Zdá se, že elektronické slídění už narazilo na silný odpor. San Francisco je na dobré cestě stát se prvním americkým městem, které zakáže technologii využívající rozpoznávání obličejů. Ty zatím využívá policie a různé městské agentury. Veřejnosti už ale trochu leze na nervy, že za nimi kamery slídí všude, od letiště až na parkoviště, do obchodů, na stadiony až k prahům domů. A nejen to, že vás vidí, ale poznají, kdo jste, nebo odhadnou pohlaví a věk a emoce. Píše o tom na svých stránkách The Christian Science Monitor.
Pokud San Francisco přijme takový zákaz, mohla by ho následovat jiná města, státy nebo dokonce Kongres, přičemž zákonodárci by hlavně chtěli omezit vládní dohled. Podle kritiků regulací je však tato technologie užitečná pro policejní vyšetřování v oblastech s vysokou kriminalitou.
Zavedení této technologie má samozřejmě dobré důvody.
Vládní agentury ve Spojených státech ji používají více než deset let k prohledávání databází podezřelých a snaží se zabránit podvodům využívajícím předstírání cizí identity. Pokrok na poli umělé inteligence ale vytváří stále sofistikovanější nástroje počítačového vidění, které třeba policii usnadňuje najít ztracené dítě, což chápeme a vítáme, ale na druhou stranu ji může použít obchodník, aby analyzoval výrazy obličejů nakupujících, kteří nic netuše bloumají mezi regály.
Snaha omezit toto rafinované slídění naráží samozřejmě na odpor orgánů činných v trestním řízení a také u činovníků technologických firem. Na druhou stranu je nutno přiznat, že třeba Microsoft se sice stavěl proti přímému zákazu, ale naléhal na zákonodárce, aby stanovili pro tyto technologie nějaké limity, aby se společnost neproměnila v cosi jako antiutopii připomínající román Georga Orwella „1984“. Tam lidi sledovala i televizní obrazovka a kamery na helikoptérách vznášejících se za okny.
„Rozpoznávání tváří je jednou z těch technologií, které na lidi působí strašidelně, říká Alvaro Bedoya, který řídí na georgetownské univerzitě centrum zabývající se oblastí soukromí a technologie. „Není to něco takového jako soubory cookie v prohlížeči. Na této technologii je opravdu něco, z čeho vstávají vlasy na hlavě.“ Může se stát, že jednoho dne nebudou lidé moci jít do parku, obchodu nebo školy, aniž by byli identifikováni a sledováni.
Několik velkých obchodů v USA již zkouší kamery, které pomocí rozpoznáváním obličeje mohou u zákazníka odhadovat věk, pohlaví nebo náladu a na základě toho jim ukazovat v reálném čase cílené reklamy na obrazovkách v obchodě.
Odborníci se zatím neshodují v tom, zda se stane San Francisko příkladem pro ostatní, nebo zda jeho přístup pro svou přísnost nenajde tak snadno následovníky. Faktem ovšem je, že technologie ještě nejsou tak dokonalé, jak se tvůrci a fanoušci někdy tváří. Existují studie, které ukazují, jak se systémy rozeznávání tváří vyvinuté Amazonem, IBM a Microsoftem často mýlily, když sledovaly tmavé ženy, než tomu bylo v případě bílých mužů. I když to samo už by mohlo v dnešní době stačit na vášnivou debatu, problém zasahování do soukromí a lidských práv by se objevil i tehdy, kdyby byly technologie skoro dokonalé. Což jistě brzo budou.