Pojem státní ideologie by měl být zakotven v ruské ústavě, protože společnost nemůže existovat bez ideologie, prohlásil 22. listopadu předseda ruského Vyšetřovacího výboru Alexandr Bastrykin.

„Společnost nemůže existovat bez ideologie, to jsou elementární pojmy státu a práva. Nyní probíhá speciální vojenská operace a jedním z cílů SVO (speciální vojenské operace, pozn. red.) je denacifikace Ukrajiny, tedy zničení ideologie fašismu. Jeden z cílů SVO se dnes naplňuje, proto navrhuji, abychom se tím vážně zabývali. S ohledem na naši historickou společnost, s ohledem na současné reálie, v nichž žijeme, s ohledem na perspektivy rozvoje naší společnosti je třeba ještě formulovat ideologii naší společnosti, naše cíle a zakotvit je v Ústavě Ruské federace,“ řekl Bastrykin na konferenci „Děržavinské čtení“ v Moskvě.

Dále čtěte

Nový Týdeník FORUM se ptá na diagnózu „nemocného muže Evropy“

Německý list Welt ve svém článku označil Česko za „nemocného muže Evropy“, čímž vyvolal velký tuzemský neklid a nevoli. Malá…

Bastrykin také sdělil, že je třeba stále pracovat na úpravách ústavy. Mělo by v ní podle něj také zakotveno, že vnitrostátní právo by nemělo být podřízeno právu mezinárodnímu

Kremelský mluvčí Dmitrij Peskov později na brífinku označil návrh šéfa Vyšetřovacího výboru za pohled velmi autoritativní osoby. Peskov sdělil, že v současné době neexistuje žádné zvláštní stanovisko Vladimira Putina k možnosti zavedení národní ideologie.

V srpnu 2021 Putin prohlásil, že národní ideou, obrazem budoucnosti Ruska by měla být velká silná rodina. V květnu 2020 rovněž spojil národní ideu země s vlastenectvím a oddaností rozvoji státu.

Dále čtěte

Putin nemá plán na řešení katastrofy, proto odkládá oznámení kandidatury, tvrdí ideolog Satanovskij

V Rusku se v březnu 2024 mají konat prezidentské volby. Ačkoliv nikdo nepochybuje, že v nich zvítězí Vladimir Putin, kremelský…

Spisovatel Anatolij Nesmijan na exilovém ruském webu Echo konstatoval, že podobné touhy jsou pochopitelné.

„Zkrachovalý režim není schopen udržet normální vládnutí, a proto musí hledat možnosti a způsoby, jak bude nadále ovládat společnost, a tím si udržet moc. Vnitřní teror a vnější agrese patří k nástrojům, jak uvolnit ‚teplo‘ nahromaděné systémem, ale jde o nástroje velmi hrubé a hlavně obludně nákladné. Ideologie, v níž je donucování nahrazeno přesvědčováním, vypadá lákavě přinejmenším z hlediska snížení zátěže zdrojů stále se zhoršujícího vládnutí,“ píše Nesmijan.

Podle něj je ale ruská společnost jakýsi „nerovnovážný systém“, kde jsou podobné snahy marné. „Existuje zde však důležitá okolnost, která činí jakoukoli snahu o vybudování ‚chladné‘ společnosti marnou. Jak v termodynamice, tak ve společenských procesech se pojem teploty vztahuje na rovnovážné systémy. Současný stav ruského společenského systému však nelze nazvat rovnovážným. „Od roku 2019 Rusko vstoupilo do systémové katastrofy, což znamená, že jeho rovnováha je nenávratně zničena,“ míní spisovatel. Život společnosti se proměnil v peklo a to je energie, kterou nelze využít k užitečné práci a konstruktivním cílům.

Dále čtěte

Neprověřili jsme, ale doporučuji. Politici se vysmáli Babišovi, který hodil problémy svého hnutí na ODS

Expremiér Andrej Babiš (ANO) se po policejním zátahu v Pardubickém kraji, při kterém byli zatčeni a obviněni také členové jeho…

Proto se úřady snaží toto peklo dostat mimo společnost, jenže současně ji budují jako obleženou pevnost.

„Vyhlazování společensky aktivní části obyvatelstva prostřednictvím vojenských konfliktů, rozsáhlé věznění, vyhánění nespokojených do zahraničí – to je právě snaha odvést alespoň část entropie mimo systém, jiné cesty režim nemá,“ píše Nesmijan.

V takové situaci není možné zavést jakoukoli ideologii uspořádávající společenský pohyb, neexistují na to ani použitelné struktury. Ty, které formálně existují, třeba Jednotné Rusko nebo jiný falešný útvar, jsou samy o sobě krajně deideologizované a slouží výhradně k řešení osobních problémů svých účastníků.

„Ruský systém vládnutí je obludně rigidní, nemá na nic a nikde čas, všechna jeho rozhodnutí a návrhy nejsou jen reaktivní, jsou přijímána, když už je všemu konec a je třeba řešit úplně jiné problémy vzniklé neřešením těch předchozích. A ty se neřeší stejným způsobem, ale začínají se řešit, až když už ani tady není co řešit,“ hodnotí Bastrykinův návrh spisovatel Anatolij Nesmijan.