Podle mě Vladimir Putin ani netušil, že je ruská armáda pouhou parodií na mocnou armádu, říká v rozhovoru pro deník FORUM 24 k rok trvající ruské agresi na Ukrajině europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL). Je přesvědčen o tom, že pro ruského diktátora je těžké couvnout a snaží se držet ruské občany v pozitivním přesvědčení, že na Ukrajině provádí speciální záchrannou operaci.

Je to rok, co Vladimir Putin poslal svá vojska na Ukrajinu. Co vás za tu dobu nejvíce překvapilo?

Nejvíce mě zaskočila nekompetentnost ruské armády, která se dlouhé roky chvástala, jak je silná, přitom skutek utek‚. Vojenská technika je často zastaralá, v dezolátním stavu nebo nefunkční. Rusko vtrhlo na Ukrajinu s cílem si ji za tři dny podmanit. Jak víme, to se nepovedlo. Může za to také neschopné velení ruské armády.

Dále čtěte

Snad se dočkáme porážky šíleného agresora. Politici okomentovali vliv války na Ukrajině

Přesně před rokem vtrhla ruská vojska na Ukrajinu a začala tak nejsurovější válka, kterou Evropa od druhé světové války pamatuje.

Počítal podle vás Putin s takovým vývojem?

Myslím, že věřil lidem kolem sebe, že Ukrajinu rychle obsadí. Podle mě ani netušil, že je ruská armáda pouhou parodií na mocnou armádu. Je pro něj těžké couvnout, snaží se držet ruské občany v pozitivním přesvědčení, že na Ukrajině provádí speciální záchrannou operaci.

Co ruského diktátora nejvíce zaskočilo?

Statečnost Volodymyra Zelenského, který neprchl z Kyjeva, rychlá a velká podpora členských zemí Evropské unie a Spojených států amerických a schopné velení na ukrajinské straně. Ukrajinci se dokázali přes prvotní šok rychle zkonsolidovat a začali postupně vytláčet Rusy ze svého území. Teď se situace trochu zasekla, ale stejně získali zhruba 40 procent okupovaného území pod svou kontrolu.

Pomáhají podle vás západní země Ukrajině dostatečně?

Vždy ta pomoc může být větší a rychlejší. Tady opravdu platí, kdo rychle dává, dvakrát dává. Rychlost je zásadní. Ukrajina potřebuje těžké zbraně a munici. Potřebuje stíhačky a tanky, ty některé státy dát nechtějí. Bojí se eskalace konfliktu, ale to je jen výmluva. Ukrajině musíme pomoci. Nikdo nechce mít Rusko blíž v Evropě.

Co se Západu v přístupu k Rusku a Ukrajině za ten rok nepovedlo?

Musíme více tlačit na dodržování sankcí. Víme, že Rusko díky nim krvácí, ale tyto sankce se daří i obcházet. Tlak Evropské unie musí pokračovat desátým, patnáctým balíčkem, dokud Rusko nezaženeme do kouta. Zmrazený majetek ruských oligarchů by měl putovat na obnovu válkou zničené Ukrajiny. Osobně bych byl pro přísnější a rychlejší zmrazení majetků všech vlivných a bohatých Rusů v Evropské unii, kteří jsou nějakým způsobem napojení na Kreml.

Ukázala válka Evropě, že spolupráce má smysl? Je dnes díky konfliktu Evropa jednotná?

Evropská unie dokázala zareagovat naprosto skvěle a rychle. Sedmadvacítka se shodla na zásadních věcech, což jen potvrzuje, že válka na Ukrajině státy Unie stmelila. Všichni vnímají hrozbu Ruska, které nikoho nebere jako rovnocenného partnera, což si Německo dlouhou dobu myslelo. Hlavně jsme se během poměrně krátké doby odstřihli od vlivu ruského plynu a ropy, což je pro další vývoj v Evropě zásadní. Stejně musíme postupovat i s Čínou, jež je boxerskou terminologií těžká váha. Rusko je v porovnání s ní o dvě váhové kategorie níž.

Dále čtěte

Nový Týdeník FORUM: Putinovo fiasko je po roce války zjevné

Nový Týdeník FORUM se vrací k návštěvě amerického prezidenta v Kyjevě. O tom, že šlo o historickou událost, svědčily i…

Co považujete za největší úspěch za celou dobu trvání konfliktu?

Úspěchem je neúnavná pomoc Západu na všech frontách – finanční, humanitární, vojenská a samozřejmě přijímání uprchlíků. Lidé posílají peníze neziskovým organizacím, které je dále přeposílají Ukrajině. Ta vlna solidarity je neuvěřitelná. Dále je to vytrvalost a zarputilost samotných Ukrajinců, kteří denně nasazují životy za to, aby se zase jednou mohli v míru a klidu nadechnout ve své zemi. Je to hrdý národ, který Kreml i přes masivní propagandu podcenil. A v neposlední řadě přístup Evropské unie a rychlé kroky vedoucí k odstřihnutí se od ruských fosilních paliv.

Vy jste na sociálních sítích napsal, že jezdíte poměrně často na Ukrajinu. Kdy jste tam byl naposled a co konkrétně jste tam řešil?

Tento týden jsme s kolegy z výboru INGE (Zvláštní výbor pro zahraniční vměšování do všech demokratických procesů v Evropské unii včetně dezinformací a pro posílení bezúhonnosti, transparentnosti a odpovědnosti v Evropském parlamentu, pozn. red.) navštívili Kyjev, kde jsme strávili tři dny. Bylo to zrovna v době, kdy tam přijel americký prezident Joe Biden, takže o bezpečnost bylo tentokrát postaráno. Museli jsme čekat hodinu ve vlaku, protože americká hlava státu měla přednost. Setkali jsme se zástupci ukrajinského parlamentu a experty na dezinformace a kyberútoky. Vyměnili jsme si zkušenosti a dozvěděli se spoustu zajímavých informací. V tomto se můžeme od Ukrajiny hodně naučit.

Hrozí podle vás eskalace současného konfliktu? Například válka v celé Evropě.

Napadnout členský stát NATO a Evropské unie si Putin určitě nepřeje. To by byla pro Rusko konečná. Věřím, že tak hloupý není.

Troufnete si říct, jak to může celé dopadnout? 

Je těžké předvídat, nicméně věřím, že Rusko pod tlakem a ztrát mnoha lidských životů a vojenské techniky přistoupí na mírová jednání, která budou znamenat úplné osvobození ukrajinského území. Byl bych rád, kdyby válka skončila co nejdřív, ale podmínky musí stanovit ukrajinská strana.