Petr Hlaváček (STAN) FOTO: ČTK / Šulová Kateřina
FOTO: ČTK / Šulová Kateřina
Západoevropská města nám utekla. Dnes, když jedou turisté do Kodaně, tak jedou na moderní bytové domy, na metro, na koncertní sál a na knihovnu. Památek je tam mnohem méně než u nás, ale západní Evropa nám utekla, říká náměstek pražského primátora pro územní rozvoj Petr Hlaváček (STAN). V rozhovoru pro deník FORUM 24 říká mimo jiné to, zda mohla pražská koalice vzniknout dříve, a popisuje, jak se dívá na kumulaci funkcí, za kterou jsou kritizováni někteří členové rady města.
Ve čtvrtek proběhla první schůze zastupitelstva hlavního města Prahy, na které byl zvolen nový primátor, jeho náměstci a členové rady města. Jaký z ní máte pocit?
Celý den byl nabitý emocemi.
Ta vyjednávání trvala zhruba půl roku a občas nebyla úplně hezká. Bude koalice dostatečně silná na to, aby pohromadě vydržela až do konce volebního období?
Objektivně to nemůžu vědět, ale můžu vám říct, jak to vidím já a co pro to budu dělat. Po dlouhém přemýšlení o městě vidím, že komunální politika má silnou ideovou složku, ale zároveň vidím, že pražské a vůbec české prostředí velmi inklinuje k praktickým řešením. V průběhu jednání jsem si uvědomil, že prakticky jakékoliv radě zbývá tři a půl roku. Zlí jazykové vždy ještě tvrdí, že posledního půl roku jsou volby. Myslím, že jsme v minulé koalici pracovali do poslední chvíle.
Něco na tom ale je. Takže je to o zodpovědnosti koalici racionálně uzavřít, tak aby město mohlo fungovat. Teď je to tak, že jsou skoro všichni trošku nespokojení. Je to výsledek proporčního systému, kdy se rada skládá na základě povolebního počtu mandátů v zastupitelstvu. Do toho je Praha specifická ještě množstvím podjednotek. Je cesta k racionalizaci, ale ta vůbec není na stole. Znamenalo by to racionální mnohaletou debatu, která by musela být vedena z vládní úrovně. Ta by pravděpodobně vedla k přímé volbě primátora, jako v úspěšných německých městech.
Takhle to voliči vždy nastaví, nikdo se na ně nemůže zlobit a je třeba sestavit funkční koalici. Když potom máte možnost pracovat na programových tezích, tak se na ně díváte a říkáte si: „Tak, teď se bavíme o tom, které projekty za tři a půl roku posuneme, které prostě neposuneme, a jak je posuneme tak, aby se na ně dalo rozumně navazovat.“
Když se na to díváte s odstupem času, nebylo zbytečné, že vyjednávání o vedení města trvalo tak dlouho? Praha Sobě ve vedení není, zastupitel Wolf (KDU-ČSL) také ne, koalice SPOLU se také vzdala pozice supernáměstka, který jednání nějakou dobu blokoval. Obě strany tedy nakonec ustoupily. Nešlo to udělat dříve?
Znáte to, když přijdete do prvního ročníku například střední nebo vysoké školy a máte pocit, že tam mezi těmi lidmi v životě nemůžete mít kamaráda, protože všichni jsou tak trochu divní? A potom v nějaké chvíli máte jednoho kamaráda, dva, tři a hledáte nějaký průnik a jdete na ping-pong, na pivo nebo si čtete „sovětskou“ literaturu. Lidé k sobě přicházejí s velkou mírou různých předsudků, a když jsou okolnostmi směrováni k tomu, že musí hledat průnik, tak od toho buď odstoupíte a řeknete: „Mně to za to nestojí“, nebo si řeknete, že vám to za to stojí, protože o tom městě spoustu víte.
