ilustrační foto FOTO: Tasnim News Agency / Wikimedia Commons / Public Domain
FOTO: Tasnim News Agency / Wikimedia Commons / Public Domain
Tisíce členů různých proíránských militantních skupin z Iráku, Sýrie, Jemenu a dalších zemí Blízkého východu jsou připraveny přijet bojovat do Libanonu po boku hnutí Hizballáh proti Izraeli, pokud by nynější přeshraniční konflikt na severu Izraele přerostl ve válku. Informovala o tom v neděli agentura AP s odvoláním na své zdroje z těchto frakcí a analytiky. Napětí mezi Izraelem a Hizballáhem v posledních týdnech výrazně vzrostlo a i o tomto konfliktu bude ve Washingtonu jednat izraelský ministr obrany Joav Galant, který tam odletěl v neděli ráno.
„Jednání s vysokými (americkými) vládními činiteli je klíčové pro budoucnost války. Během těchto schůzek budu probírat vývoj na jižní a severní frontě, v Gaze a Libanonu,“ uvedl Galant před odletem do USA podle serveru The Times of Israel (ToI). „Jsme připraveni na jakoukoli akci, která bude potřeba v Gaze, Libanonu a dalších oblastech,“ dodal Galant, který má v USA jednat mimo jiné se svým americkým protějškem Lloydem Austinem či ministrem zahraničí Antonym Blinkenem.
Cílem Galantovy cesty je podle ToI přimět americkou vládu odblokovat dodávky těžkých bomb, které Washington pozastavil v souvislosti s rozsáhlou pozemní operací izraelské armády na jihu Pásma Gazy v oblasti Rafáhu.
Server ToI připomněl, že Galantova návštěva se koná krátce poté, co izraelský premiér Benjamin Netanjahu tento týden zveřejnil video, na němž Spojené státy za pozastavení dodávek zbraní kritizoval a uvedl, že Blinken ho ujistil, že vláda se snaží „dnem i nocí“ pozastavení odblokovat. Bílý dům v reakci uvedl, že neví, o čem Netanjahu mluví, že jde jen o jednu dodávku jednoho typu zbraní, stran které není nic nového. Mluvčí Bílého domu také řekla, že ohledně uvolnění zásilky se vedou s Izraelem konstruktivní rozhovory.
Dřívější sporadické přeshraniční útoky mezi libanonským Hizballáhem a izraelskou armádou přerostly v intenzivní, téměř denní ostřelování loni v říjnu po teroristickému útoku palestinského hnutí Hamás na Izrael, jímž začala válka v Pásmu Gazy. Hizballáh je spojencem Hamásu a obě tato hnutí podporuje Írán. V posledních týdnech se konflikt na severu Izraele vyostřil, když izraelská armáda zabila vysoce postaveného regionálního velitele Hizballáhu. Šíitské islamistické hnutí Hizballáh pak v reakci provedlo rozsáhlý dronový a raketový útok na izraelské vojenské objekty na severu země.
Ve středu konflikt dál vyhrotil vůdce Hizballáhu Hasan Nasralláh, když prohlásil, že válka s Izraelem by neměla pravidel ani hranic. Rovněž řekl, že válka by se týkala i Kypru, pokud by izraelskému letectvu poskytl svá letiště. To ale odmítl kyperský prezident Nikos Christodulidis, podle něhož Kypr není nijak zapojený do vojenských operací v regionu. Kypr spolupracuje s Izraelem od března na humanitárním koridoru do Gazy, který ale příliš nefunguje kvůli přerušování provozu amerického mola u Gazy kvůli špatnému počasí. Nasralláh také ve středu zopakoval, že pokud chce Izrael zklidnit konflikt s Hizballáhem, musí zastavit válku v Pásmu Gazy.
Zmírnit napětí se tento týden pokusil i francouzský prezident Emmanuel Macron, jehož země má blízké vztahy s libanonskou vládou. Macron navrhl vytvořit spolu s USA a Izraelem skupinu, jež by se napětí mezi Libanonem a Izraelem snažila zmírnit. Izrael ale tento návrh odmítl.
Ohledně různých militantních skupin, které v minulosti bojovaly například v syrské občanské válce, ostřelují americké vojenské základny v Iráku a Sýrii či z Jemenu útočí na lodě v Rudém moři, Nasralláh ve středu řekl, že Hizballáh má sám více než 100 000 bojovníků. „Řekli jsme jim, děkujeme, ale bojovníků máme dost,“ citovala v neděli AP Nasralláha. Podle něj je do současného vzájemného ostřelování s izraelskou armádou zapojena jen malá část bojovníků Hizballáhu.
