O tom, že komunisté neznají slovo stud a jejich nestoudnost je (doslova) donebevolající, přesvědčil aktuálně znovu ty, kteří by snad ještě měli iluze, komunistický poslanec Zdeněk Ondráček, pro svou esenbáckou minulost a praxi v rozhánění demonstrací zvaný Obušek nebo Mlátička. V pořadu České televize „Události, komentáře“ v úterý 23. dubna byl přizván k debatě o čerstvě schválené novele zákona o zdanění finančních náhrad v rámci tzv. církevních restitucí. Tuto finanční kompenzaci, náhradu za komunistickým režimem ukradený majetek, který z různých důvodů nemohl být vydán, označil za dar.

Pokud je tedy okradený odškodněn, není to podle komunistů prostá spravedlnost, nýbrž jakýsi dar z milosti a okradeným je třeba částku pěkně zdanit čili okrást je podruhé. Není tedy divu, že demokratická opozice ve sněmovně nazvala tento zákon „novelou komunistické zvůle“.

Komunisté se zkrátka nezměnili ani v nejmenším, přestože o sobě rádi tvrdí, že ano a bývalý komunista, premiér Babiš, je veřejně vychvaluje coby demokratickou stranu. Která u nás reálně, i když ne oficiálně, spoluvládne. Jsou stále stejní a záměna slova Československa za Čech a Moravy v názvu na tom vůbec nic nemění. Za své zločiny se nikdy neomluvili, přestože v jejich řadách a ve vrcholných funkcích včetně Poslanecké sněmovny stále sedí lidé, kteří byli před Listopadem 1989 kovanými aparátčíky nebo agenty totalitní Státní bezpečnosti.

Skutečné komunistické „dary“ církvi: zvůle, žalářování a vraždy

Zástupce stále stejné KSČ, jenom s M přilepeným na konci, Zdeněk Ondráček, drze hovořil o darech. Někdo by tedy měl komunistům připomenout, že už od počátku své vlády obdarovávali církev sice bohatě, ale poněkud svérázně.

V seznamu katolických duchovních – kněží, řeholníků a řeholnic – umučených a zavražděných komunisty namátkou čteme: Bohumil Bunža, kněz, zemřel na následky mučení při výsleších; Josef Kuška, kněz, zemřel na následky mučení; Stanislaus Dostál, kněz, zavražděn agenty StB; Marie Helena Klajblová, řeholnice, představená řádu Milosrdných sester Panny Marie Jeruzalémské v Bruntále, zemřela na následky nelidského věznění, Bohumil Burian, kněz, zemřel po výslechu státním církevním tajemníkem; Štěpán Trochta, kardinál, biskup litoměřický, zemřel po brutálním výslechu státním tajemníkem… a další, a další…

Strohá statistika pak uvádí: 1 300 kněží, řeholníků a řeholnic během komunistického režimu vězněno, přes 4 000 internováno, víc než 30 umučeno a zavražděno.

A dnes? Bývalý agent StB s krycím jménem Bureš, nyní předseda vlády, teď na rozkaz současných komunistů vedených agentem s krycím jménem Falmer pomohl prosadit odpornou novelu zákona, kterou rukou společnou a nerozdílnou oberou církve když už ne znovu o životy, tak alespoň o část toho, co jim kdysi ukradli.

Dar pro pátera Toufara

Josefu Toufarovi, knězi, faráři z Číhoště, se stal osudným tzv. Číhošťský zázrak, který dosud nebyl uspokojivě vysvětlen. Nejméně dvě desítky věřících tenkrát, v prosinci 1949, viděly, jak se kříž na oltáři začal sám od sebe naklánět a znovu narovnávat. Komunisté se rozhodli, že šířící se zvěsti o zázraku nejlépe umlčí tak, že z pátera Toufara udělají hanebného podvodníka, který zlovolně obelhává „lid“ s úmyslem rozvracet socialistické zřízení. Proto jej zatkli, násilím přinutili vystoupit ve filmovém dokumentu s vynuceným přiznáním a falešnou „rekonstrukcí“ pohybu kříže a pouhé tři dny poté jej umučili k smrti. Jeho tělo pak hodili do hromadného hrobu v Ďáblicích. Hlavní estébácký vyšetřovatel Ladislav Mácha byl obzvláště iniciativní ve vynalézání krutostí a vlastnoručně též pátera Toufara mlátil. Nikdy ale nebyl potrestán a až donedávna (zemřel v roce 2018 ve věku 95 let) si spokojeně žil na svobodě.

