V Praze se 15. února uskuteční mimořádný summit visegradské čtyřky k migraci, který vyvolává zjitřenou reakci německého tisku. Die Welt napsal, že Češi, Slováci, Maďaři a Poláci se bouří proti kancléřce Merkelové, a chtějí uzavřít uprchlickou balkánskou trasu. Její migrační politiku však zároveň tvrdě kritizuje Francie.
[ctete]30347[/ctete]
Visegradská čtyřka chce uzavřít balkánskou cestu
Rostoucí napětí v Evropě potvrzuje i týdeník Der Spiegel. Uvádí, že se proti plánům německé kancléřky staví mnoho členů Evropské unie, nejvýrazněji země V4. Podle listu je základem plánu Angely Merkelové dohoda, že EU každoročně z Turecka vyzvedne 200 až 300 tisíc běženců, kteří budou následně podle kvót rozděleni mezi evropské země. Ostatní by byli z Egejského moře vraceni do Turecka.
Visegradská skupina naproti tomu navrhuje uzavření hranic mezi Makedonií, Bulharskem a Řeckem. Tento náhradní plán ochrany vnějších schengenských hranic má být spuštěn ve chvíli, pokud bude Řecko nadále selhávat jako vstupní brána běženců do Evropy. Ani Turecko se zatím nejeví jako příliš spolehlivý partner a spíše vydírá, aniž by učinilo viditelný pokrok v omezení uprchlické vlny. Právě o tomto plánu má jednat pražský summit V4, na který byli pozváni i makedonský prezident Ďorge Ivanov a bulharský premiér Bojko Borisov.
Podle německého tisku tyto návrhy přímo míří proti plánům Merkelové, která dává přednost dohodě s Tureckem. Uzavření hranice by podle ní v Řecku vyvolalo chaos, a běženci by mohli v cestě do Evropy pokračovat přes Albánii a Itálii.
Der Spiegel spekuluje i o tom, že země V4 půjdou na nadcházejícím únorovém summitu EU kvůli řešení migrační krize do přímé konfrontace s Merkelovou. To však vlády visegrádské skupiny, včetně české vlády, odmítají.
„Dokud chybí společná evropská strategie, tak je legitimní, že státy na balkánské trase chrání své hranice. S tím jim pomůžeme,“ řekl Spiegelu slovenský ministr zahraničí Miroslav Lajčák. Dodal, že by bylo špatné přenechat Turecku řešení problémů Evropy.
Valls: Politika Merkelové je neudržitelná
Spor mezi Visegradem a Berlínem, ať už skutečný nebo částečně vyfabrikovaný, však není jediný, kterému musí migrační politika Angely Merkelové v současné době čelit. Nezvykle ostře na ni zaútočila Francie, dosud jeden z hlavních spojenců Německa v Evropě.
Premiér Manuel Valls před odletem na bezpečnostní konferenci do Mnichova prohlásil: „Tato politika, která je dočasně odůvodněná, je neudržitelná v dlouhodobém časovém horizontu.“ Zároveň zdůraznil: „Naše omezená kapacita, zvyšování napětí v posledních týdnech – v Německu a jinde v Evropě – vyžaduje, abychom řekli jasně: Evropa nemůže přijmout všechny migranty ze Sýrie, Iráku nebo z Afriky. Musí získat kontrolu nad svými hranicemi a azylovou politikou.“
To je v přímém rozporu s prohlášením kancléřky, že Německo přijme všechny syrské uprchlíky. Přímo na mnichovské konferenci Valls odmítl – podobně jako V4 a další země – Německem stále prosazovaný trvalý mechanismus povinných kvót. Poukázal na to, že dosud nebyl dodržen ani původní plán na přerozdělení 160 tisíc uprchlíků. Do této doby jich bylo rozděleno jen 500.
Nálady v Evropě se mění
V postoji francouzské socialistické vlády se zjevně promítají nálady veřejného mínění, kterým naslouchá zejména Národní fronta Marine Le Penové, ale i Republikáni Nicolase Sarkozyho. Podobná situace je ovšem v řadě dalších evropských států.
I německý tisk přiznává, že středoevropské země mají spojence ve všech stranách německé vládní koalice. Zejména CSU prosazuje co nejrychlejší omezení přílivu uprchlíků, kterých do Bavorska přišlo v letošním roce už 100 tisíc. Hlasy po stanovení horních limitů se v souladu s většinovým německým veřejným míněním ozývají i z CDU, Merkelová je zatím odmítá. Místopředseda poslanců sociální demokracie (SPD) Axel Schäfer zase podporuje uzavření balkánské cesty.
O čem tento stav svědčí? Pokračující živelná migrační vlna, kdy není zcela jasné, kolik skutečných válečných a ekonomických migrantů se v Evropě pohybuje, vyvolává nervozitu evropských vlád a některé začínají jednat na vlastní pěst. Zavádějí hraniční kontroly, staví ploty na hranicích, zpřísňují azylové a sociální zákony, stanovují stropy pro příjem běženců a začínají s deportacemi těch, kdo nesplňují nároky na azyl.
Část evropské veřejnosti se radikalizuje. I z toho důvodu, že s nimi zodpovědní činitelé a mainstreamová média často nejednali na rovinu a zatajovali či bagatelizovali některé negativní jevy, které s sebou migrační proces nevyhnutelně přináší. Teď se situace mění i v této oblasti a tento stav se odráží i v Německu.
Loni jen do Německa dorazil milion běženců, což vyvolalo nemalé problémy s logistikou a se zajištěním ubytovacích kapacit. Pokračování tohoto trendu v následujících letech už přesahuje i jeho možnosti. Většina Němců se domnívá, že vláda migrační krizi nezvládá dobře. Na tento stav postupně reaguje i kancléřka, která vyhlašuje, že většina uprchlíků přišla z ekonomických důvodů a bude muset zemi opustit. Zpřísňuje azylové zákony.
O tom, že je situace vážná, svědčí i vyslání flotily lodí NATO do Egejského moře, které mají pomoci v boji proti pašerákům lidí. Situaci na nelegálních migračních trasách budou ze vzduchu monitorovat také speciální průzkumné letouny včasné výstrahy AWACS.
Udrží se Schengen?
Vyřešení této krize závisí na splnění řady kroků a ani jeden není jednoduchý. Klíčové je ukončení válečného konfliktu v Sýrii, které je zatím i přes probíhající jednání v nedohlednu. Vojenské angažmá Ruska naopak podnítilo další uprchlickou vlnu.
Evropa konečně musí dostat migraci pod kontrolu. Musí být schopna účinně chránit vnější schengenskou hranici, likvidovat pašerácké mafie a zvýšit ekonomickou pomoc lidem trpícím válečným konfliktem přímo na Blízkém východě. Zároveň musí vyslat jasný signál, že zejména ekonomičtí migranti budou deportováni zpět. Totéž se však vyhlašovalo už před rokem.
Pokud se tyto úkoly nepodaří v dohledné době vyřešit, bude se krize prohlubovat. Radikální nálady ve společnosti budou stoupat. V krajním případě může dojít k rozpadu Schengenu, což by vyvolalo obrovské ekonomické ztráty. Ve hře je tedy v letošním roce opravdu hodně. Stane se bodem obratu?
[ctete]41463[/ctete]