Asi to šlo udělat dřív, ale jednotlivá poznání terénu v tom průzkumu bojem chvíli trvají. Trochu dřív to šlo, ale ty antagonismy, ideové rozpětí a předcházející předsudky byly významné.
Mají na té dohodě nějakou zásluhu i předsedové vládních stran, kteří tlačili na to, aby v Praze vznikla koalice na vládním půdorysu?
Úplně nedovedu posoudit ostatní strany, ale my jsme od Vítka Rakušana měli podporu a souhlas s tím, že by bylo dobré shodnout se na vládním půdorysu. Že by nás k tomu někdo ale nutil, tak to v žádném případě. Nedovedu posoudit ostatní strany, ale skoro bych řekl, že je to hodně podobné.
Pokračujete v pozici náměstka pro územní rozvoj. Exprimátor Zdeněk Hřib (Piráti) je náměstkem pro dopravu, které se věnoval i v době, kdy byl primátorem. Jde taky o jedny z nejvýznamnějších postů v radě. Vnímáte to spolu s Piráty jako vaše vítězství?
Tak bych to neřekl, byť to tak někdo může vnímat. Nazval bych to asi odpracovanou pozicí. Nikdo není nenahraditelný, ale někdo o tom ví víc, zná více lidí. Obecně se tomu říká kompetence. Je lepší, když politická reprezentace je více kompetentní než méně kompetentní. Nenazval bych to vítězstvím, ale určitou odpracovaností.
Myslím si, že kolegové Piráti jsou učenliví a že udělali za čtyři roky velký posun. Struktura města, bydlení, školy, práce, to jsou kosti a maso a doprava jsou tepny. Je to velmi komplexní a nesnese to zjednodušený ideologický pohled. Každý, kdo chce dělat komunální politiku poctivě, tak tu komplexnost musí vnímat. Za mě kolegové Piráti udělali za čtyři roky obrovský posun a jsem zvědavý, jak to bude teď.
Ve středu jste na facebook napsal, že vaše koalice dokončí metro D a městský okruh. Není to možná až moc ambiciózní plán?
To byla snaha o velmi rychlou reakci a přílišné zjednodušení. Já jsem na tuto otázku odpověděl mockrát a v celé složitosti tohoto problému. Tohle byla zkratka, které by si nikdo nevšiml, kdyby ji kolegové z Prahy Sobě trochu škodolibě nepoužili, což bylo v rámci politického boje pochopitelné, a já to beru a omluvil jsem se.
Takže metro D za vaší vlády hotové nebude?
Ne, je to velmi silná zkratka, která říká, že děláme všechno pro to, aby se stavělo. Metro D není jen ten úsek, který se staví. Komplexní metro D je od Písnice až po náměstí Republiky a jeho výstavba bude trvat mnoho let, podle toho, jak bude rozhodnuto ohledně jeho pokračování.
Existují různé názory, které říkají, že by metro D nemělo jít na náměstí Republiky, ale jiným směrem, protože původně bylo projektované směrem do Letňan. Z mého pohledu má jít metro D na náměstí Republiky, protože tam v tuhle chvíli dělá nejvíc dopravní práce, a má vznikat další trasa nejen v nejdůležitějším směru mezi Smíchovem a Pankrácem, takzvané metro E, které je už v metropolitním plánu, ale i další pokračování tvořící v budoucnu tangenciálně okružní trasu. Není vyloučené, že může mít jiný charakter než podzemní metro.
Pražany dlouhodobě trápí nedostupné bydlení. Co se dá udělat pro rychlejší výstavbu? Pomůže tomu novela stavebního zákona, která aktuálně leží v poslanecké sněmovně?
Myslím si, že tomu pomůže, když si všichni uvědomí, že se celá společnost musí nějakým způsobem snažit. Na dostupné bydlení nejsou žádné jednoduché zázračné návody. Když jste trochu obézní, máte vysoký tlak a otékají vám nohy, tak vám nebude stačit jen nejíst. Musíte toho dělat víc, musíte asi sportovat, lépe jíst a budete potřebovat i nějakou medikaci.
