Americký prezident Donald Trump a viceprezident J. D. Vance FOTO: Profimedia
FOTO: Profimedia
KOMENTÁŘ / Je těžké sledovat a chápat, co se přesně děje. Otázka zní, jestli to vůbec někdo ví. Politiky na Mnichovské bezpečnostní konferenci zjevně vyděsil projev amerického viceprezidenta J. D. Vance. Přiletěl jim vysvětlit, či přesněji vytmavit, že Evropě hrozí největší nebezpečí nikoli zvenčí, ale zevnitř. Neměl na mysli státy jako Slovensko a Maďarsko nebo strany jako AfD v Německu, nešlo mu o proruské politiky, kteří rozbíjejí evropskou jednotu. Ne, odmítá kupříkladu ochranu před dezinformacemi, jež se šíří na sítích.
Vance se obává „ústupu Evropy od některých jejích nejzákladnějších hodnot, hodnot, které sdílí se Spojenými státy americkými“, svoboda slova je podle něj v Evropě na ústupu. Tuto pasáž nebylo těžké rozklíčovat. Americké hodnoty v podání Vance jsou Donald Trump a jeho představy o hodnotách. Trump vyhrál druhé prezidentské volby s obří pomocí sociálních sítí. Jakákoli kontrola (fact-checking) nad nimi je pro něj zcela nepřijatelná. Zrušit prezidentské volby v Rumunsku kvůli cílené manipulativní kampani na TikToku je pro Vance antirealita, chyba. To se nesmí, ani kdyby tam byl ruský vliv sebevětší. A tak dále.
Ale to všechno jsou jen drobnosti, podstatné je dění na Ukrajině a od toho podstatného nemůže a nesmí odvést pozornost ani J. D. Vance. Jestli Vladimir Putin a jeho Rusko vyhrají, jestli urve nyní kus Ukrajiny, později celou a půjde dál, o to jde. O tomto tématu témat Vance v podstatě nemluvil.
Pro Putina budíček nezvoní
Nástup Trumpa je popisován jako „budíček pro Evropu“. Všimněme si jedné zásadní věci, není to „budíček pro Putina“. Putin byl spokojen s Vancovým projevem a je spokojen s Trumpem. Ten ho vyvedl z izolace a sám nabídl takové podmínky míru, které jsou pro prezidenta Volodymyra Zelenského prohrou a pro Putina výhrou. Asi největším zklamáním pro Ukrajince je Trumpovo tvrzení, že Rusko nedovolí (!), aby byla Ukrajina přijata do NATO. Což znamená, že Kyjev nedostane tu základní bezpečnostní záruku. Zároveň je to nejlepší zpráva pro Rusy.
Je dost strašné pozorovat reakce našich politiků, kteří podporují Trumpa. Najednou jako by tu před námi stáli nazí. Ti opoziční ještě mávají mírem, který podle nich Trump určitě dohodne. Jaký, to jim je fuk.
Ti vládní nevědí, co dál, chápou, jaké riziko představují ústupky Putinovi. Ale ze všeho nejvíc je jistě děsí, že je v tom Evropa čím dál víc sama, že s USA v podstatě nemohou počítat. Klíčová demokratická velmoc najednou ztrácí zájem o svobodu Ukrajiny i Evropy. Ztrácí zájem o svět, o to, že je velmocí a že jí z toho plynou závazky.
Vrátím se k Vanceovi. Politici v Evropě by podle něj měli víc naslouchat svým voličům. OK. A teď to spojme s jeho bezbřehým pojetím svobody slova, s jeho a Trumpovou obranou dezinformací. Posloupnost je celkem jasná: algoritmy sociálních sítí zpracují voliče, rozvine se tiktokracie, Xkracie, instagramkracie atd. Voliči pak vysloví své tiktokové a další názory a zvolí si domácí politiky á la Trump, Musk, Vance, Orbán, Babiš, Fico, Weidelová (šéfka AfD, již v německých volbách podporuje Musk a s níž se v Mnichově setkal i J. D. Vance) a další.