Komunistické dary klášterům

Pod nevinným názvem Akce K byla v dubnu 1950 v tehdejším komunistickém Československu zahájena nezákonná destrukce mužských katolických řádů. Krátce poté se pokračovalo Akcí Ř, namířenou tentokrát proti ženským klášterům a kongregacím. Zlikvidováno a rozprášeno bylo přes 200 řeholních společenství, kterým byl současně zabaven veškerý majetek. Pachateli tohoto odporného zločinu byli komunisté, jejichž pokračovatelé dnes prosadili nové okradení tehdejších okradených.

Ozbrojení estébáci, příslušníci Lidových milicí a Sborů národní bezpečnosti (SNB) vtrhli o půlnoci do sedmi klášterů, vyhnali řeholníky z lůžek a jen s nejnutnějšími osobními věcmi je nahnali do internačních (popravdě ale koncentračních) táborů, zřízených speciálně k tomuto účelu.

Kromě toho a kromě již výše zmíněných obětí na životech následkem žalářování, mučení nebo vraždění, byly výsledkem nevyčíslitelné škody na národním kulturním dědictví. Mnohé kláštery byly změněny v kasárna a dlouhé roky devastovány armádou, z jiných zabavených, přesněji řečeno ukradených církevních památek se staly např. zemědělské sklady nebo byly rozdány různým státním institucím. Vzácné architektonické památky byly ponechány napospas chátrání nebo dokonce úmyslně ničeny, řada artefaktů v podobě historického nábytku nebo unikátních tisků z klášterních knihoven nenávratně zmizela.

Akci K předcházelo pozatýkání několika vybraných osobností, které stály v čele řádů, například benediktinů, jezuitů, františkánů, premonstrátů a dalších. Ty pak komunisté násilím, mučením, ale i podáváním drog, přinutili podepsat přiznání k protistátní činnosti a obratem je exemplárně odsoudili k tvrdým trestům.

Augustin Machalka, opat premonstrátů v Nové říši, vězněný už za nacistů. V monstrprocesu byl označen za hlavu „spiknutí“ a odsouzen k 25 letům vězení

Heřman Josef Tyl, premonstrát, tehdejší převor kláštera v Teplé – odsouzen ke 12 letům žaláře.

František Šilhan, provinciál Tovaryšstva Ježíšova – odsouzen k 25 letům, prošel nejhoršími komunistickými žaláři.

A další… A další…

Zeman s Jezulátkem a agentův Vondráček u papeže

Ostudnou novelu uzákoňující dodatečné zdanění náhrad vyplácených církvím ochotně podepíše prezident Miloš Zeman, který s touto nehorázností již dlouhodobě souhlasí. Přitom vozí dary papeži Františkovi. Když se k němu před časem hrnul s kopií Pražského Jezulátka, nejspíš se svatému otci o svých názorech nezmínil. Nepopovídal si s ním o tom, jak by se mu líbilo, kdyby u nás byla závazně uzavřená smlouva státu s církvemi jednostranně zrušena. Ani že to strana, jíž byl dlouholetým předsedou (ČSSD) nebo strana, jejichž sjezdů se účastní (KSČM), má ve volebním programu.

Radek Vondráček, předseda Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, jinak též poslušný podřízený bývalého komunisty a agenta StB Andreje Babiše, nyní předsedy vlády i vládnoucího hnutí ANO, si kromě audience u papeže pořizoval self-promo v římských kostelích, hned vedle piktogramů se zákazem focení. Papeže Františka údajně dokonce pozval do Česka. Což připomíná kolující vtip o tom, že až k nám přijede papež, bude ho doprovázet Vinnetou. Náčelník Apačů se prý přijede podívat na ty strašlivé rudochy a svatý otec na tu ďábelskou drzost.

Pravda je, že pokud by se v obrazovém slovníku ocitlo heslo „chucpe“, tito dva by u něj mohli být coby názorné příklady vyfoceni.

Poslední slovo

Novela legalizující komunistickou zvůli tedy na pokyn komunistů a za pomoci extremistů prošla. Senátní veto bylo přehlasováno. Už teď je ale zřejmé, že podání k Ústavnímu soudu bude následovat. Ten bude mít poslední slovo a je zde veliká naděje, že nakonec přece jen zvítězí právo a spravedlnost.

Skončeme tedy slovy předsedy poslaneckého klubu TOP 09 Miroslava Kalouska:

„114 poslanců dnes novelizovalo po 70 letech komunistické bezpráví, loupeže a vraždy, kterých se náš stát dopustil na církvích a jejích členech. Přesto pravda a láska brzy zvítězí nad lží a nenávistí. 114 jmen však na seznamu lži a nenávisti zůstane navěky.“