Severní Korea vyhodila do povětří úseky silnic a železnic na své straně silně opevněné hranice mezi oběma zeměmi a zvýšila tím napětí na Korejském poloostrově. V úterý to napsala agentura Reuters s odvoláním na jihokorejskou armádu. Ruské ministerstvo zahraničí už v pondělí obvinilo Jižní Koreu ze zvyšování napětí ve vztazích s komunistickým Severem a vyzvalo k diplomacii při obnově klidu a bezpečnosti na Korejském poloostrově.
Režim Kim-Čong-una zničil silniční a železniční spojení Severní a Jižní Koreji kolem poledne místního času. V reakci na to vypálila jihokorejská armáda varovné výstřely jižně od vojenské demarkační linie rozdělující obě země, ačkoli výbuchy nezpůsobily na soulské straně hranice žádné škody.
Výbuchy přišly poté, co se Pchjongjang minulý týden zavázal zcela odříznout mezikorejské silnice a železnice a dále opevnit oblasti na své straně hranice. Soul v pondělí varoval, že se Sever připravuje na detonaci, připomněla agentura Reuters. Severní Korea podél hranice instalovala miny a zátarasy a v pondělí prováděla další práce s těžkou technikou, uvedla jihokorejská armáda v prohlášení zaslaném médiím.
Obě Koreje jsou technicky stále ve válečném stavu poté, co válka mezi lety 1950 a 53 skončila příměřím, nikoli mírovou smlouvou. Přeshraniční vazby jsou pozůstatkem období sbližování mezi zeměmi. Jižní Korea vynaložila na obnovu mezikorejské silnice přibližně 180 miliard wonů (132 milionů dolarů, pozn. red.).
Severní Korea v posledních letech posílila vojenské vztahy s Moskvou. Ruský prezident Vladimir Putin v červnu navštívil Pchjongjang, kde s vůdcem Kim Čong-unem podepsal dohodu o vzájemné obraně. Obě země si slíbily, že bezodkladně vynaloží všechny dostupné vojenské prostředky na pomoc partnerovi v případě války.
Ruské ministerstvo zahraničí už v pondělí obvinilo Jižní Koreu ze zvyšování napětí ve vztazích se severním sousedem a vyzvalo k diplomacii při obnově klidu a bezpečnosti na Korejském poloostrově. Reagovalo tak na pondělní prohlášení Soulu, že se Pchjongjang chystá vyhodit do povětří silniční a železniční spojení. Ten zase obvinil Jižní Koreu z vysílání dronů nad své hlavní město.
„Takové činy jsou hrubým zásahem do (severokorejské) suverenity a vnitřních záležitostí s cílem zničit její právní stát a politický rámec a upřít jí právo na vlastní rozvoj. Zajištění dlouhodobého míru a stability v subregionu je možné pouze politickými a diplomatickými prostředky na základě nedělitelné bezpečnosti. Jiná cesta neexistuje, pokud agrese není skutečným cílem Jižní Koreje a jejího ,většího‘ spojence, Spojených států,“ napsala mluvčí ruského ministerstva zahraničí.
Napětí přichází v době sbližování mezi Pchjongjangem a Moskvou. V roce 2000 Rusko podporovalo sankce OSN proti Severní Koreji s odůvodněním, že její jaderné testy hrozí poškodit úsilí o zastavení šíření jaderných zbraní. V březnu Rusko vetovalo rezoluci OSN o obnovení panelu expertů, který zkoumá porušování sankcí Rady bezpečnosti ze strany Severní Koreje.
Kyjev i řada vojenských expertů tvrdí, že Rusko používá při úderech proti Ukrajině severokorejské rakety. Moskva i Pchjongjang to popírají. Jižní Korea také tvrdí, že Pchjongjang poslal do Ruska tisíce kontejnerů s municí a zbraněmi, které mají být použity na Ukrajině.
Jak již deník FORUM 24 informoval, ruský prezident Vladimir Putin předložil státní dumě návrh zákona o ratifikaci dohody o strategickém partnerství mezi Ruskou federací a KLDR. Podle pozorovatelů nejde o nic jiného než o snahu jasně zlegalizovat působení severokorejských vojáků ve válce na Ukrajině.