Nemá smysl pokračovat. Vraťme se k buzení Evropy. Zelenskyj v Mnichově řekl, že se Evropa musí připravit na případné stažení amerických vojáků. „Evropské ozbrojené síly musí být vytvořeny,“ prohlásil. Proč? „Rusko otevírá nová náborová střediska pro armádu každý týden. Máme informace, že v létě chce vyslat jednotky do Běloruska pod záminkou vojenského výcviku.“ Moskva o mír nestojí. Zelenskyj míní, že evropská armáda nemá nahrazovat NATO, měla by spíš vyvážit podíl Spojených států na transatlantické bezpečnosti.
EU byla vytvořena pro čas věčného míru, ne pro válku
Jak zareaguje Vancem vyděšená (a uražená) Evropa? Francouzský prezident Emmanuel Macron svolal do Paříže lídry hlavních evropských zemí. Britský premiér Keir Starmer oznámil, že Británie je připravena na Ukrajinu poslat britské vojáky, aby tam zajišťovali dodržování případné mírové dohody. A dál?
Trump nezve Evropu k jednání s Putinem. Přitom se jednání Evropské unie bezprostředně týká. Kielský institut pro světové hospodářství (IfW) odhaduje, že by země EU musely zdvojnásobit svou vojenskou pomoc Ukrajině, pokud by jí Spojené státy přestaly pomáhat. Zároveň by musely vyrovnat rozdíl mezi slíbenou a skutečně poskytnutou pomocí, který je značný.
Budou Evropané ochotni si připlatit, aby zůstali svobodní? Jak by na to asi odpověděl Andrej Babiš?
Potíž unie tkví v tom, že nebyla vytvořena pro čas války, ale pro čas věčného míru. Názorně to ukázala dlouhodobá euroslepota vůči dění v Rusku. Brusel řeší obří množství detailů, které (ne vždy) mají smysl v klidných časech, ale ne v době akutního ohrožení, které si dnes už nemůžeme zastírat. Proto se všechno pracně dohaduje, proto chybí základní společné politiky. A Trump Evropu tlačí do ještě většího oslabení, do nacionalismu, do rozpadu. Překáží mu stále ještě nemalá ekonomická síla Evropy. Stejně jako Putinovi.
Prostá otázka: Kdo by vlastně měl za Evropu jednat s Trumpem, Zelenským a Putinem o míru? Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová? Kaja Kallasová, vysoká představitelka pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a místopředsedkyně Evropské komise? Jaké by měly mandáty? Kolik zemí by jim mandát odepřelo?
Evropě dnes chybí jednoznačně společná bezpečnostní a zahraniční politika. Chybí jí taky sdílené jasné vědomí, že se jako unie musí ubránit. Mluví se o budíčku, ale kdo se tady budí, kdo vstává, kdo burcuje, aby EU ve velkém vyráběla zbraně a budovala společnou obranu, když se Amerika stahuje a když Brusel nebere jako partnera?
Tady se ještě vráťme k J. D. Vanceovi. Mluvil o tom, že Evropa ustupuje od těch nejzákladnějších hodnot, jež sdílí s USA. Budíček by měl tkvět také v tom, že viceprezident USA staví realitu na hlavu. Hodnoty opouští Trump, to on útočí na svobodu slova, když odmítá agenturu (AP), která dál svobodně nazývá Mexický záliv Mexickým zálivem. To on poháněl Američany, aby útočili na Kapitol. To on pohrdá ženami. To on má Putina za přítele. To on zjevně o sobě napsal na síti X: „Ten, kdo zachraňuje svou zemi, neporušuje žádný zákon.“ (výrok připisovaný Napoleonu Bonapartovi).
Evropa se musí rozhodnout, jestli má společné hodnoty a jestli chce svobodu ubránit před Putinem, před válkou, před zničením i se slábnoucí pomocí Spojených států. Rozhodnout se musí rychle, Moskva nepočká.
