Je vyloučené někoho psychiatricky diagnostikovat přes Internet a televizi. Psychopat ovšem už dnes není diagnóza, ale nadávka označující jedince se zcela nepřijatelným chováním. Těžké behaviorální excesy – to, že se někdo chová jako debil – ale přes mediální výstupy onoho jedince monitorovat lze. A nadávat tupému narcistovi, který fantazíruje o spiknutí a konspiracích, protože nemůže překousnout vlastní prohru, je zcela přijatelné. Jde totiž o soudy mravní, ne lékařské, a termínem „psychopat“ rozhodně nenaznačuji, že by byl Donald Trump duševně nemocný či nebyl zodpovědný za svá slova. Zrovna tak jako termín „psychopat“ bych mohl použít slovo s*áč nebo infantilní tajtrlík. V době, kdy americký prezident komunikuje pomocí Twitteru, lze výše zmíněná tvrzení doložit dokonce snadno, a jeho vlastními slovy.
Trumpova reakce na volební prohru je tak učebnicová, že ji ocením i jako sociální psycholog. Klinicky orientovaní psychologové a psychiatři pravděpodobně stahují mpčtyřky s Trumpovými povolebními stesky pro potřeby výuky. Je to fakt dobrý!
Z vědeckého hlediska…
P.T. autoři jsou uvedení v článku v tomto pořadí: Mgr. Petra Houbová, MUDr. Ján Praško, CSc., MUDr. Marek Preiss a MUDr. Erik Herman, a jsou pro znalého české psychiatrické a psychologické scény zárukou kvalitních informací. Ve své stati Narcistická porucha osobnosti uvádějí: „Narcistická porucha osobnosti se projevuje trvalou potřebou grandiozity, obdivu od druhých a nedostatkem empatie. Lidé s narcistickou poruchou osobnosti bývají velmi přecitlivělí na zranění sebevědomí. Mohou reagovat defenzivně hněvem, pohrdáním nebo nezájmem a přitom ve skutečnosti jsou zahlcení pocity šoku, zranění a studu. Patologický narcismus používá nadřazenosti, aby bylo možno zakrýt těžké pocity méněcennosti. Vysoké sebevědomí se snadno vytratí, pokud není potvrzováno druhými. V důsledku snadné zranitelnosti se pak jako následek kritiky, odmítnutí nebo nezájmu mohou objevit pocity zahanbení, deprese a zlosti, kterým se snaží narcistický jedinec uniknout. Nedokáže tedy přiměřeně zpracovávat selhání a neúspěch, jeho sebejistota je velmi křehká.“ (zdroj)
Netvrdím samozřejmě, že Trump trpí narcistickou poruchou osobnosti. To se přes Net dá vyšetřit těžko. Tvrdím, že je psychopat – což je nadávka. V plném výkladu na konci článku. A narcismus, podobně jako hysterie, patří k těm jevům, které se pohybují po škále exprese od povahový rys komplikující život okolí – vlastní život komplikující povahový rys – intenzita projevů vyvolávající pozornost a ambulantní psychoterapii – duševní nemoc s těžkou medikací – převládající hospitalizace či vězení. Zatímco pacient s narcistní/histrionskou poruchou osobnosti je sice nesnesitelný, ale pořád v podstatě duševně nemocný člověk, osoba s patologickým narcismem jako povahovým rysem je normální psychopat.
Jaké jsou rysy narcismu?
Citovaná stať říká: „Takový jedinec se ztotožňuje se svým vlastním ideálním obrazem, aby mohl být nezávislý na hodnocení druhých lidí. To, co není s ideálem slučitelné, je vytěsněné nebo projikované na druhé. Přetrvávání tohoto grandiózního self ale nepříznivě ovlivňuje osobnostní vývoj, především rozvoj ega, superega a objektních vztahů. Narcistické objektní vztahy jsou neúplné a typicky se pohybují mezi ,dobrým‘ a ,zlým‘. Spouštěčem frustrace bývá neúspěch, porovnávání se s druhými, které pacient pokládá za úspěšnější, kritika, nedostatek obdivu nebo neposlušnost ze strany druhých. Často druhým závidí nebo předpokládá, že druzí závidí jemu. Vzorcem dekompenzace jsou žárlivé nebo závistivé epizody, výbuchy hněvu nebo propady bolestnému smutku při zranění.“
Nyní se pojďme podívat, jak řečené vypadá v praxi – a mějme prosím na paměti, že ten gentleman si vždycky předtím, než si nalil na hlavu oranžový dressing, aby mu to slušelo, s potěšením poklepal prstem na jaderný kufřík odemykající smrt planety.
