Jedenáct německých poslanců tureckého původu dostalo od vlády zvýšenou policejní ochranu poté, co jim někdo opakovaně vyhrožoval smrtí. „Najdeme si vás kdekoliv,“ vzkazoval jim anonym poté, co hlasovali pro schválení rezoluce o uznání genocidy Arménů.
Bezpečnostní opatření se podle listu Frankfurter Allgemeine Sonntagszeitung netýkají pouze pracovního prostředí politiků, ale i jejich soukromí a rodin.
„Tvoji němečtí přátelé na to jednou zapomenou, ale my ne,“ psal také pachatel s narážkou na hlasování o arménské genocidě, s níž Turecko nesouhlasí. Šéf strany Zelených v Německu Cem Özdemir, který debatu o arménské genocidě ve Spolkovém sněmu inicioval, uvedl, že hrozby je třeba podle jeho informací brát vážně.
Ministr vnitra Thomas de Maizière odmítl urážky a výhrůžky s tím, že taková prohlášení jsou zcela nepřijatelná, a že bezpečnostní opatření jsou v takovémto případě samozřejmostí.
„Nicméně většina ze 3, 5 milionů lidí tureckého původu v Německu je dobrými sousedy. Zločinci a extremisté mezi nimi jsou ojedinělé případy,“ dodal de Maizière. Ministerstvo poslance Spolkového sněmu tureckého původu také varovalo před cestami do Turecka, kde by jim mohlo hrozit zvýšené nebezpečí.
Turecká krev v žilách
Výhrůžky jsou následkem nedávného slovního útoku na poslance od Recepa Tayyipa Erdogana. Turecký prezident začátkem června řekl, že němečtí zákonodárci s tureckými kořeny, kteří hlasovali pro schválení rezoluce o genocidě Arménů Osmanskou říší během první světové války, by si měli udělat krevní testy, aby se zjistilo, zda jsou vůbec Turci.
Erdogan vedle útoku na německého poslance s tureckými kořeny kritizoval i Německo samotné. Podle něj je tou poslední zemí, která může rozhodovat o tom, co je genocida. Starosta Ankary podle BBC například napsal na twitteru, že poslanci tureckého původu vrazili Turecku kudlu do zad. Zpráva vyvolala odezvu mezi extremisticky laděnou částí veřejnosti, zejména tureckými nacionalisty.
Německé ministerstvo zahraničí si kvůli Erdoganovým výtkám pozvalo k rozhovoru tureckého chargé d’affaires v Berlíně, svého velvyslance Turecko totiž ihned po schválení rezoluce povolalo do vlasti ke konzultacím.
„V diskuzi byly připomenuty tradičně blízké a důvěrné vztahy mezi Německem a Tureckem a zdůrazněno to, že poslední komentáře vůči německým poslancům tomu neodpovídají,“ uvedl nejmenovaný představitel německého ministerstva zahraničí ke schůzce.
Masakr Arménů za první světové války považuje za genocidu více než 20 zemí. Mnozí historici uvádějí, že o život přišlo na 1,5 milionu Arménů. Události jsou označovány za první cílenou snahu o likvidaci jiného etnika ve 20. století. Turecko takovýto výklad odmítá a tvrdí, že celková bilance je nadhodnocená, mrtvé navíc počítá jako oběti občanské války.
