ROZHOVOR / Nerad sázím na jednu kartu a tento projekt je tak důležitý, že beru jako samozřejmé, že musíme mít připravených více lokalit, říká k výstavbě gigafactory šéf občanských demokratů v Moravskoslezském kraji a lídr tamní koalice SPOLU pro letošní krajské volby Radek Kaňa. Plán vybudovat haly v Dolní Lutyni na Karvinsku narazil na odpor tamních obyvatel. Kaňa však podle svých slov věří, že veřejně bude ve hře další lokalita během krátkého časového horizontu. V rozhovoru pro deník FORUM 24 zmínil dvě plochy na Karvinsku.

Na sociálních sítích jste se vyjadřoval k výstavbě gigafactory v Dolní Lutyni na Karvinsku. Jaká je šance, že se celý projekt podaří dotáhnout do konce?

Já jsem celkově životní optimista a věřím, že tento strategický a stěžejní projekt pro Moravskoslezský kraj se někde v našem kraji zrealizuje a „nastartuje ho“. Je třeba ale samozřejmě také dodat, že to bude velmi náročné a že času není mnoho.

Obyvatelé Dolní Lutyně v nedávném referendu výstavbu gigafactory poměrně jednohlasně odmítli. Vy jste na sociální síti napsal, že výsledky referenda respektujete. To nezní, že byste věřil, že se ta investice ve vybrané lokalitě povede...

Ještě si živě pamatuji dobu, kdy naši politici Evžen Tošenovský a Pavel Drobil přivedli do kraje automobilku Hyundai. I v té době připravovali více lokalit, Nošovice a Mošnov. Já nerad sázím na jednu kartu a tento projekt je tak důležitý, že beru jako samozřejmé, že musíme mít připravených více lokalit, což automaticky zvyšuje pravděpodobnost, že nějaká bude vyhovující. Všichni víme, že teď Nošovice i Mošnov generují zásadní podíl krajského HDP. Řeší se tedy intenzivně další lokalita, tento postup prosazuje mimo jiné na kraji Jakub Unucka a já kolegy na kraji plně podporuji.

Můžete být konkrétnější, o jaké lokalitě nebo lokalitách se bavíme?

Karvinsko disponuje plochami po těžbě, takže například areál Barbory je aktuálně v přezkumu. Stejně tak se můžeme bavit nově o Dolu 9. květen, který tento týden Regionální stálá konference (RSK) vyřadila ze strategických projektů. Lokality na Karvinsku dávají celkově mnohem větší smysl než lokality na Frenštátsku nebo Frýdecku, kde není téměř žádná nezaměstnanost a Onsemi zde chystá další významnou investici ve výši 44 miliard korun.

Byl bych rád, kdybychom pro investora připravili lokalitu, která má odporu a navazujících komplikací co nejméně.

Musíme se teď bavit se všemi majiteli vhodných lokalit, u některých víme, že plánují na svých brownfieldech pole solárních panelů. Pokud jsou tyto lokality vhodné, musíme jednat, ať na nich stojí strategický projekt s přínosem pro celý kraj, a ne soláry.

Pojďme ještě k Dolní Lutyni, odpůrci výstavby gigafactory vyčítají vládě i kraji nekomunikaci s místními. Jak se na to díváte vy?

Tady mohu s klidem říct, že se komunikovalo vše, co může být veřejné. Vznikl velmi podrobný web www.parklutyne.cz, informace k projektu vyšly v lokálních médiích, byly k dispozici na webových stránkách radnic, do jejichž obvodů projekt zasahuje, dokonce probíhala informační kampaň na místě formou infostánků k projektu v několika termínech. Nakonec se lidé mohli vyjádřit formou referenda ⁠– nevím, co víc ještě lze dělat v rámci participace s občany. Lidé nemají pouze informace z interních vyjednávání, které nemám například ani já v pozici vládního náměstka.

Kritika přichází také na to, že nebylo oznámeno, kdo je tím investorem. Přitom mezi novináři i některými politiky jméno firmy tiše už nějakou dobu koluje. Proč se jméno investora tají?

