Bývalý viceprezident Joe Biden je zatím podle průzkumů veřejného mínění nejsilnějším z demokratických uchazečů o nominaci do souboje o úřad prezidenta v roce 2020. V nezvykle širokém poli kandidátů si drží podporu okolo 30 %, což je o to zajímavější, že oficiálně svůj úmysl do voleb zasáhnout nevyhlásil. To se ale podle všeho může velice brzy změnit.
I v roce 2016 se o jeho kandidatuře hojně spekulovalo a na první debatu demokratických primárek mu dokonce připravili židli, kdyby se náhodou rozhodl na poslední chvíli přijet. Jenže Biden, který tehdy přímo možnost ucházet se o nejvyšší úřad vyloučil, svůj názor nezměnil. Jeho postoj je momentálně daleko méně kategorický a naopak to vypadá, že by se skutečně mohl do boje o nominaci demokratické strany pustit.
Nezaložil sice zatím ani přípravný výbor, ale vzhledem k tomu, že samotné hlasování, které určí vyzývatele současnému prezidentovi, začne až příští rok v lednu, času je ještě dost. Kandidáti začali letos své kampaně nezvykle brzy. Biden ale poměrně hojně veřejně vystupuje a ve včerejším vystoupení na sjezdu hasičů pořádaném poblíž Kapitolu ve Washingtonu publiku, které ho mohutně povzbuzovalo voláním „Run, Joe, Run!“ („Kandiduj, Joe, kandiduj!“), řekl, že doufá, že jim nadšení vydrží, protože jej za pár týdnů možná bude potřebovat.
To má samozřejmě k oficiálnímu ohlášení kandidatury ještě daleko, ale také to nelze jen tak přejít. Již dlouho se proslýchá, že Bidena ke kandidatuře přemlouvá velká skupina umírněných demokratů a funkcionářů strany, která se bojí, že radikálnější kandidáti povedou jen k další polarizaci a ve volbách odradí umírněné, bohatší a vzdělanější republikány, kteří sice s Trumpem spokojení nejsou, ale pro Elizbateh Warrenovou, či Bernieho Sanderse hlasovat rozhodně nehodlají.
Silný kandidát reprezentující umírněné křídlo Demokratické strany v poli uchazečů zatím chybí. Joe Biden by se jím mohl stát. Pro demokraty by to mělo ještě jednu výhodu a to, že by to mohlo vést k odstoupení několika méně nadějných kandidátů. Vzhledem k tomu, že první volební test čeká všechny až za deset měsíců, tak bude záležet na tom, jak realisticky bude šance toho kterého kandidáta a kandidátky v příštích měsících vypadat. Čím menší šance, tím hůře se budou shánět sponzoři a dobrovolníci.
Současný počet uchazečů je příliš vysoký a bylo by dobře, aby se do konce tohoto roku pročistilo. Joe Biden k tomu může výrazně přispět tím, že za sebou sjednotí velkou část umírněných voličů. Pak by zřejmě nastal souboj o to, kdo k sobě přetáhne nejvíce voličů z levicovější části strany. V ideálním případě by mohli mít demokraté dva až tři výrazné kandidáty či kandidátky.
Pokud by se Biden rozhodl do souboje o nominaci vstoupit, jeho šance bude velice slušná. Pokud nominaci získá, bude jeho síla v souboji se stávajícím prezidentem určována především tím, jak se podaří sjednotit stranu, která se nadále štěpí. V roce 2016 se to nepodařilo, ale Biden, na rozdíl od Clintonové, by mohl lépe bodovat u bílých mužů s nižším vzděláním, příslušníků tzv. pracující třídy, které dokázal v minulých volbách oslovit Trump, a díky kterým nakonec i úřad získal.Zároveň by byla jeho politika daleko blíže středu, takže by jej mohli volit i někteří zklamaní republikáni. Případně by alespoň nehlasovali proti němu a buď by nešli volit vůbec, nebo by volili nezávislé kandidáty a kandidáty třetí strany.
Právě ti nakonec mohou do konečných výsledků promluvit velice výrazně a to ve prospěch jak demokratů tak republikánů. Umírněný Biden by ale mohl odradit od kandidatury například Howarda Schultze, bývalého generálního ředitele Starbucks, který si pohrává s úmysly na nezávislou kandidaturu jako alternativu k předpokládanému levicově vyhraněnému kandidátovi či kandidátce Demokratické strany.
Zároveň ale může jeho případný úspěch v primárkách odradit ty nejradikálnější voliče strany, kteří usoudí, že mezi Bidenem a Trumpem není z jejich pohledu takový rozdíl, aby k volbám vůbec šli. Středově orientované straníky a voliče bez stranické preference by ale jeho kandidatura mohla zachránit před volbou menšího zla, kdy by se museli rozhodovat mezi Trumpem a například Sandersem či Warrenovou.