Andrej Babiš se zřejmě rozhodl, že přetáhne nějaké voliče SPD, a tak začal velké tažení proti takzvaným „nelegálním migrantům“. Protože u nás ale žádné „islámské hordy“ nejsou patrné, je potřeba to navléknout nějak jinak.

Babiš vsadil na osvědčenou techniku, že když něco není, „tak by to ale mohlo být“. Vymyslí si, že když nebude u moci on, čekají nás těžké časy, až se sem (zřejmě za pomoci různých démonických vítačů) davy nájezdníků nahrnou. V této zemi sice není na politické scéně nikdo, kdo by hlásal nějakou nekontrolovanou imigraci, ale protože je třeba najít vnitřního nepřítele národa, na někoho se to hodí. Ideální jsou k tomu Piráti, kteří jsou teď hlavním otloukánkem Babišových ideologů.

Dále čtěte

Známe Zemanův plán, jak dostat Rusy do Dukovan. Po volbách

Nové číslo Týdeníku FORUM tentokrát varuje před nebezpečím, které představuje působení prezidenta Miloše Zemana na Pražském hradě. Hlava státu…

Dalším bodem je to, že Babiš naznačuje, jak má skvělé vztahy s maďarským vůdcem Viktorem Orbánem, který až do roztrhání těla hájí hranice Evropy. Na svém facebooku teď Babiš (nebo spíš někdo za něj) píše: „Jestli někdo říká, že ilegální migrace není téma, mám pro něj pár čísel a dnešní zkušenost z Maďarska, kde jsem s si premiérem Viktorem Orbánem prohlédl pohraniční plot na hranici se Srbskem. Loni Maďarsko zastavilo 22 882 ilegálních migrantů, letos už 76 176. Skoro 3,5krát tolik. Denně je to 300 až 400 lidí… Česká republika nebude přijímat ilegální migranty. Dokud jsem premiérem.“

Ono je ohledně problému migrace úplně jedno, jestli je tady pan Babiš premiérem, nebo není. Komu poskytneme azyl nebo ochranu, o tom nerozhoduje on, to se posuzuje podle pravidel, která jsou pro nás závazná. Jestli to pan Babiš neví, měl by si to třeba na stránkách Evropského parlamentu přečíst:

„Každý, kdo prchá ze své země před pronásledováním nebo vážnou újmou, má právo požádat o mezinárodní ochranu. Právo na azyl je základním právem a jeho udělení osobám splňujícím kritéria stanovená v Ženevské úmluvě o právním postavení uprchlíků z roku 1951 je pro smluvní strany, k nimž patří i členské státy EU, mezinárodní povinností. EU začlenila kritéria pro mezinárodní ochranu do svého vlastního souboru právních předpisů a sama tuto koncepci rozšířila, neboť vytvořila kategorii osob, které požívají mezinárodní ochrany, nejsou však uprchlíky, tj. osob požívajících doplňkové ochrany. Právo na azyl zaručuje článek 18 Listiny základních práv EU. Článek 19 zakazuje hromadné vyhoštění a chrání jednotlivce před vystěhováním, vyhoštěním nebo vydáním do státu, v němž mu hrozí vážné nebezpečí, že by mohl být vystaven trestu smrti, mučení nebo jinému nelidskému či ponižujícímu zacházení anebo trestu. Členské státy EU se dohodly na společné evropské azylové politice, včetně doplňkové a dočasné ochrany.“

Andrej Babiš bude možná vykřikovat, že jde o to, aby se sem žádní „ilegální migranti“ nedostali a nehrozilo tedy, že by o něco žádali. Pokud se o to ovšem stará Viktor Orbán, vystačí si nepochybně i bez Andreje Babiše. Kvůli tomu si tady momentálního premiéra ve funkci skutečně držet nemusíme.

Jen na doplnění, pokud jde o hlavní terč Babišovy ulhaně kampaně, Piráty, ti ve svém programu o problému migrace píší: „Nelegální migrace cizinců přes území ČR také představuje významné bezpečnostní riziko, které vyžaduje náležitou pozornost v úzké spolupráci s našimi sousedy,

Migrační krize z let 2015–2016 ukázala neudržitelnost stávajícího evropského přístupu. Uprchlické kvóty, tedy povinné přerozdělování žadatelů o azyl mezi členské státy EU, selhaly. V roce 2020 Evropská komise předložila „Nový pakt o migraci a azylu“ jako plán reformy v oblasti migrační a azylové politiky na evropské úrovni. Diskuse nad ním se stane předmětem odborných debat i politických stanovisek.

Na poli mezinárodní ochrany se situace od roku 2015 výrazně uklidnila.  Do budoucna je však kvůli nestabilní mezinárodní situaci a zhoršující se klimatické krizi nutno počítat s dalším možným nárůstem počtu příchozích.

Migrační krize na jednu stranu vyvolala mezi lidmi přirozené obavy a nejistotu, na druhou stranu vytvořila hlubokou dělicí linii ve společnosti. Někteří politici ji navíc zneužili k šíření protievropských a nacionalistických nálad.“