Německá spolková ministryně zahraničí Annalena Baerbocková FOTO: President.gov.ua / CC BY 4.0 / Wikimedia Commons
FOTO: President.gov.ua / CC BY 4.0 / Wikimedia Commons
Naděje nás před Putinovým Ruskem neochrání. Podle Deutsche Welle to řekla německá ministryně zahraničních věcí Annalena Baerbocková. Obhajovala tak rozhodnutí o umístění amerických střel s dlouhým doletem a hypersonických raket. Ty by Spojené státy americké měly v Německu začít rozmisťovat od roku 2026.
Německá ministryně zahraničí obhajovala dohodu s Washingtonem o umístění amerických raket dlouhého doletu v Německu podle Deutsche Welle s odkazem na hrozbu, kterou Rusko představuje pro evropskou bezpečnost.
„Dělat dnes zahraniční politiku znamená uznat, že princip naděje nás před Putinovým Ruskem neochrání,“ napsala Baerbocková v článku pro německý týdeník Bild am Sonntag. „To, co nás nyní chrání, je, že investujeme do vlastní bezpečnosti a síly – do EU, NATO a Německa. A to zahrnuje i rozhodnutí o nasazení amerických zbraňových systémů dlouhého dosahu,“ dodala.
Ministryně zároveň zdůraznila, že Německo potřebuje „věrohodný odstrašující prostředek“ proti Rusku, „který by chránil také Poláky, pobaltské národy a Finy – naše partnery, kteří s Ruskem sdílejí přímou hranici a v posledních měsících zažili, jak Rusko používá hybridní opatření na hranicích“.
Baerbocková obvinila Putina, že na každou mírovou iniciativu reaguje eskalací, a napsala, že Putin chce pouze to, aby se mu „Ukrajina podřídila“.
Washington se s Berlínem o umisťování střel s dlouhým doletem a hypersonických raket dohodl letos v červenci. Obě země to uvedly v prohlášení vydaném na okraj summitu NATO ve Spojených státech. Dočasné rozmísťování nových zbraní má posílit ochranu evropských členů Severoatlantické aliance.
Mezi zbraněmi, které chtějí USA „epizodicky rozmísťovat“ v Německu, prohlášení zmiňuje střely s plochou dráhou letu Tomahawk a protiletadlové střely s dlouhým doletem SM-6. V Německu by se měly objevit i hypersonické rakety, které budou mít delší dolet než jiné střely rozmístěné v Evropě, stojí v prohlášení. Hypersonické rakety však americká armáda bude v širší míře do své výzbroje teprve zavádět.
Nové zbraně mají demonstrovat závazek USA chránit evropské členy Severoatlantické aliance a posílit odstrašení. Po zahájení ruské invaze na Ukrajinu v roce 2022 Spojené státy posílily svou vojenskou přítomnost v Německu i v dalších evropských státech. To by se však mohlo změnit, pokud by v listopadu vyhrál v amerických prezidentských volbách Donald Trump, který se vyjadřoval pro snížení americké vojenské přítomnosti v Evropě.
Vladimir Putin na rozhodnutí reagoval s tím, že Rusko rozmístí střely na dosah Západu, pokud Spojené státy umístí své zbraně v Německu. „Pokud Spojené státy takové plány uskuteční, budeme to považovat za ukončení jednostranného ruského moratoria na rozmisťování zbraní krátkého a středního doletu,“ uvedl Putin.
Omezení raket s doletem 500 až 5500 kilometrů bylo kdysi předmětem dohody mezi Washingtonem a Moskvou, podepsané před rozpadem Sovětského svazu. Smlouva o likvidaci raket středního a krátkého doletu (INF) zanikla v roce 2019, kdy od ní Rusko a USA odstoupily a vzájemně se obvinily, že přestaly dodržovat její podmínky. Moskva ale uvádí, že je nadále dodržuje na základě Putinem zmíněného jednostranného moratoria.
„Přijmeme zrcadlová opatření k rozmístění s ohledem na akce Spojených států, jejich satelitů v Evropě a v dalších regionech světa,“ řekl Putin v projevu k námořníkům z Ruska, Číny, Alžírska a Indie. Spojené státy varoval, že riskují rozpoutání raketové krize ve stylu studené války.
