V podstatě od začátku pandemie covidu-19 se odborníci z celého světa snaží přijít nejen s co nejúčinnější vakcínou, ale také s léčivým přípravkem, který by cílil přímo na tuto nebezpečnou nákazu. A teď se jim to možná podaří díky výzkumu, jehož klíčovou „hrdinkou“ je lama jménem Fifi. Terapie na covid-19 odvozená z tohoto zvířete totiž v prvotních zkouškách ukazuje podle výzkumníků „velký potenciál“.

Přelomová léčba je založená na tzv. nanolátkách, což jsou menší, jednodušší verze protilátek, které v reakci na infekce přirozeně vznikají v organismu právě lam či velbloudů. Autoři výzkumu tvrdí, že až terapii otestují přímo na lidech, výsledný lék by mohl být podáván jako obyčejný sprej do nosu. A nemoc by v raných stádiích nejen léčil, ale mohl by covidové infekci také předcházet. Profesor James Naismith, který je jedním z vedoucích badatelského týmu a zároveň ředitelem britského Institutu Rosalinda Franklina (Rosalind Franklin Institute), se nechal slyšet, že zmiňované nanolátky jsou „fantasticky vzrušující“.

Dále čtěte

Poslední obchod Petra Kellnera. Čtěte, co od něj mohl chtít Babiš

Týdeník FORUM přináší v aktuálním čísle informace o prodeji akcií ČD-Telematika, na kterých stát prodělal 650 milionů poté, co je…

A vysvětlil, že proticovidový nosní sprej už existuje a při léčbě koronavirem nakažených hlodavců se osvědčil – po jeho podání se laboratorní zvířata plně zotavila za šest dní. I když látka zatím nebyla testována v jiných podmínkách, nadšení podle BBC neskrývá ani anglický Úřad veřejného zdraví (Public Health England), podle něhož je terapie založená na látkách z těl lam a velbloudů jednou z nejefektivnějších dosud vyzkoušených.

Velký potenciál k boji s covidem-19 je daný silou, s jakou se nanolátky navážou na samotný virus. V podstatě se na cizorodého „nájezdníka“ nalepí a označí ho pro imunitní systém jako prioritní cíl. Další obranné mechanismy organismu pak můžou virus snadno zaměřit a následně zničit. A nanolátky, které se vědcům za pomoci lamy podařilo získat, se na viry vážou nadprůměrně dobře. „S tím nám právě pomohla lama Fifi, která žije v našem institutu,“ přiblížil Naismith. Klíčem k úspěchu bylo vpíchnout Fifi do těla nenakažlivou část virového proteinu, a její imunitní systém pak už sám dokázal vyrobit výše popsané specializované molekuly. Vědci následně ze vzorku krve ještě vybrali ty, které měly typově k virovému proteinu nejblíž.

Tyto nejsilnější „bojovníky“ proti koronaviru pak namnožili ve velkých množstvích. Profesor Naismith a jeho spolupracovníci, kteří výsledky výzkumu zveřejnili ve vědeckém žurnálu Nature Communications, uvedli, že navzdory úspěšnosti vakcín proti covidu je důležité mít do budoucna efektivní léky proti této nemoci. „Ve všech částech světa se neočkuje stejnou rychlostí a nadále zůstává riziko nových mutací viru, které dokážou obejít obranyschopnost získanou vakcinací,“ uzavřel Naismith.