RECENZE / Mezinárodní filmový festival v Cannes skončil, červený koberec sbalen, vítězové vezou své trofeje domů. Letošní hlavní soutěž nabídla rozmanitá témata i žánry, došlo i na muzikál z prostředí drogových kartelů (!). Převažovaly ženské příběhy všeho druhu a napříč kulturami i časem, protlačilo se sem ale i pár snímků a postav z politické scény. Například Donald Trump, jehož mládí, povahu a první kroky v byznysu mapuje před tím, než nastoupil do Bílého domu, v lehce stylizovaném pojetí íránsko-dánský režisér Ali Abasi. Společenská témata a reálné předobrazy jej vždycky zajímaly – před dvěma lety přivezl do Cannes film Svatý pavouk o vrahovi chudých íránských prostitutek, inspirovaný skutečnou kauzou.

Totéž platí o jeho novém filmu The Apprentice (Učeň), v němž se scenáristou Gabrielem Shermanem zkoumá nemotorné společenské začátky, obchodní vzestup a zároveň cynickou a narcistní povahu amerického exprezidenta Donalda Trumpa. Titul je výstižný – sledujeme jeho cestu v 70. a 80. letech za úspěchem a bohatstvím, cestu plnou lží a sebestřednosti, kterou mu dláždí ostřílený, bezskrupulózní právník Roy Cohn s temným pohledem. Stylizován režisérem trochu do podoby čaroděje, učí svého „žáka“ úspěšným nekalým praktikám a tvrdému jednání. „Vždy útočit, útočit, útočit. Nepřipouštět špatné chování ani porážku,“ to je hlavní motto jeho obchodní i právní politiky, které si mladý Donald rychle osvojí.

Pilný učeň

Donald zprvu pracuje pro realitní firmu svého otce, obchází byty a vybírá peníze, někdy poměrně nevybíravým způsobem. Když si jej jediným upřeným pohledem vyhlédne v baru Cohn a pozve do své společnosti, chová se Trump jako typický naivní buran budící smích. Přesto poměrně záhy vycítí, že právníkova zkušenost a kontakty by mu mohly otevřít cestu k vlivným známostem i k penězům. Touží totiž postavit u nádraží luxusní hotel. A dlužno říct, že učněm je vskutku pilným a všeho schopným. Malá ochutnávka toho, co nastane v budoucnosti – a co už o Trumpovi víme. 

Dále čtěte

Příběh jelita z Buranova. Před 30 lety se ve filmu Amerika vydal český režisér po stopách Franze Kafky

NEZNÁMÉ PŘÍBÉHY FILMŮ / Letošní pražský knižní veletrh se odehrál mimo jiné ve znamení stoletého výročí smrti Franze Kafky (3.

Jsme svědky jeho cesty vzhůru, osvojení zručné rétoriky a klamavých, urážlivých slov, jeho narůstající sebejistoty a sebevzhlíživosti včetně drahého oblečení. Jediné, v čem zatím totálně plave, je okouzlení atraktivní blondýnkou Ivankou, česko-americkou modelkou, úspěšnou lyžařkou a posléze podnikatelkou. Ta totiž stejně jako on velmi dobře ví, co chce, a zprvu si z Donalda jen utahuje, aniž by brala vážně jeho nabídky k vážné známosti. Trump ale neumí prohrávat, a tak přes různá rozčarování nakonec triumfuje a Ivanka Zelnicková se stane jeho ženou (my víme, že na patnáct let).

Ze scény znásilnění mrazí

Abasi se snaží postihnout Trumpovy hlavní povahové rysy a chování, zábavné jsou scény, kdy si v oknech aut prohlíží svůj účes nebo domlouvá plastickou operaci hlavy. Dojde ovšem i na scénu znásilnění vlastní ženy – o níž se mluvilo dlouho před canneskou premiérou. Vychází z reality a proběhne poté, co ješitný Donald v době manželské krize neustojí Ivanin posměch kvůli svým vlasům a váze – a dlužno říct, že je natolik autentická, až při ní diváka mrazí. Arogantní, nenávistná a misogynní reakce, jakou si u člověka jeho typu dokážeme snadno představit. (Dodejme, že Ivana Trumpová později obvinění ze znásilnění odvolala. Trump to vždycky popíral a na jakékoli otázky směřující k tomuto incidentu odpovídal, že jde ze strany jeho bývalé manželky jen o falešnou interpretaci.) 

Obsazení je výborné. Sebastian Stan rozehrávající škálu arogance, namyšlenosti, cynismu i buranství působí v roli Trumpa uvěřitelně, přitom se naštěstí nesnaží o imitaci skutečného exprezidenta, což byl jediný možný přístup k žijící postavě.

Dále čtěte

Ať žije republika. Český velkofilm o osvobození, ale i o chamtivosti, který rozčílil Sověty

NEZNÁMÉ PŘÍBĚHY FILMŮ / Okupaci a konec války si mohli teď televizní diváci připomenout filmy Želary (Ondřej Trojan, 2003) a…

Jeremy Strong (kterého známe z vynikajícího podání Kendalla Roye v seriálu Boj o moc, za nějž dostal Emmy i Zlatý glóbus) pracuje s méně vděčnými, zato velmi účinnými hereckými prostředky. Pomocí jakési zvláštní fyzické nehybnosti, věčně pokerové tváře s démonickým výrazem očí a rychlé mluvy je ve finále ještě o něco hrozivější než Trump. Zlom nastane až ve chvíli jeho nemoci, kdy se karty náhle obrátí a již úspěšný a sebejistý Trump nakročený k budoucí politické kariéře (kterou „musí mít“) odměřuje dávky své pozornosti někdejšímu mentorovi, jenž ho „stvořil“…