KOMENTÁŘ / Maďarsko od července umožňuje nekontrolovaný vstup občanům Ruska a Běloruska do schengenského prostoru. Kroky Maďarska se stávají bezpečnostním rizikem pro celou Evropu v době, kdy Rusko zintenzivňuje sabotážní operace a hybridní útoky. Orbán otevírá dveře ruským a běloruským gastarbeiterům, ale možná i špionům a teroristům.
Vstupovat do schengenského prostoru mohou občané osmi třetích zemí – včetně dvou výše zmíněných – na základě programu Národní karty, a to bez bezpečnostní kontroly. Opatření není žádnou novinkou. Ještě před 8. červencem, kdy došlo k rozšíření seznamu zemí, přišlo velké množství ukrajinských a srbských gastarbeiterů s takzvanými Národními kartami. Nově je ale na seznamu i Rusko a Bělorusko.
U Národní karty není – na rozdíl od hostujících pracovníků – stanoven maximální počet osob za rok, neexistují žádná vyloučená povolání a občané Bosny a Hercegoviny, Severní Makedonie, Moldavska, Černé Hory, Srbska, Ukrajiny a hlavně Ruské federace a Běloruska mohou pracovat prakticky kdekoliv. Zároveň k žádosti nemusí předkládat potvrzení o poptávce po pracovní síle.
Rozšíření seznamu států, jejichž občané mohou přijet do Maďarska a odtud pokračovat do celého schengenského prostoru, přišlo krátce poté, co maďarský premiér Viktor Orbán navštívil Moskvu v rámci své „mírové mise“. Tam jednal k nelibosti lídrů Evropské unie s ruským prezidentem Vladimirem Putinem.
Nyní je Orbán znovu kritizován. Manfred Weber, předseda Evropské lidové strany, v dopise, který má k dispozici deník Financial Times, uvedl, že tento krok umožní neprověřeným Rusům nerušeně cestovat po velké části Evropské unie a vyvolává „vážné obavy o národní bezpečnost“.
Maďarské Národní karty by mohly vytvořit vážné mezery pro špionážní aktivity a potenciálně umožnit velkému počtu Rusů vstup do Maďarska s minimálním dohledem nad jejich dalšími aktivitami v Evropě. Maďarsko tak neohrožuje jen svoji bezpečnost, ale i bezpečnost celého bloku.
Je to paradoxní. Některé státy Evropské unie se uzavírají ruským turistům. Mezi nimi je i Česká republika. Na druhé straně se ale Maďarsko Rusům a Bělorusům otevírá.
Bezpečnostní ohrožení celé Evropy
Není tak divu, že krok Maďarska vyvolává v Evropské unii nelibost. Podle pravidel Evropské unie sice mají národní vlády pravomoc rozhodovat o legální migraci a pracovních povoleních. Lidé ze třetích zemí, kteří mají vízum Evropské unie, se nicméně mohou volně pohybovat uvnitř schengenského prostoru, který zahrnuje 29 zemí včetně Norska a Švýcarska.
V době, kdy ruští agenti zintenzivnili sabotážní operace a hybridní útoky v šedé zóně na Západě, jde o krok, který může ohrozit bezpečnost ve všech těchto 29 zemích včetně České republiky. Bezpečnost Evropy je navíc už tak částečně nalomená kvůli pokračující válce na Ukrajině.
Operace, které Západ spojuje s Ruskem, zahrnují žhářský útok na podnik v Londýně napojený na Ukrajinu a vlnu kybernetických útoků s cílem narušit evropské železniční sítě v zemích na východním křídle NATO. Cílem této operace bylo podle ministra dopravy Martina Kupky (ODS) i Česko.
Jde ale i o rušení signálů GPS v pobaltských státech a neúspěšné plány na sabotáž amerických vojenských základen v Německu. Další česká stopa je potom u nezdařeného pokusu o zapálení autobusů v Praze. „Existuje zde podezření, že útok byl organizován a financován pravděpodobně z Ruska,“ prohlásil premiér s tím, že jde o součást hybridní války, která je proti České republice vedena. Stejně tak Rusko zřejmě stojí i za požárem největšího varšavského nákupního centra.
U dalších podobných incidentů, které jako by byly zcela v souladu s ruskými plány – jako byl květnový požár v německé továrně patřící společnosti, která pomáhá vyrábět systémy protivzdušné obrany, a dubnový záhadný výbuch v britské muniční továrně – se neprokázalo, že by šlo o sabotáž. Západní politici ale zůstávají obezřetní. Sabotáže a diverzní akce vyšetřují i některé další evropské země včetně Švédska, Litvy nebo Lotyšska.
„Prakticky každý spojenec byl tímto zintenzivněním ruských hybridních útoků zaskočen,“ prohlásil americký ministr zahraničí Antony Blinken po setkání ministrů zahraničí NATO v Praze. „Víme, co mají za lubem, a budeme reagovat jak individuálně, tak kolektivně, jak bude třeba.“
O tom, že Rusko vede proti Západu hybridní válku, se mluví již dlouho. Poslední události ji ale ukazují v celé její nahotě. Sabotéry Rusko motivuje finančně přes svou vojenskou zpravodajskou službu GRU. Maďarsko Rusku možná otevírá cestu k dalším podobným operacím.
Náhrada za špionskou banku?
Podle maďarského Forbesu je jediným vysvětlením pro usnadnění vstupu Rusů do Maďarska dostavba jaderných bloků elektrárny Paks II ve středním Maďarsku, asi 100 kilometrů jižně od Budapešti. Výstavba dalších dvou bloků se připravuje na základě smlouvy s ruským Rosatomem a úvěru od ruského státu.
Výstavbu jaderné elektrárny ale léta doprovázejí problémy. Podle Forbesu už navíc v Maďarsku v souvislosti s dostavbou jaderné elektrárny žije malá ruská kolonie o několika tisících lidech. Problém je také v tom, že Národní karta nevyžaduje upřesnění zaměstnání. V praxi tak mohlo Maďarsko otevřít dveře do schengenského prostoru.
Dalším možným důvodem k rozšíření Národní karty pro Rusy může být i zlikvidování Mezinárodní investiční banky (IBB). Na tu Spojené státy uvalily v souvislosti s válkou na Ukrajině sankce. O IBB se mluvilo jako o „trojském koni“ pro ruské zpravodajské operace a špionážní aktivity proti Evropské unii.
To naznačovala i skutečnost, že bývalý šéf banky Nikolaj Kosov má úzké vazby na ruské zpravodajské služby a že jeho otec byl v 70. letech 20. století špičkovým agentem KGB v Budapešti, zatímco jeho matka byla označována za „jednu z nejpozoruhodnějších špionek 20. století“.
Cílem ruských špionů není Maďarsko. Přijíždějící Rusové nebudou omezeni v cestování. Mezi státy schengenského prostoru mohou překračovat hranice na kterémkoliv místě, aniž by museli projít hraniční kontrolou. Dveře do Evropy jsou jim tak otevřené a otevřené je drží Viktor Orbán.