Je to jedna z podmínek investora, je třeba ji respektovat. Já myslím, že je to zcela pochopitelné v případě, kdy jde o významného soukromého investora, který má v hledáčku i lokality mimo Českou republiku.

Dále čtěte

Onsemi rozšíří v Rožnově výrobu čipů, investuje přes 40 miliard korun. Velký uspěch pro Česko, vzkázal Fiala

Americká společnost onsemi rozšíří výrobu čipů ve svém závodě v Rožnově pod Radhoštěm. Investuje dvě miliardy dolarů, což je v…

Zmínil jste tedy jiné lokality, jak rychle je možné nějakou připravit? Bude tak dlouho investor čekat?

Cílem všech zainteresovaných je tuto šanci nepromarnit. Věřím, že se bavíme o krátkém časovém horizontu, kdy bude veřejně ve hře další lokalita.

Neměla by ale vláda přece jen gigafactory v Dolní Lutyni prosadit? Odpor občanů přece hrozí i v jiné lokalitě. Můžu zmínit „protesty“ některých obcí k výstavbě vysokorychlostních tratí a mohl bych pokračovat také u jiných projektů v Česku.

Vrátím se na začátek, odpor občanů není jediný problém lokality. Vždy jsou u každého většího projektu pochybnosti, najdou se lidé, kteří nebudou souhlasit s žádnou stavbou. Já vždy říkám, že komunikace a participace k velkým projektům patří a názor lidí, kterých se projekt dotkne přímo, je součást procesu a rozhodování. Byl bych rád, kdybychom pro investora připravili lokalitu, která má odporu a navazujících komplikací co nejméně.

Co by vlastně gigafactory na Karvinsku tamním obyvatelům, obcím a městům přinesla?

Já znám LG Energy Solution ve Wrocławi, která dělá z Polska evropského lídra v tomto odvětví. Jsou zde desítky moderních výrobních linek. LG si platí stovky doktorandů na vysokých školách, výrazně spolupracuje s univerzitou, ve fabrice jsou opravdu vysoce kvalifikovaní lidé, kteří berou významně nadprůměrný plat. I přes větší fluktuaci přináší projekt sekundární efekt, přichází další technologické firmy, které ví, že v lokalitě jsou vzdělaní a kvalifikovaní lidé.

Chci, ať je náš kraj místem, kde chtějí žít i mladí. Pořád si myslím, že někteří politici vnímají problém vylidňování kraje bez kontextu potřeb mladé generace.

Takže přínosů může být opravdu mnoho. Významné a okamžité investice ve výši až 200 miliard korun, asi sedm tisíc pracovních míst, rozvoj navazujících dodavatelských řetězců ve velmi moderním odvětví s vysokou přidanou hodnotou, rozvoj technického vzdělávání v moderním oboru budoucnosti, vznik nových škol a oborů, spolupráce s vysokými školami a univerzitami v oblasti výzkumu a inovací, lepší dopravní dostupnost vybrané lokality, kvalitnější bydlení, nové možnosti pro výzkum a inovace v oblasti nových materiálů, energetických systémů a udržitelných technologií.

To jsou všechno příležitosti, které mohou velmi rychle a efektivně nastartovat náš kraj. Investor ale může velmi rychle otočit pozornost do jiné země, pokud nebudeme schopni správnou lokalitu nabídnout.

Zůstanu ještě u Karvinska. Troufnu si říct, že jde o region, na který se dlouhodobě „kašle“, přitom má stejně obyvatel jako samotná Ostrava. Mohl bych zmínit například evropské peníze z Operačního fondu Spravedlivá transformace (OPST). Tam to vypadá, že ze zhruba 8,7 miliardy pro Moravskoslezský kraj určených na strategické projekty jsou zatím v realizaci pouze ty v Ostravě, na Karvinsku jsou nyní nejdál projekty za asi jednu miliardu a ostatní přihlášené projekty jsou, řekněme, ve hvězdách. Mám na mysli třeba výzkumný a vzdělávací park Eden Silesia v Karviné, který se zřejmě nestihne zrealizovat. Proč by se mělo vše realizovat v Ostravě, kde zatím, jak se zdá, skončí většina peněz ze zmíněného operačního fondu?

