FOTO: Youtube
V sobotu 28. listopadu uplynulo přesně třicet let ode dne, kdy byla Komunistická strana Čech a Moravy oficiálně zaregistrována ministerstvem vnitra. Šéfka sněmovního rozpočtového výboru a bývalá místopředsedkyně KSČM Miloslava Vostrá tohle výročí připomněla krátkým textem, který by působil skoro až roztomile, kdyby nepojednával o politickém uskupení, které navazuje na Komunistickou stranu Československa vládnoucí před listopadem 1989.
Miloslava Vostrá svůj text s nadpisem Třicáté narozeniny v plné práci, který byl zveřejněný na webových stránkách KSČM, začala slovy: „Když se narodí človíček, víme, že pro nás je radostí i povinností současně. Člověk se učí po celý život. Nikdo není oproštěn od omylů a chyb. Je však podstatné neutíkat před problémy, ale naopak je řešit.“
Už jen tento úvod je docela zarážející. Komunistická strana není žádný človíček a je poněkud nemyslné, až nevhodné její vznik přirovnávat k narození navorozeněte, lidské bytosti. Jak by možná řekl bývalý předseda KDU-ČSL a někdejší vicepremiér Pavel Bělobrádek, který na sebe před pár lety upozornil svým vyjádřením na Facebooku, že umírají pouze lidé, nikoli psi: politická strana se nemůže narodit a stejně tak nemůže mít narozeniny, to mohou jen lidé. Strany se zakládají, vznikají a slaví výročí.
„Před třiceti lety se lidé po zralé úvaze rozhodli uvést do života nový subjekt. Na politickém nebi se objevila KSČM. Strana bezprostředně spojená s lidmi ve všech koutech naší vlasti s vypovídajícím mottem: s lidmi pro lidi. Toto se snaží naplňovat po celou dobu své existence. Někdy se daří více, jindy je třeba napnout síly k dosažení předpokládaných cílů. KSČM je relativně mladá. V životě člověka je třicet let věk, kdy má vše před sebou, a stejně je to s naší stranou,“ pokračuje komunistická poslankyně.
Zásadní chyba
Opět ta paralela s lidských životem. Zde pokulhává o to více, že je velmi sporné, zda se o komunistické partaji dá říct, že má všechno před sebou. Naopak spíše to vypadá, že mele z posledního a volby do poslanecké sněmovny příští rok na podzim to s největší pravděpodobností potvrdí.
Samozřejmě to ještě neznamená, že zanikne a přestane existovat, ale dobře na tom v žádném případě není a přirovnávat ji k třicetileté mladici dost dobře nejde, a to zvlášť v situaci, kdy přeci jen je tady jistá kontinuita a návaznost sahající až k roku 1921. Takže ve skutečnosti se jedná o stranu výrazně starší – minimálně duchem a atmosférou, které v ní stále převládají a dále se přenášejí na nastupující generace straníků.
Další věc je, jak je to s tím bezprostředním spojením s lidmi ve všech koutech naší vlasti a tím hezky znějícím motem s lidmi pro lidi. Komunistická strana se tímto způsobem tváří a ráda se tak prezentuje, mnohem spíše je však partají stranických funkcionářů, kteří dlouhá léta těžili z postavení KSČM jako protestní síly, což jim zaručovalo různé politické funkce, místa ve sněmovně, v krajích i jinde. To ale přestalo fungovat a komunisté nyní postupně opouští jedno politické patro za druhým.
Přesto předsedkyně rozpočtového výboru v poslanecké sněmovně končí bezmála optimisticky: „Přejme do dalších let KSČM úspěšné plnění předpokládaných záměrů, které budou pozitivní pro náš běžný život. Věřme, že překonáme trable a problémy bez velké újmy, i to patří k životu. Tak tedy doufejme, že i další roky budou úspěšné a dosáhneme dalších zlepšení našeho života.“
Jistě i trable a problémy patří k fungování politické strany a jejímu působení. Je škoda, že se je Miloslava Vostrá nepokusila pojmenovat. Bylo by už na čase, aby od někoho z Komunistické strany Čech a Moravy jasně zaznělo, že podpora vlády Andreje Babiše byla zásadní chyba, které se partaj dopustila a která se jí vrací jako bumerang a ošklivě jí dává zabrat.