#kydy Včera v noci jsem vedl, často silně, v mnoha klíčových státech, volby měly téměř ve všech případech demokratický průběh a kontrolu. Poté, jeden stát po druhém, začala podpora magicky mizet, když se počítaly další hlasovací lístky. VELMI PODIVNÉ
Klient ukazuje, že není schopen přijmout porážku, přestože je nesporná – a okamžitě přechází do hněvivé agrese. Obviňuje – bez jediného důkazu – protistranu ze závažného zločinu manipulace s volebními hlasy. Tvrzení je tak nehorázné, že před ním varuje Twitter, což označuji jako #kydy.
Preiss a Millon v jiné studii píšou, že narcistní lidé mají egotickým sebe-zapojením, rozkoš jim primárně způsobuje pouhé pasivní bytí jejich já, soustřeďování se na sebe a svou dokonalost. Nadhodnocují se. Ale sebevědomí a nadřazenost bývají opřeny o falešné představy o sobě samém i okolí, nejsou v dospělém chování udržitelné, věrohodné. Sám narcis ovšem požaduje, aby okolí rozpoznalo a ocenilo jejich výlučnost. Vystupují tedy nápadně sebevědomě a arogantně a zneužívají k vlastním cílům okolí. Svět je zde proto, aby naplňoval jejich potřeby. A když si sprosťák svět, zde sprosťáci voliči, dovolí zachovat se jinak, než narcista potřebuje?
Na začátku:
#kydy Jsme zpět a VELCÍ, ale pokoušejí se UKRÁST volby. Nikdy jim to nedovolíme. Po uzavření voleb nelze hlasovat!
Ano, on je zpět a Velký, pardon, VELKÝ! Ale ONI (ONI rozuměj fuj) se mu pokoušej ty volby ukrást. Fuj. Takže později, už ukřivděně:
#kydy ŽÁDNÝ HLAS, KTERÝ PŘIŠEL PO DNU VOLBY, SE NEPOČÍTÁ!
Některé hlasy bude možná třeba spočítat
#kydy ZASTAVTE PODVOD!
Moje babička říkávala „mlít jako koza před smrtí“, psychiatrie zná termín perseverace – chorobně opakující se (třeba) výroky či představy. Zde možná vystačíme s tím, že pan prezident prostě mele pořád dokola, protože je naštvanej, a on prostě neprohrál, BÉÉÉÉÉ! Velmi by mne zajímalo, zda při psaní tohoto tweetu v Oválné pracovně Bílého domu kopal do odpadkového koše. Tipuji, že ano. Opět – jako je u narcisty zvykem – bez jakéhokoliv argumentu opakuje starší výrok, že prohra není jeho chyba, že vlastně není vůbec a že mu ji NĚKDO PODVODEM KRADE!
Jiří Adamec ve stati Narcismus – psychologická hrozba budoucnosti píše: „Přesmyky narcistní poruchy do dalších duševních obtíží jsou rovněž známé. Je to jednak masochistická problematika a tento druh přesmyku je zásadně přesmykem z obrany. Jiný problém nastává tam, kde se narcismus překlopí do situace ,stihomamu‘, kdy pacient trpí nevývratnou představou, že je pronásledován. Narcismus představuje tu oblast vnitřního utrpení, které neustále sebe sama prověřuje úzkostnou představou o nutnosti zaobírat se sebou samým, za současné patologické ostražitosti vůči okolí.“ (zdroj)
#kydy Naši právníci požádali o „smysluplný přístup“, ale k čemu je to dobré? Škody již byly na integritě našeho systému a na samotných prezidentských volbách způsobeny. O tom by se mělo diskutovat!
