Jestli Andrej Babiš (ANO) opět nelhal, riskoval, že se dopustí křivého obvinění. Ve středu 3. května se totiž objevily čtyři sestříhané nahrávky jeho rozhovorů s novinářem z jeho médií. Už další den dopoledne informoval Blesk, že Babiš podává v reakci na nahrávky trestní oznámení, protože byl podle svého názoru odposloucháván.
Odmítl však předložit jakýkoli důkaz. Na veřejnosti se pochopitelně objevily spekulace hraničící s jistotou, že je Babišův hlas zachycen na zmíněných nahrávkách. Pokud nejsou dialogy účelově poskládané, vyplývá z nich, že Babiš ovlivňoval svá média, zejména pak načasování zveřejnění článků mířených proti politické konkurenci, a měl přístup přinejmenším k materiálům pro články shromažďované proti ministru vnitra Milanu Chovancovi (ČSSD), které byly novinářem Markem Přibilem na nahrávce označeny jako výbušné.
Aby však Babiš získal důvodné podezření, či dokonce jistotu, že byl odposloucháván, musel by inkriminované nahrávky slyšet. Slyšel je však až později, protože se jim z nějakého důvodu několik dní vyhýbal. Nelze předpokládat, že by ho nezajímalo, jaké rozhovory byly tajně nahrány. Jediným důvodem tedy, zdá se, je, že se bál si nahrávky přehrát. Krátký úsek snad zaslechl z donucení ve studiu ČT24 ve čtvrtek kvečeru. Během jeho přehrávání se však rozčiloval, takže ani tehdy nebylo jisté, zda alespoň vybraný úsek zaslechl.
Jestliže tedy podal trestní oznámení již během čtvrtka, byla to od něj ruská ruleta. Nemohl vědět, že je na nahrávkách on. Tedy pokud si radši nenechal udělat znalecký posudek, protože sám sobě nevěří, že pozná svůj hlas a že bude schopen si vzpomenout na setkání, na kterých zřejmě pokoutně dirigoval své noviny. I v takovém případě však bylo jeho povinností před podáním trestního oznámení alespoň zkusit, zda by se nepoznal.
Pokud Babiš nelhal, osmělil se k poslechu nahrávek až o víkendu. Následně překvapivě potvrdil, že se poznal. Byl tak usvědčen ze lži, protože si zřejmě neuvědomil, že ještě ve čtvrtek na ČT24 (i předtím v DVTV) předstíral, že nahrávky jsou podvrh. Tehdy to tvrdil pouze na základě informací o tom, že je na nich on s novinářem Přibilem, dále možná na základě zprostředkovaných informací o nahrávce (kterou do té doby sám neslyšel) a na ČT24 možná také na základě zmíněné krátké ukázky. Nebo si naopak teprve o víkendu uvědomil, že lze identitu řečníka s vysokou mírou pravděpodobnosti odhalit.
Snaží se ospravedlnit tím, že své noviny přes prostředníka tajně řídil v boji proti své politické konkurenci pouze na základě provokace. Jinak řečeno, tvrdí, že iniciátorem nekalého politického souboje byl novinář Přibil, jehož nabídky využil. Babiš tak svou snahu oddálit zveřejnění některých článků proti ČSSD až na dobu krátce před parlamentními volbami a další snahy ovlivňovat obsah novin nechápe jako úkolování. Z jeho pohledu to byl zkrátka pouze pokus, byť možná zavrženíhodný, nikoli však příkaz. Otázkou je, v čem je rozdíl, pokud jste v pozici majitele oněch novin.
Navíc si Babiš není jistý, zda zveřejněné rozhovory proběhly přesně tak, jak byly publikovány. Otázkou je, jestli se pouze nebojí přiznat, že mluvil do obsahu novin přesně tak, jak bylo zaznamenáno. Přitom sliboval, že již do obsahu svých médií nebude mluvit, aby mohla působit více nezávisle, byť si do nich pochopitelně nasadil jako šéfy své koně.
Posledním pokusem změnit obsah tak mělo být vyhrožování, kterého se Babiš dopustil vůči redakci Lidových novin (snad ještě v době, kdy teprve veřejně zvažoval jejich koupi). Tehdy se vztekal, že nevědí, s kým mají tu čest, když nezveřejnily nějaké prohlášení Babišovy politické strany ANO, které Babiš považoval za důležité. Později ještě na tiskové konferenci vlády vyhrožoval deníku Echo24.cz kontrolou, která následně skutečně dorazila. Uvedený deník však Babišovi nepatří (naopak je jeho velkým kritikem), takže tehdy Babiš neporušil slib, že nebude ovlivňovat svá média.
Jak FORUM 24 již informovalo, zveřejněné nahrávky jsou evidentně výrazně zkrácené a některé dokonce začínají či končí uprostřed věty. Reálně tedy hrozí Babišovo vydírání nepublikovanými částmi nahrávek. Obdobná hrozba dlouhodobě vyplývá také z jeho možného působení v roli agenta slovenské komunistické státní bezpečnosti, pro což však justice nenalezla dostatečné důkazy potvrzující pravost složek, ve kterých byl jako agent veden.
Je přitom 1. místopředsedou Bezpečnostní rady státu a má tak přístup k utajovaným informacím. Této funkce se však přes svou možnou vydíratelnost odmítá vzdát. Naše obavy se potvrdily, když byl v pondělí 9. května zveřejněn další útržek tajných nahrávek Babišových rozhovorů. Z něj vyplývá (opět za předpokladu, že jím nebylo nijak manipulováno), že Babiš nahlížel do otevřených vyšetřovacích spisů, ke kterým neměl mít přístup.
Vzhledem k tomu, že zůstává v Bezpečnostní radě státu, stejně jako premiér Bohuslav Sobotka či ministr vnitra Milan Chovanec (oba z ČSSD) zmiňovaní v nahrávkách v souvislosti s výbušnými materiály, které jsou na ně připravené, je bezpečnost státu ohrožena bezesporu nejvíce od revoluce.
