Ruský plyn nepotřebujeme. Česko i Evropa mají zdrojů dost

ANALÝZA / Česká republika není závislá na ruském zemním plynu. Podle dat přepravní společnosti NET4GAS v současnosti do Česka žádný plyn z Ruska neproudí. Také dva největší obchodníci s plynem potvrdili, že žádný ruský plyn neodebírají. Celá Evropská unie pak nahradila téměř veškeré dodávky z tohoto směru zkapalněným plynem (LNG). Potvrzují to informace Evropské komise i Evropské sítě provozovatelů přepravních soustav pro plyn (ENTSOG).

Bez ruského plynu se bez problémů obejde Česko i celá Evropa. Z analýzy dat, kterou provedl deník FORUM 24, plyne, že podíl plynu dováženého do Evropské unie z Ruské federace klesl až k pouhým pěti procentům. I tento objem chtějí ale politici dále snižovat. Česká republika si díky připojení na plynovody ze západní Evropy může vybrat, odkud plyn koupí. Když tedy na začátku ledna skončil tok plynovodem Bratrství, spotřebitelé v Česku si ničeho ani nevšimli.

Česko je definitivně bez ruského plynu

Největší podíl na dodávkách ruského plynu do Česka měl plynovod Bratrství. Do Česka proudil hraničním bodem Lanžhot. Provozovatelem přepravní soustavy pro zemní plyn v České republice je státní společnost NET4GAS. Ta zveřejňuje data o průtoku hraničními body do Česka. Ještě 31. prosince 2024 tudy proteklo asi 12 milionů metrů krychlových.

Ovšem od 1. ledna 2025 již transportní soustava ukazuje v Lanžhotě nulu. Od té chvíle do naší země proudí plyn výhradně z Evropské unie, hraničním bodem VIP Brandov. Dodávky se pohybují na stejných hodnotách, tedy mezi 11 a 13 miliony kubíků denně. Podle dat Eurostatu dosáhla spotřeba plynu v České republice maxima v roce 2021, a to 9,5 miliardy krychlových metrů. Od té doby setrvale klesá. V roce 2024 jsme potřebovali pouze 5 miliard metrů krychlových ročně.

Za dodávky do Česka jsou zodpovědní obchodníci s plynem, od nichž pak putuje k distributorům. Přepravní kapacitu si kupují obchodníci od NET4GAS. Asi 60 procent trhu s plynem patří společnostem Innogy a ČEZ. Oba hlavní hráči tvrdí, že jejich kontrakty s dodavateli jsou postavené tak, aby ruský plyn nekupovali. Vůbec žádný.

„Ukončení přepravy ruského plynu přes Ukrajinu nemá vliv na dodávky do Česka a pro naše zákazníky. Innogy totiž nenakupuje žádný ruský plyn,“ sdělil deníku FORUM 24 Pavel Grochál, tiskový mluvčí Innogy. „V období energetické krize nás stálo velké úsilí, abychom pro naše zákazníky z důvodu bezpečnosti dodávek zajistili výhradně neruský plyn,“ dodal Grochál s tím, že celkově dodávají asi 25 TWh plynu ročně. To je asi 2,5 miliardy metrů krychlových.

Také ČEZ se podle tiskového mluvčího Ladislava Kříže ruskému plynu vyhýbá. „Můžeme zaručit, že žádný námi kupovaný plyn nepochází z Ruska – to máme i podmínku u našeho LNG terminálu,“ odpověděl na dotaz deníku FORUM 24.

Technická kapacita v Brandově je přitom asi 248 milionů kubíků denně. Tudy k nám může přitéct mnohonásobně více plynu, než potřebujeme. Jsme tedy schopni zajistit přepravu plynu pro Slovensko. Zcela jednoznačně můžeme vidět, že Česko se bez ruského plynu obejde.

Evropa sáhla po LNG

Podle dat Evropské rady klesají v současné době dodávky ruského plynu do Evropské unie na naprosté minimum. Zatímco ještě v roce 2021 tvořil ruský plyn více než 40 procent dodávek do EU, v roce 2023 to bylo pouze 8 procent a nyní je to kolem pěti procent. Předminulý rok Evropa odebrala z Ruska 25,1 miliardy metrů krychlových ruského plynu potrubím a 17,8 miliardy kubíků ve formě LNG.