To je spíše otázka na Regionální stálou konferenci, těch 13 transformačních projektů z 65 celkově vybral tento orgán. Za mě těch karvinských projektů mělo být více.

Ostrava je třetí největší město České republiky s ročním rozpočtem téměř 15 miliard korun. Je vlastně fér, aby tam směřovaly peníze určené na řešení negativních dopadů odklonu od uhlí v nejvíce zasažených „uhelných“ regionech? Čím je zasažené město, které teď například oznámilo plán postavit fotbalový stadion za 1,5 miliardy korun?

Já novému primátorovi Ostravy (Jan Dohnal z ODS, pozn. red.) fandím. Ostrava je rychle rostoucí metropolí a v krátkém čase tady máme memorandum o výstavbě nových Bazal, v procesu je koncertní sál, který navrhlo světové studio Steven Holl Architects, ve hře je mrakodrap Ostrava Tower soukromého investora, který ponese rukopis věhlasného dánského studia ADEPT. Jestli se zrealizují dva ze tří projektů, bude to velký úspěch a Ostrava zase změní tvář. Nesmíme zapomínat na pozitivní externality, které se s růstem Ostravy přenesou postupně do všech regionů. Já se na jednotlivá místa kraje nedívám konkurenčně, naopak.

S čím půjdete do krajských voleb? Proč by obyvatelé Moravskoslezského kraje měli volit koalici SPOLU?

Naše kandidátka je složena jak z velmi zkušených politiků ⁠– současných krajských náměstků, starostek a starostů, radních obcí, tak jsme se vedle toho nebáli doplnit kandidátku o nové tváře, včetně nestraníků a mladých politiků. Politická konkurence tak silný a zkušený tým nemá, o tom jsem přesvědčen. Naši náměstci Stanislav Folwarczny, Jakub Unucka, Lukáš Curylo či Jiří Navrátil odvedli za čtyři roky velký kus práce a chtějí v ní samozřejmě pokračovat.

Dále čtěte

Ochranáři klidu proti živobytí. Vzpoura proti gigafactory v nejbědnějším koutu země

NÁZOR / Jsem poslední, kdo by popíral nutnost ochrany krajiny. Když ale někdo v jednom z nejbědnějších koutů země, kde není práce,…

Já osobně chci, ať je náš kraj místem, kde chtějí žít i mladí. Pořád si myslím, že někteří politici vnímají problém vylidňování kraje bez kontextu potřeb mladé generace. Je úplně skvělé, když odjedou mladí na zkušenou – za studiem, za praxí – do jiného města v České republice, nebo ideálně do zahraničí. Chci ale, ať se mají potom kam vrátit a ať mají náš kraj stále ve svých preferencích. Musí ale samozřejmě najít práci odpovídající svému vzdělání, musíme pro ně mít dostupné bydlení, bezpečný a čistý veřejný prostor včetně zlepšujícího se životního prostředí. Chci tedy například využít Státního fondu podpory investic a nastartovat bydlení pro mladé rodiny v kraji.

***

Radek Kaňa se narodil v roce 1978 v Opavě, část svého dětství prožil v Havířově, od roku 1988 žije v Šilheřovicích. Po vystudování Přírodovědecké fakulty Ostravské univerzity vyrazil na zkušenou do Londýna, z původně plánovaných šesti měsíců se stalo šest let. Po návratu ze zahraničí v roce 2010 se stal místostarostou a později i starostou Šilheřovic na Opavsku, k tomu vyučoval na střední škole a působil u mládežnických fotbalových celků Baníku Ostrava a SFC Opava. V letech 2020 až 2022 byl zastupitelem Moravskoslezského kraje, v současné době je předsedou ODS v Moravskoslezském kraji a náměstkem ministra vnitra.