a přinejmenším se alespoň o něco více přiblížit výsledkům, jakých dosahuje ÖVP.