
Bojové vozidlo pěchoty CV 90, ilustrační foto FOTO: Joel Thungren / Försvarsmakten / se souhlasem
FOTO: Joel Thungren / Försvarsmakten / se souhlasem

Švédsko, které vstoupilo do NATO letos na začátku března, svými ozbrojenými silami vůbec poprvé přispěje do společné alianční obrany. „Je to historické rozhodnutí,“ prohlásila tamní ministryně zahraničních věcí Maria Malmer Stenergardová.
Švédské námořní síly, vojáci a stíhací letouny by se k silám NATO měly připojit v příštím roce. „Geografická poloha Švédska a naše schopnost podporovat spojence jsou klíčové pro to, aby NATO mohlo působit v naší části Evropy. Švédsko tuto odpovědnost přebírá,“ řekla Stenergardová.
Již teď se téměř 600 vojáků a důstojníků z jižního Švédska připravuje na svou první zahraniční misi v rámci aliance. Na přelomu roku se vypraví s tanky a obrněnci přes Baltské moře, aby se připojili k jednotkám na základně NATO v Ādaži u Rigy. Jejich hlavním úkolem bude odrazovat Rusko od překročení hranic do Lotyšska.
Zastrašit Rusy
„Já i moji vojáci jsme z tohoto úkolu opravdu motivovaní a nadšení. Je to pro mě velká čest být v první skupině, která tam přijede,“ uvedl zástupce velitele čety Elias Rispling. Vojáky v rámci rotačního systému po každých šesti měsících vystřídají dánští kolegové.
Budou součástí takzvaných předsunutých pozemní sil NATO, které tvoří mnohonárodní jednotky působící v osmi zemích aliance – Bulharsku, Estonsku, Litvě, Maďarsku, Lotyšsku, Polsku, Rumunsku a na Slovensku, tedy těch, které sousedí s Ruskem. „S Ruskem máme velmi dlouhou hranici, kterou budeme všichni v NATO pomáhat vojensky bránit,“ řekla ministryně zahraničí.
„Naším úkolem je v podstatě zastrašit Rusy,“ řekl Colin Wilson, nakladač na jednom z bojových vozidel, podle deníku Expressen rovněž nezakrývající nadšení. Základní počet 600 vojáků odpovídající zmenšenému praporu se může v případě zhoršení bezpečnostní situace navýšit až na tisíc, konstatoval ministr obrany Pål Jonson.
Kromě toho Švédsko podle vládního návrhu poskytne v příštím roce válečné lodě stálým námořním silám NATO, a to především na odminování a námořní dohled v Severním a Baltském moři. Pokud to bude potřeba, mohlo by přispět až třemi dalšími válečnými loděmi a přidruženým personálem – maximálně celkem šesti loděmi.
Zpočátku bude do hlídání vzdušného prostoru NATO zapojeno až osm švédských stíhaček a související personál, přičemž podle vládního plánu bude k dispozici maximálně 24 letounů.