Ruské dodávky plynu nahradilo především Norsko, Spojené státy a narůstá i podíl Kataru. Celková spotřeba celé EU byla 415 miliard metrů krychlových plynu v roce 2021 a zhruba 332 miliard v roce 2023. Část plynu je samozřejmě z Evropy exportována, proto jsou dodávky vyšší než spotřeba. „V rámci plánu REPowerEU jsme snížili veškerý dovoz ruského uhlí, většinu dovozu ruské ropy a více než dvě třetiny ruského dovozu plynu,“ řekla deníku FORUM 24 tisková mluvčí Evropské komise pro energetiku Anna-Kaisa Itkonenová.

Potrubní ruský plyn měl do Evropy několik vstupních tras. Vedly přes Turecko, Ukrajinu, Pobaltí a Finsko. K tomu ještě plynovody Jamal a Nord Stream. V roce 2024 již Rusko dodávalo plyn jen přes Turecko (6 procent evropských dodávek) a Ukrajinu (5 procent). Nyní zůstalo jen Turecko. K tomu samozřejmě přidejme ruský podíl na dodávkách LNG. Ale to je – ve srovnání s dodávkami v roce 2021 – naprosto mizivé množství.

Zásadní změnou z pohledu evropského dovozu je výrazný příklon k LNG, ten se dá bez problémů transportovat po moři. Proto právě zkapalněný zemní plyn sehrál zásadní roli v procesu odříznutí se od ruského plynu.

V roce 2020 pocházelo 31,7 procenta dodávek pro EU z východního směru, tedy z plynovodů napojených na Rusko. LNG tehdy tvořil zhruba pětinu. O čtyři roky později původní objem Ruska převzalo LNG. Tvoří asi třetinu všech dodávek do Evropy; 28,2 procenta připadá na plyn ze Severního moře.

„Přes dosavadní opatření je v EU stále přítomna ruská energie, zejména plyn, a dovoz plynu z Ruska se v roce 2024 zvýšil, včetně dovozu LNG. To vzbuzuje vážné obavy,“ uvedla na dotaz deníku FORUM 24 Itkonenová a dodala: „Komise plánuje jednat rychle a předložit plán s cílem co nejdříve ukončit dovoz energie z Ruska plným provedením plánu REPowerEU.“

Dodávkám z Ruska (10,4 procenta) se nyní vyrovná jak Afrika, tak vlastní produkce EU. Ty tvoří asi desetinu zdrojů plynu pro Evropskou unii. Tak obrovský výpadek není Rusko v žádném případě schopné vykompenzovat. Už proto, že pro jih a jihovýchod mu zásadně chybí infrastruktura. Data neukazují ani větší nárůst reexportu ruského plynu. Byl skutečně zaznamenán nárůst dodávek z Ázerbájdžánu, nicméně velmi mírný. Naopak v poslední době mírně stoupají dodávky plynu z EU dál.

Další ztížení přístupu na evropský trh pro ruské suroviny navíc přinesl patnáctý balík sankcí namířených proti Ruské federaci a Bělorusku. „Rada zařadila další plavidla na seznam plavidel, na něž se vztahuje zákaz přístupu do přístavů a zákaz poskytování široké škály služeb souvisejících s námořní dopravou,“ píše se v tiskové zprávě Evropské rady. Cílem tohoto opatření je zamezit lodím Putinovy stínové flotily přístup do evropských přístavů.

Toto opatření zasáhne nejen ruské dodávky LNG, ale také ropy, což bude pro ruský státní rozpočet opravdu velký problém. Zejména pokud se podaří dohodnout další snížení cenového stropu pro ropu. „Z těchto důvodů (obcházení sankcí stínovou flotilou, pozn. red.) bylo dnes na seznam zařazeno 52 plavidel pocházejících z třetích zemí, čímž se celkový počet označených plavidel zvýšil na 79,“ uvádí tisková zpráva. Možná se tak po zprávách o finančních problémech Gazpromu dočkáme i podobných dobrých zpráv z Rosněftu.

Dodávky ruského zemního plynu do EU

Galerie je otevíratelná pouze v publikovaném článku