Je potřeba kvalitnější a vyšší produkce. Často uvádím jako příklad první republiku, kdy stavěly firmy, církve, stát, města, družstva a soukromníci. Praha se rozrostla z města o zhruba 600 tisících obyvatelích na zhruba 900 tisíc. Vznikla metropole tehdejšího Československa. Tehdejším nástrojem byla státní regulační komise. Dnes je největší aktivita vložena do soukromého sektoru a taky je pod největší kritikou. Proto jsme aktivní a Pražská developerská společnost, kterou jsme založili, má už teď významnou porci bytů v přípravě. V tuto chvíli v různém stupni zhruba osm tisíc. Musí být lepší stavební zákon. U toho, co se chystá, mám mírné obavy, že nenaplní očekávání. Kombinace snahy všech a komplexní činnost k tomu přispějí.
Chystáme v rámci vysvětlovaní toho, co se bude dít s metropolitním plánem, prognózu, kde je vidět, jak se dlouhodobě musí připravovat území k výstavbě, jak se musí připravovat školy, školky nebo vybavenost. V české společnosti je to hodně zanedbané, protože se pozitivní plánování v tvorbě vystavěného prostředí dlouhodobě zanedbávalo.
Západoevropská města nám utekla. Dnes, když jedou turisté do Kodaně, tak jedou na moderní bytové domy, na metro, na koncertní sál a na knihovnu. Památek je tam mnohem méně než u nás. Evropa směřuje k obytnějšímu městu, kde je radost bydlet. To je práce pro spoustu lidí na delší dobu.
Pro primátora Bohuslava Svobodu (ODS) a další radní hlasovali také zastupitelé hnutí ANO. Znamená to, že v Praze neuvidíme něco podobného jako v poslanecké sněmovně, kdy spolu koalice a opozice skoro nemluví? Můžeme počítat s tím, že ke shodám bude docházet i mezi vámi a hnutím ANO a že nebudete všechno tlačit jen svojí většinou?
Ve spoustě témat byla shoda i v minulém volebním období. Byl jsem docela hrdý, že spoustu věcí jsme projednali na platformě výboru pro územní rozvoj, kde byly proporčně zastoupeny všechny strany. Absolutní většina změn územního plánu se projednala a pak se odhlasovala napříč zastupitelstvem. Byl bych rád, kdybychom to teď udělali nějak podobně.
V poslední době se kolem pražského magistrátu hodně řešila kumulace funkcí. Například náměstek Jiří Pospíšil (TOP 09) zůstane i europoslancem, primátor Bohuslav Svoboda (ODS) zůstane řadovým poslancem, ale odejde z výborů a podvýborů. Není to chyba? Nemělo by se vedení hlavního města soustředit pouze na Prahu?
My jako Starostové nechceme vůbec nikoho kádrovat, protože je nám to ze srdce protivné. Já mám malý úvazek na fakultě, kde se věnuji jednomu předmětu pro nejmladší studenty. Do většího úvazku bych se nepustil, ale chápu, že každý má nějaké závazky. U pana Svobody vidím i určitou přidanou hodnotu, že může v parlamentu pomoci. Máme téma zákonů pro Prahu a to je hodně práce. Přeji panu docentovi, ať to hlavně zvládne.
Na zasedání zastupitelů hlavního města byl opět zařazen bod ke kauze Dozimetr. Jak je to teď s kauzou Dozimetr? Ovlivňuje ještě vaši stranu?
My to pořád vnímáme jako strašné memento, aby se něco takového neopakovalo. Na kandidátské listině jsme na to kladli velký důraz. Na zastupitelstvu se řešila otázka nastavení auditu, což měla na starosti Hanka Kordová Marvanová. Vůbec se nedá říct, že to byla její vina. Nedaří se z různých důvodů dokončit výběrové řízení na provedení auditu dopravního podniku, aby zastupitelstvo mělo jasnou představu toho, co se tam odehrávalo.