Nejenže prohru nepřijal, ale bude bojovat dál i mimo pravidla voleb. A ukřivdili mu, ONI, fuj, takže jej pronásleduje celý svět. A vlastně – o volbách by se nemělo diskutovat, diskutovat by se mělo o něčem úplně jiném. Přesmyčka – byť trochu nestandardně – vykonána, téma převedeno někam, kde to nepřipomíná narcistovo selhání.
Profesor Praško v jiné stati o narcismu píše: „Snad nejčastěji tito klienti užívají idealizace – snaží se stýkat se s důležitými lidmi, v jejichž přítomnosti či blízkosti se cítí být hodnotnějšími. Za účelem zvýšení svého sebevědomí se často identifikují s významnými a výjimečnými lidmi.“
Dovoluji si připomenout opakovaně bulvárem celé planety tištěné drby o tom, jak Trump po telefonu mluví arogantně s představiteli pro něj nezajímavých slabých zemí. Zatímco s Putinem a představiteli Komunistické strany Číny hovoří stylem, kterému se – pokud se nejedná o amerického prezidenta – říká servilita.
Toto NENÍ diagnóza!
Chce-li někdo nakonec volat ke slovu autoritu státu, budiž! Web Ministerstva zdravotnictví říká: „Narcistická porucha osobnosti: Příklady chování postiženého člověka jsou následující: má sníženou schopnost přijímání kritiky, vyznačuje se přílišným sebevědomím, zároveň má (většinou nevědomé) pocity méněcennosti, má velmi silné nutkání být vždy středem pozornosti.“ Poznáváte Donalda?
To, zda má někdo narcismus/ hysterii jako rys, nebo jako nemoc, dělí dle mého soudu jasná čára úspěšnosti. Opravdu nemocní narcisté jsou ve vězení, tolik ukazovali okolí, že jsou „nahoře“, až někoho zabili. Těžké histrionky jsou hospitalizované. Když je ale úspěšná dáma hysterka, patří se o ní mlčet, protože je to žena. Ovšem žena nepřijatelných povahových vlastností, které je třeba se vyhnout. Pokud je však muž úspěšný narcista? Pak je to prostě psychopat. Ne jako diagnóza, ale jako nadávka, kterou s dovolením rozepíšu:
Narcistní psychopat je duševně zdravý zcela amorální člověk s extrémně špatnou povahou. Sebestředný tupec, který nebere nejmenší ohledy na své okolí. Trumpův úspěch spočíval v tom, že se dovedl narodit do opravdu prachaté rodiny, na rozjezd dostal opravdu velký balík, a business plán měl jasný po dědečkovi a tatínkovi. Sám osobně vynikl pouze jako bafuňář ve wrestlingu. Ale právě ty prachy a účast v televizních wrestlingových soutěžích, odkud ho jako bafuňáře znali všichni američtí burani, jej vynesly na čtyři roky do prezidentského křesla. Ale bez toho rozjezdu by možná někde doplňoval zboží v supermarketu. Zajímá ho jen on sám, je to sebou okouzlený jájínek, který si neuvědomuje, že ty krásné ženy, co jej celý život obklopovaly, neobklopovaly jej, ale jeho peněženku. Hlupák, co má heslo na Twitter maga2020. Make America Great Again, a volby jsou letos, tak aby si hackeři mohli dobře zapamatovat. On si totiž myslí, že Hackeři jsou wrestlingový klub. Nafoukaný, bezohledný a sebestředný sobec, který když není po jeho, vzteká se jako malé dítě, mlátí kolem sebe ručičkama a všichni kolem jsou na něj oškliví a zlí. Ty výše citované výroky nejsou výkřiky školáků prvního stupně základní školy o velké přestávce na chodbě školy, ale celé planetě adresovaná prohlášení prezidenta vojensky nejsilnější země světa. Jeho psychopatie není psychiatrická diagnóza, to je hodnotící soud na povahu naštěstí bývalého amerického prezidenta. Nepíšu o tom, že má narcistní poruchu osobnosti, tu by musel poznat psychiatr při vyšetření. Ale že je to narcistní psychopat – tj. nezralý sebestředný blb. A to se z výpovědí na Twitteru, na rozdíl od psychiatrické diagnózy, poznat dá. Ale skončeme to optimisticky:
Donald Trump nerozpoutal jadernou válku, i když kufřík měl!